Jak docílit toho, aby se blízká osoba starala o své zdraví

Mluvíš mi z duše, mám také osobu blízkou a je na tom podobně nasnídá se a pak se navečeří a přežere se tak, že mu je až zle. Zeleninu sem ho viděla jíst jen jednou a to mu to pod nos člověk musí uplně strčit, podle mě si dají říct, bohužel až se něco stane...

Je to dospělý, svéprávný jedinec...když na to opakovaně neslyší, je to jeho problém, nezatěžuj se tím. Každý svého štěstí strůjce. Já tě chápu, mám takový případ v okolí, ale vzdala jsem to, protože to prostě nemá smysl, se tím zatěžovat.

On ani "rádoby" zdravý styl života nevyhovuje každému.

Reaguji na Barušenka: Asi tak. Já z té bezmoci úplně šílím... co by za zdraví jiní lidé dali a někdo ho takhle skoro vyhodí z okna.

On právě jednou řekl, že kdyby s sebou měl jídlo třeba v krabičce a měl to pořád pod nosem, že to sní. Tak jsem mu jednou donesla kuskus, ať si ho s sebou vezme....třetí den krabičku donesl zpět....plnou.

Reaguji na True:
Já mám oslabenou imunitu a problémy ze špatných antibiotik, které jsem brala před půl rokem. A taky nějaké potravinové alergie, takže takhle prostě žít "musím".

Můj přítel je to stejný nesnídá, neobědvá,teda pokud si po cestě nekoupí nějakej ten gyros nabo cheeseburger. A nebo nic,a pak přijede večer domů a myní sežrat celou ledničku.
Říkám mu to furt dokola,že bude takhle leda brzo tlustej,že by měl jíst pravidelně a ne se takhle pak na noc narvat nakym mc donaldem no, vykládat mu to můžu donekonečna,když nebude chtít on sám,tak se bude stravovat furt podle svýho.

Nic se s tím dělat nedá. Každá dospělá svéprávná bytost si svůj život řídí sama a pokud jíst nechce, tak nebude... Pokud ti vadí, že nikdy nejí nic pořádného, tak mu můžeš někdy něco nabídnout, naplánovat jídlo v restauraci... Za sebe můžu říct, že jsem se nikdy dobrými radami okolí neřídila a i když mi třeba přítel nacpe láhev s pitím, tak si vzpomenu až když jsem úplně dehydratovaná (s jídlem zas takové problémy nemám).

tak kuskus, ten zrovna v obrovkém procentu lidí nevzbuzuje chutě. Myslíš, že takový kus masa by ti taky vrátil?

Reaguji na mle:
On právě kuskus docela i jí. Jednou už mi ho chválil, když ho ochutnal. A než jsem mu ho donesla, tak jsem se ho na to ptala, jestli by chtěl trochu donést. Odsouhlasil to.

bohužel taková je moje zkušenost....bývalý přítel měl taky šílenou životosprávu - nepravidelný spánek, stravování příšerný, denně litry turka a tři krabičky cigaret...domlouvala jsem mu dva roky v kuse, brečela, spílala....no skončilo to tak, že mu muselo otevřít oči až to, že jednoho "klasického" rána, kdy měl záchvaty kašle, začal vykašlávat krev...a přestože měl plná ústa řečí, jak se "vůbec v ten moment nebál smrti", myslím, že ho to pěkně vyděsilo a po dvaceti letech šílený závislosti přestal ze dne na den kouřit a myslím, že teď i líp jí a spí...

nikoho nejde nutit, ani když to myslíš sebelíp, ani když Ti na dotyčném opravdu záleží....ten člověk musí chtít sám... mě tohle vždycky jenom děsně štve, když si uvědomím, kolik je na světě, lidí, které trápí nějaká vážná nemoc, a přitom by tolik chtěli žít a měli tolik energie..a pak si někdo, komu zdraví slouží, jen tak z rozmaru ničí život, zatlouká hřebíčky do rakve a ještě přidělává starosti svému okolí...

No právě

Nemůžeš nikoho nutit. Moje máti má astma, které si způsobila kouřením. Má totálně zdevastovaný plíce. Nedokáže vyjít ani jedny schody, aniž by se nezadýchala a léky, které bere, stojí tisíce. I kdyby jí někdo řekl, že když nepřestane, do půl roku umře na rakovinu, stejně si zapálí. Ani se přestat nesnaží.

Já bych mu taky spíš připravila nějaké dobré masíčko, něco co má opravdu rád. Prostě plnohodnotný oběd pro chlapa Nevím jak jinak to nazvat. Nebo se ho zeptej co by si tak představoval za jídla.

Tak udělej přítelovi svačinku

Já tohle s přítelem řeším taky. Sice nekouří, ale jídla, která si kupuje jsou k pláči. Nejradši bych mu vždycky tu lednici vyházela. Naštěstí, když mu připravím jídlo do práce, tak sní vše (oběd, zeleninu) .. ale nedát mu to přímo pod nos, tak do sebe taky bude ládovat ty hnusný paštiky, saláty, atd.

Tohle je opravdu těžký, někoho někam tlačit. Lidi si svýho zdraví neváží (nechápu ) ale dokud se nerozhodne člověk sám, tak bohužel. Zkusila bych mu uvařit třeba ne vyloženě kuskus a takováhle jídla, ale začít něčím, co míň zavání zdravým životním stylem

Reaguji na Gladysska:
Mýmu příteli pomohly až výsledky vyšetření. Ted se bojí, jestli nemá cukrovku a má v pořádku játra, k ledvinovým kamenům a dně to naštěstí nedopracoval, ale asi by na to také došlo.