Jak dlouho vydrží pes bez vyvenčení?

asi tak nějak...naprostý souhlas

o tom tady nikdo nepsal, to jsi vydedukovala sama. Samozřejmě, kdybych měla v té době malé dítě, tak se o něj nepřestanu přece starat, to už děláte z komára velblouda, mé dítě je dospělé, tak mým trápením nad smrtí milované fenky nemělo žádnou újmu, ale bolelo ji to stejně, jako mě, měli jsme ji rádi celá rodina a brečeli jsme všichni, ale já s ní byla 24 hodin denně, na mě byla taky citově závislá, a já s jejím odchodem cítila bolest, která mě zasáhla hrozně, pes byl se mnou 10 let neustále a najednou tam nebyl...

někdo holt zvládne se nevykašlat ani na psa, no

Podle mě je jasné, že dítě je asi pro všechny z nás trochu výše než zvířátko. Přeci jen, asi kdyby se nám topil pes nebo dítě, skočíme do vody nejdříve pro dítě.

Ale i kdybych psa ráda moc neměla a pořídila jsme si ho z nevím jakých jiných důvodů (jsou lidé, pro které je pes prostě pomocník, nástroj), tak mám povinnost postarat se o to, co jsem k sobě připoutal.

Myslím, že to, že budu respektovat potřeby psa a nebudu mu ničit zdraví (= budu ho venčit) není přehnané upnutí na psa. Je to normální péče. Takže ta debata o přehnané lásce ke psům tady stejně nemá co dělat

Reaguji na Lisa:
taky koukám, že od venčení se do dostalo až k tomu, kdo je na přednějším místě , zda člověk nebo pes, samozřejmě, že člověk. Jen se prostě někdo dokáže starat o zvíře stejně svědomitě, jako o člověka

Že vy ženské musíte furt řešit nějaká ultimáta ... " co by bylo kdyby" už jsem to tady jednou psala . To se i svých chlapů doma ptáte : máš raději fotbal / pivo / mámu / než mně ?
Zabývat se pořád dokolečka tím, co by bylo, kdyby ten nebo ten byl v nemocnici a tím, co se děje, když ten nebo ten tone ve vodě mi přijde silně úchylné.
A když si představím, že by mi chlap doma pořád říkal : " mám rád našeho psa, ale tebe mám raději" , tak si pomyslím, že mu hrabe nebo že má nějaký nevyřešený citový problém. Prostě máme radi sami sebe, jeden druhého a našeho psa - všechno dohromady, nikdo nic nedělí. Chvalabohu za to.
Btw, nezaložíme nějakou novou diskuzi ve "Vztazích" místo toho abychom zamořovali poněkud pacifistické vlákno o Domácích miláčcích ?

Reaguji na dadabus:

Reaguji na avanta:
pravda, já mám například radši mého psa než jednu nejmenovanou sousedku a kdyby se topili, skočím pro psa

Ano, mám to podobně.

milow33

Ano, to jsem vydedukovala z toho, když tady někdo psal, že pak děti a manžel řekli, že se cítili nepotřební. To podle mě je odsunutí na druhou kolej.

Reaguji na Silvie OK:

to je zajímavé, pes je pro vás jako člověk, ale potkan se psem nejde srovnávat...no nic, prostě pro mě je jakékoli zvíře na "zvířecí" úrovni, i kdyby to byla zlatá rybka a s člověkem, natož s dítětem, ji srovnávat nemůžu, nechci a nebudu... Sice nechápu, že vy ostatní ano, ale tak každý jsme nějaký a ostatně každý může mít názor jaký chce Tímto se s touto debatou loučím, protože už jsem řekla všechno, co jsem chtěla

Laskavě si přečti PŘESNĚ co jsem napsala, buď tak hodná.
Napsala jsem, že nelze srovnávat POTŘEBY potkana a psa, což je myslím už v samotném venčení (a o to v tomto tématu jde) zřejmé. Nebo se snad prosím Tě pletu?
Nelíbí se mi, že jsi v této debatě naprosto ničím nepřispěla k tématu (pokud jsem nějaký jiný než demagogický příspěvek přehlédla, tak se omlouvám), pouze se tu chytáš jednotlivých slov a absolutně vůbec Tě nezajímá obsah sdělení.

Reaguji na marbee:
"no, to jsem vydedukovala z toho, když tady někdo psal, že pak děti a manžel řekli, že se cítili nepotřební. To podle mě je odsunutí na druhou kolej."
To jsem psala já.V té době jsem to nebrala jako odsunutí na druhou kolej a jak jsem psala dále, je potřeba o tom mluvit.Takže konečný vysledek, já pochopila,že je třeba vysvětlit své konání a zbytek rodiny pochopil,že to neznamená,že je mám o to méně ráda.

"To máš pravdu,na manžela bych nekašlala, ale na psa ano. A nestydím se za to. Každý má priority nastavené jinak a zvláště ve vyhrocených situacích.." Tak na tohle krásně odpověděla milow33,že prostě někdo se dokáže starat o zvíře stejně svědomitě, jako o člověka.

Přečti si to po mě, prosím, ještě jednou, snad se ti to příště povede lépe (pokud bys to i tentokrát přehlédla, šlo o psa přítelovy maminky a vysvětlení, že každý pejsek má své individuální potřeby).
A co se týče těch potřeb, pro mě je má každé zvíře "stejné", každému dám to nejlepší, co můžu, ale má to taky své hranice. U mě ano. Je mi líto, že mám jiný názor než vy tady, ale je to tak. Smůla je, že když se člověk vyjádří trošku kontroverzněji, popř. se odváží něco okomentovat, tak jste z toho hned všechny hotové a ve vaších očích je to ten nejhorší člověk na planetě. Jiný názor se tu asi moc nenosí.
Jinak nashle dámy a debatujte si tu vesele dál

Máme v bytě 5měsíčního bernského salašnického psa. Ať si mě někdo soudí jak chce, zastávám názor: pes do bytu ano, ale... Bydlíme v Plzni, ale hned u baráku máme krásnou přírodu. Jelikož jsem skoro pořád doma, mám na pejska spousty času. Chodím s ním tam 4 xdenně. Ale ne na žádné pětiminutovky. Jsme venku alespoň 45 min. Chodí tu plno pejsků se kterými se již dobře zná a krásně se vždycky vyblbnou. Pak je pejskem aspoň hezky unavený a doma je v klidu a nezlobí, když musíme jít pryč. O víkendu jsme pracovali s přítelem 12 hodinovky. Denní směnu jsem řešila tak, že jsem si našla pro pejska hlídání. Slečna ho přišla vyvenčit, pohrát si sním a tak tu nebyl sám. Noční jsme řešili tak, že už tu pejsek zůstane sám. V noci krásně spinkal a neudělal ani loužičku. Každý pejsek je jiný.

Reaguji na Majulis:
Já myslím, že toto je naopak výborný příklad toho, jak se to dá zvládnout

já se taky přidávám, Majulis to vyřešila přímo ukázkově.
Prostě nepřemýšlí nad tím, jestli ano nebo ne, a zařídí to.
Já vůbec nezastávám názor, že pes do bytu ne a jenom do domku se zahradou. Naši dva kokři mají velkou zahradu a přesto, když tam mají být sami, sednou k brance a piští a ječí, že chtějí domů. Takže nám nezbývá (přestože zahrada je k dispozici) 3x denně procházka.
ale tím si nechci stěžovat, je to i pro moje zdraví a pohyb.