Jak často trávíte s přítelem společný čas?

Chodíme spolu tři roky a vídáme se jak kdy.. ale řekla bych,že dost často. Minimálně spolu trávíme pátek-neděle což se stává teď,když má přítel novou práci,ale jinak jsme spolu skoro pořád. Iniciátory jsme oba,protože bez sebe nemůžeme být..je to taková malá závislost Řekla bych,že optimální je tak 2x-3x týdně.

to je fakt málo, dával přednost kamarádům??

tak hlavně, když se tomu směješ. Proti gustu žádný dišputát, že? Ale jestli jednou plánujete budoucnost (děti a tak) a on neupraví své "nároky", tak tě asi trefí.

Ahoj, tak ja jsem se svým přítelem taky tak 1-2 týdně, je šílený workoholik a vždycky je něco duležitějšího.... Kdyby to bylo na mě byla bych s nim určitě častěji.
Poslední měsíc hodně zvažuji jestli vubec má cenu se takhle trápit.....

Jen abych tu neremcala, s bývalým přítelem jsme se vídali denně a bylo nám to akorát. Se svým manželem, když jsme chodili, tak jsme začínali také na nízké frekvenci, ale to jsem časem zmákla , až mě chtěl vidět častěji a častěji, až jsme spolu začali bydlet a tak... Nyní je naše "spolužití" dost děs běs, vidíme se denně, ale spoustu času nám zaberou děti a stereotypní záležitosti. Na sebe máme času minimum. Ale to je asi přirozený.... hodně pracuje, aby nás zabezpečil.

S posledním přítelem jsem se kvůlu tomu rozešla nebo by mě jinak trefil šlak. Jsem dost samostatná ale když chci mít s někým fakt nějaký vztah, tak s ním chci i být, a jednou týdně je fakt málo. Připadala jsem si spíše jako jeho dě..., ikdyž byl na mě hodný všecko ale tohle se nedalo. Přes týden se ani neozval, a když jsem mu napsala, tak že nemá čas a kdesi cosi, prostě jak holky píšete, workoholik...hold dnešní doba je zlá. Utrápila bych se v takovém vztahu.

My se vídáme tak 3-4x týdně. A příjde mi to pořád málo, nejradši bych s ním byla pořád.. I když vím, že je to blbost, každý potřebuje i svoje vlastní volno, čas na svoje koníčky atd.

AXIS
Taky jsem měla jednoho takového- ozýval se jak chtěl a nebylo to často a připadala jsem si podobně..
Teď s přítelem bydlím, takže se vidíme téměř každý den, ale v průměru tak týden jsme jeden nebo druhý služebně pryč. A já si o to víc vážím času, který mám jen sama pro sebe, své koníčky a kamarády. Rozhodně je ale příjemnější varianta trávíme spolu hodně času, než skoro spolu nejsme. To pak není žádný vztah.

no my spolu zatím taky nebydlíme, i když bych už chtěla....a jak často? No pokud zrovna nemám víkendovou směnu a on nikde nehraje, tak za ním dojedu v pátek večer a v pondělí odjíždím.....když máme každej nějakej program, tak samozřejmě o to méně...je fakt, že on toho má víc a já bych s ním toho času chtěla trávit víc, ale tak to máme asi všechny ženský....pak samozřejmě když jsou svátky a mám volno tak su taky u něj...a ve všední dny kdy mám volno, tak jak kdy.....však ono se to asi změní společným bydlením,a le zatím to nějak řešíme takhle a myslím, že chceme oba dva, i když!!já asi o trochu víc

Než jsme spolu začali bydlet, vídali jsme se každý den. Na úplném začátku se jednou za dva týdny stalo, že jsme se jeden den nevidělo a bylo to kvůli tomu, že přítel podniká, tudíž v tom byla práce, ale v té době jsme viseli aspoň na telefonu. Pak jsme bydlel každý zvlášť, oba jsme šli ráno do práce, ale po návratu jsme byli spolu.Postupně jsme u sebe začali přespávat a nakonec se nastěhovali k sobě. Teda k sobě, máme místečko v domě jeho rodičů, kde bydlí jen otec, mám tam svoje věci, ale úplně se vším tam přestěhovaná nejsem, protože doděláváme vlastní dům, tudíž mi přišlo nelogické vše stěhovat nadvakrát. Když s někým chodím, je jasné že s ním chci být co nejvíc, mně by nestačilo vídat se třeba jen dvakrát třikrát týdně. A teď, i když spolu bydlíme, není problém si vyhradit čas jen pro sebe, když chci někam jít, můžu, aniž by přítel cokoliv namítal a platí to i obráceně, jenže stejnak nejradši trávíme čas spolu, takže když se cokoliv koná, podnikáme to spolu. A jsme pyšná že i po těch letech se milujeme tak jako na začátku a společně strávený čas je ten nejhezčí

lucinkaf - krása, střež si to

Dnešní doba je příliš uspěchaná, ale hlasovala bych za to "se nedat" a bojovat o čas společně strávený.

to Ti víc než věřím, můj přítel zase hraje s kapelou,ale naštěstí tak jednou max 2x měsíčně. Kdyby to mělo být častěji,tak mi to vadí....hlavně když na sebe máme dalo by se říct zatím jen víkendy.....občas vyjede na delší turné, jako teď,ale zase jsou to 3 týdny a to se dá přežít. Je fakt, že se snažíme sobě přizpůsobit...když si můžu, tak si o víkendu vyměním směnu, a tak...nechtěla bych mu to zakozovat, nikdy, to nedělá dobrotu, ale pokud je to jak píšeš ty, tak to už je trochu o něčem jiným...tři víkendy pryč je docela dost, i když máš svoje známý, koníčky.....

Přesně tak, kamarádi 3x týdně. Pak domů do pohodlí a já až na mě vyjde řada. Člověk pak říká, jestli si nemá na takovou frekvenci zvyknout, ale je to hloupost, předělávat sám sebe.

No právě, to si připadáš jako blbec. Pořád se doprošovat o společnej čas.

My spolu žijem, tak to asi slyšet nechceš, ale když jsme spolu nebydleli, tak jsme se vídali každej den, kdykoliv jsme měli volný čas. A o víkendech většinou v pátek jsme spali u nich a v sobotu u nás Brali jsme to oba tak nějak automaticky.

Souhlasím, rozhodně to za to stojí

dalphine999
Máš k tomu realistický přístup a je vidět, že se snažíš vycházet společně strávenému času vstříc. Tohle ocení každý chlap, jen pozor, aby nezačal brát jako samozřejmost to, že se mu vždy nějak přizpůsobíš, je důležité, aby to občas udělal i on Držím vám palečky