Jak často se vídáte s přítelem, když spolu nebydlíte?

Reaguji na megahusta: Já jsem psala, že vidět se na víkendy jo, každej den ne. Nemůžeš vycházet z toho, co jsem psala, když jsi to uplně převrátila
Děti nechci a svatbu považuji za zbytečnost, takže problém s těmahle věcma mít nemůžu

Reaguji na Majduš:

Však v pohodě, to je tvá věc. Jak říkám, toto je diskuze a tak se hází názory do pléna.

Vycházela jsem z toho, že většina partnerství (pokud se tedy jedná o vážný vztah) stejně nakonec končí tak, že se ti dva lidi vidí denně, protože nikdo nevidí budoucnost v tom vídat se jen o víkendech, ale většinou s partnerem i bydlet. O tom ten vztah je. Sdílet dobré a špatné a umět být spolu i delší dobu.

Ale tak to je jen můj názor.

Reaguji na megahusta: Naprosto s tebou souhlasím ve všem co jsi napsala

S ex jsem se vídali fakt každý den, max. jeden den z týdne jsme se neviděli, když jsem třeba měla dlouho školu. Bylo to strašně super, ale musím říct, že po dvou letech mi to začalo lézt parádně na mozek. Zjistila jsem, že vůbec nemám čas na své záliby a kamarády. Tak jsem se poučila a teď razím heslo všeho s mírou a jsem spokojená.

Reaguji na Majduš: souhlasím s tebou, proč by to nemohl být vztah, když se lidé vidí 1 x týdně? Když bydlí od sebe 100 km, tak není možné časově ani finančně být spolu denně a přesto se mohou milovat a těšit na sebe. Druhá věc je, že je fajn, když umí být i samostatní a mít svoje koníčky, co mám zkušenost, jeden druhého si víc váží. Ale asi se mění postoj i s věkem, když mi bylo kolem 20, měla jsem jiný názor a nyní mám názor, že všeho s mírou a nevzdávat se sama sebe.

Reaguji na Cafareli: Určitě souhlasím s tím, že postoj se mění věkem a zkušenostmi.

Většinou tak 1x za týden nebo za 14 dní

jsme spolu denně

vidíme se tak 4 krát týdně ... a zjišťuju, že čím méně jsme spolu, tím máme větší sklony se hádat (nejlépe před smsky) ... takže naštěstí v zájmu obou z nás je být spolu více a více

Naprosto souhlasím. Když ještě spolu nebydlíme, tak by mě nudilo se s ním vídat denně a netěšila bych se tolik na partnera

Přesně tak... Když jsme spolu méně, tak se hádáme třeba přes chat nebo smskách o kravinách, což mě mrzí. On se třeba i vrací k něčemu, co bylo před vcelku dlouhou dobou, i když jsme to řešili snad milionkrát a pořád je z toho smutný a já si připadám jako největší s prominutím s*vině... Nechovala jsem se teda k němu tak dobře, jak bych asi měla, ale snažím se to ze všech sil napravit a chtěla bych, aby to viděl.. = )

Jinak se s přítelem vídáme, jak to škola dovolí a jak to jde. Někdy třeba denně, jindy 2× týdně. A rozhodně mě to denně nenudí, když je někdo tak fajn, tak s ním člověk chce být = )

Jak kdy, teď přes svátky skoro každý den, jinak tak 3 dny v týdnu. Má to své výhody, každý si dělá to svoje a aspoň se máme o čem bavit. Ani spolu každý den nekomunikujeme, když není něco nutného. Já si třeba ráda zajdu posedět s kamarády na pivo, což přítel moc nemusí, on má taky svůj program, který by mě denně nebavil. Pořád jsme si vzácní i po letech, těšíme se na sebe.

Nemáme nijak určený dny kdy se vídáme časem by mi to přišo jako děsnej stereotyp,ale tak průměrně 3-5 týdně a o víkendy vždycky

Já bych se nejradši viděla denně a taky to tak dříve s jinými kluky bývalo. Když jsem chodila na vejšku, tak jsem byla 3x tam a 4 dny doma a každý den jsme se viděli. Teď se s přítelem vídám méně, štve mě to, protože je to spíš z jeho strany, že prý chce více času pro sebe, přitom ze začátku mě chtěl vídat furt. Vidíme se pořádně tak 2x za týden, se vídáme po chvilkách, že mi dojede dát pusu po práci a tak. No uvidíme, jak to bude dál, protože mě to někdy už docela štve, takhle se rozvíjet vztah nedá.

Reaguji na megahusta:

Myslím si to stejně