Ideální věkový rozdíl mezi dětmi neexistuje

ne, neexistuje. Každého jeho věc, pro mě je ideální 6 a více let.....taky podle tohohle plánu zatím úspěšně jedeme....

neuměla bych mít dítě, pokud to první není ÚPLNĚ samostatné.

Osobbně si nepořizuji děti kvůli tomu, aby si spolu co nejvíc vyhrály a měly si co říct, ale kvůli sobě.....upřímně jsem sobec, mám se ráda a nehodlám se strhat. Jsem na to sama, od manžela se mi žádné pomoci nedostane, takže pokud je to takto, můj ideální rozdíl je víc jak 6 let.

Mám bratra o 7 let staršího a i když jsme měli období, kdy jsme si nerozuměli, hráli jsme si spolu i jako malí, a teď, když už jsme dospělí, tak si rozumíme dobře, podle mě to má něco do sebe...

Mám o 5 let mladšího bráchu a také jsem pro menší věkový rozdíl.. Hodně jsme si spolu hráli a rozumněli.. Teď je bráchovi 16, takže už mě vlastně vůbec nepotřebuje, ale když má starosti, tak za mnou rád přijde mě žádat o rady.. Děti sama ještě nemám, takže nevím, ale myslím si, že je to tak lepší.. Když se pohrabu v paměti, tak si pamatuji, že kamarádi vždycky spíš mluvili o sourozencích, kteří byli jejich věku blíž než třeba nějaká stará ségra .. I když pro rodiče to může být docela fuška, když to vezmu jak je to u nás - já na vš, brácha střední - mamka už se těší až oba ze školy vylezem

Mám o 19 let mladší sestřičku - upozorňuji, že od jedněch rodičů

každá vyrůstáme jako jedináček, ale milujeme se a těšíme se na sebe

Reaguji na Amnesia: na tom také něco bude

jo, jsem zapomněla uvést, že mám o 14,5 roku mladšího bratra ( stejní rodiče). Vše v pohodě

syn má 16 měsíců a dcerka bude mít 3 měsíce a připadá mi to super. ona se z křesílka kouká jak si on hraje a on se naučil ji jemně hladit a dává jí cumlík . . . za rok si spolu budou hrát a běhat po zahradě . . . jako starší bratr na ni určo bude dávat pozor i později na diskotékách a tak. přesně tak jsem to chtěla a jsem šťastná, že mi to vyšlo

Myslím, že to záleží na dětech.
Já jsem prvorozená. Vždycky jsem si přála mít staršího bráchu, což už nějak bohužel nejde Ideálně tak o 5 let staršího.
Místo toho mám mladší ségru, která je šest let ode mě. Myslím, že kdyby byla o jen o čtyři nebo pět, bylo by to ideální. Rozhodně bych nechtěla, aby byla blíže. Je to moje sestra, ano, ale doma jsem docela samotářská, nikdy jsem neměla zájem s ní válčit nebo si hrát na pitominky; v podstatě u ní můžu ještě trochu kecat do výchovy, pomáhat jí, rušit pro ni zákazy rodičů Ale přitom si s ní můžu občas sednout a popovídat si... A furt k sobě máme nějaký ten vztah.
To myslím bylo dobré i pro rodiče, protože jak se narodila, tak já už chodila do školy, což zaprvé vyřešilo na půl dne jednu z nás a zadruhé jsem už byla ve věku, kdy jsem nebyla furt za máminým zadkem. Pravda, že jak se narodila, tak jsem už ani nemohla
Celkově bych řekla, že mít jakýhokoliv sourozence je pro mne lepší než být jedináček. I kdyby byl mezi nimi sebevětší rozdíl, pořád je to rodina.
A sama plánuji tak tři prcky vždy tak po čtyřech letech

Podle mě taky tak, ale težko to naplánovat
Já jsem od ségry rok a půl a jsme nej kamarádky, ikdyž jsme vždycky chtěla staršího bráchu, co by domu vodil hezký kamarády
EDIT: když tak nad tím přemýšlím, tak možná starší holka bude lepší, aspoň jí nebude brácha šikanovat atd.

Pardon, odeslala jsem to omylem dvakrát

Mám o 6 let mladšího bráchu, o 12 let mladší sestru Přijde mi to hezké a jednou bych to taky tak chtěla. Ale pro každého je ta hranice jinde. Jak jsem psala, my jsme všichni o šest let a neměnila bych

Těžko říct no, já mám o 7 let starší ségru a vyhovuje mi to, brala bych ale možná o 5 let

Vůbec nezáleží na věkovém rozestupu, takže se těžko určuje ideál.
Já mám sestry tři, o tři roky starší, o čtyři mladší a o 16 let mladší. Ty dvě zmíněné jsou pro mě nejlepšími kamarádkami, rozumíme si, máme hodně podobné zájmy, s mladší i téměř totožné zájmy.
Tu nejmenší mám také moc ráda, hrozně si odpočinu při hraní s ní.

jaká naivní představa. mám dvě holky stejný věkový rozdíl, starší právě teď tři roky, mladší za měsíc dva roky... a pořád se o něco perou, pořád se vztekají, kradou si hračky, ta starší se o tu menší stará až moc, což se té menší nelíbí, protože už chce být samostatná... nějaký konflikt řeším asi tak každých dvacet minut, ale tak neměnila bych, alespoň mám už odrozeno.

ale zas je pravda, že každé dítě je jiné, takže dost těžko říct univerzální optimální rozdíl.

syn od švagrové je v 5ti letech ještě jedináček a už je vydírá stylem: jídlo nedojím protože vy mě taky neposloucháte - jaktože ještě nemám sourozence! (já mám Maxe a Sofii)
A je to nefér, jaktože má Maxík 1 roček a už má Sofinku a já mám ročků 5 a pořád nikoho nemám - to není fér!