Hubnutí a psychika

Ahoj! to je super téma, taky mě ty diety sžírají... kdysi hodně..pak jsem se na to vykašlala... a rok po porodu jsem do toho vlítla zase... a je to pořád do kola, co můžu sníst, co nemůžu, počítám kalorie, cvičím, běhám, manžel se ze začátku trošku posmíval, ale už to bere...včera jsem poprosila v restauraci o kávu s mlékem, nejlépe nízkotučným, a servírka na mě že to je jedno, ne jaký mi tam dá mlíko, a já na to, že si to počítám...a ona jéééššišmarjáá a odešla.
Když jsem začala vědomě hubnout, začala jsem být pěkně protivná. Taky jste to tak měly?

Já když jsem ve stresu (jako třeba právě teď když jsem přišla o práci a nemůžu najít jinou, musím docházet na PÚ kde jsou nepříjemný ženský atd.), tak hubnu. Má normální váha byla vždy 58-60kg a teď mám zničeho nic 53kg. Lidi co mě vidí každý den, tak těm to nepříjde, ale včera jsem se viděla po půl roce s babičkou a ta na mě hned ve dveřích, jak jsem strašně hubená,, hrozně mě to užírá, nechci se kvůli tomu ani slíknout do plavek a stydím se už i před přítelem, achjo...co všechno dokáže ta psychika

schenna
Ahojky,
tak u mě hubnutí fungovalo hlavně proto,že jsem hubnout opravdu chtěla,ale netrápila jsem se a nemyslela na to co jím atd..Pomohl mi doktor,pravda.Sám mě řekl,že pokud si něco neustále ohledně jídla budu vyčítat,počítat kalorie a¨myslet na to,nezhubnu,Ani mi moc neporadil co jíst,prý každý moc dobře ví,jak se stravovat
No,měl pravdu,zhubla jsem 7kg během 4měsíců a netrpěla jsem vůbecJediné co,že jsem musela opravdu pít jen čistou vodu,neslazené čaje a kávu omezeně.Jedla jsem pravidelně(často),vše jsem si nandavala na malé talířky a samozřejmě zdravě,nejedla jsem vůbec sladké(krom nějakých sušenek ze zdravé výživy),vynechala jsem máslo a tučné věcia hlavně jsem teda nesolila,to mě problém nedělá.
Dietu jsem asi na půl roku porušila a opravdu se cpala,ale nabrala jsem 1,5kg,což jde,při jiných drastických dietách,jsem vždy nabrala pomalu dvakrát tolik
Teď se na tuto "dietu" chystám znova,jelikož mi při ní je dobře a cítím se fajn.
Moje setra u tohoto doktora zhubla 20kg a opravdu je to hlavně o psychice.
Možná se to někomu nebude zdát,ale funguje tokamarádka tak teď hubne také

Tak nevím v čem je rozdíl, ale já ničím takovým netrpím. Asi to bude tím, že se snažím jíst zdravě a nedržím žádné diety a rozhodně nic nepočítám. Vytvořit si jídelníček na tři týdny dopředu je pro mě otázka deseti minut. Žádný stres, všechno v klidu.
asi to chce změnit přístup a uvolnit se. Nestresovat se tím, naopak to zařídit tak, aby vám to přinášelo radost. Dá se to.

ženy a diety...

já s váhou bojuju od malička, nikdy jsem nebyla štíhlá, fakt nikdy. dřív mi to nevadilo...pak jsem se začala přímo nenávidět a během prázdnin jsem zhubla tak 10 kg, nikdy jsem se nevážila, ani váhu doma nemáme, tak nevím. všichni byli paf, a mě to děsně zvedlo seběvedomí jenže můj problém je, že se musím pořád hlídat, neustále. ne nějak drasticky - stačí nejíst večer, a hýbat se, tzn. třeba hodně toho nachodit po městě, nebo si jít zaplavat. pak si váhu udržím. jenže stači trochu stresu...a konec...já se přejídám, ba přímo žeru, večer, sedím a přibírám teď jsem zas s kilama nahoře, když řeknu, že mám cca 163 cm a tak odhadem 69 kg, množná míň, půlka z vás asi omdlí ale kupodivu si zas tak obézní nepřipadám, chci jen shodit zadek a břicho.
rozhodla jsem se, že nidky nebudu koukat, kolik má co kalorií, a joulů, a nebudu si bránit jíst čokoládu, a pečené kuře, a prostě na co dostanu chuť. život není o tom, se pořád omezovat a trápit a hlídat. vím, že když budu cvičit, a nejíst večer, a nebudu pořád sedět (učím se na státnice ) zhubnu. sice ne na váhu pod 60 kg, ale mě stačí se pohodlně vlézt do vel. 38. bude ze mě zase taková příjemně měkká slečna co na ní nevisí špek. akorát

No já mám depky teda pořádný no.. ale ani ne z toho hubnutí jako z okolí... protože každej se mi snad jenom směje, neslyším žádný pozitivní slova, prostě nic... a nemyslím si že bych byla nejtlustší na světě..jo vážím 100kilo, ale jsou i horší ne? Já mám pocit že mě nikdo nebere...navíc dřív jsem si myslela že mám hezkej aspoň obličej...ale poslední dobou vůbec....protože se mě snad každej lekne... fakt už někdy nemám sílu....

já to pořád říkám,že anorektičkám pomáhá kdekdo,psycholog ,psychiatr,každý je lituje,ale tlus´toch je každýmu fuk a má to za to,muže si za to sám...je to škoda,podle mě je a měla by být podpora odborná-psychologická při hubnutí na 1.místě.Bohužel tlustá kůže=odolnost a síla.Ale ono to tak není,uvnitř je slaboučká a nešťastná dušička,která neví kde začít a jak a motá se v bludným kruhu diet,hubnutí,talíře a váhy..

Já ti přeju abys to zvládla a našla v sobě tu sílu.Pěknej obličej má spousta silnějších holek,ale jen do té doby než to semele oteklost z obezity adalší,ani si to třeba člověk neuvědomí jak se mění.Jestli nejsi ten typ co dokáže žít s vědomím že zustane tlustej,tak s tím začni něco dělat.Bude ti líp.

nedívej se na horší,ale spíš dopředu

Petronela
Holka zlatá, Ty jsi to napsala úplně přesně. Asi je to tím, že ta vyhublá těla dráždí člověka k soucitu a ta neforemná jsou námi odsuzována - obojí je ale naprosto stejná nemoc. Dušenví a obě zaslouží velké pochopení, ale rozhodně né odsouzení!!

Ano, jsou i horší a to tisíckrát. Nemluvím teď jen o hmotnosti, ale o zlobě, povýšenosti, odsuzování...
Prosím, Ty jsi hodně upřímná a odvážná a musíš vydržet! Víš co? Já vím že je to hloupý, ale mě se to líbí: Až tlustý budou hubený, tak hubený budou studený!
Ale stejně Ti přeju, aby se Ti dařilo v hledání sama sebe, protože to jak vypadám, nic neznamená, ale to co cítím je důležitý pro mě a pro všechny okolo.

Jo holky, máte pravdu.... Hlavně si to musím srovnat v sobě...a pak to ostatní...ale nejhorší je že jsem v tom sama....

já jsem na to taky byla sama,když jsem lítala po polních cestách a nechávala za sebou sádlíčko...taky mi nebylo hej,ale stálo to za to.Dneska zase bojuju s tím,aby to někdy nevylezlo nahoru..

a sama na to budeš jen chvíli,uvidíš-jakmile trochu zhubneš,pár prvních kil,začnou tě lidi okolo motivovat! A to je nejlepší odměna,a pak se taky vejdeš do hezkého oblečení a sama sobě se budeš líbit.A hlavně se díky tomu začneš mít ráda,takže to není o vuli,ale o tom aby se to rozjelo!Tak se drž

PardGalen

Jestli to nebude tím, že nejsi ženská. Chlapi svou váhu neřeší, dokud si vidí na pindíka. (Přeháním, ale fakt maličko )

Všelijaké ty snahy o zhubnutí sleduji s lítostí.
Vím, že je to moc těžké, a že jsme každá nastavená jinak, každá nemůže mít vel. 36, a to je dobře. je větší výběr (pro muže).
Jediná trvalá změna váhy musí jít ruku v ruce s trvalou změnou myšlení a starvování.
Trvalou. Takže pokud jde o diety (zhubnout do plavek apod.), tak to je masochismus.
Jediná správná cesta ke zdraví je milovat se jaká jsem a ono si to tělo už najde tu správnou váhu samo. Pro někoho je to 50 kg, pro jiného 80 kg.
Já jsem dosáhla své optimální váhy změnou životního stylu (přestala jsem úplně pít alkohol) a vnitřní proměnou, kterou procházím asi dva roky. Váha je stabilizovaná, bez diet a odpírání.
Člověk, když je fakt v pohodě, nějak přestane mít na ty jedy chuť.

Každý tělesný problém začíná v psychice. Když je dostatečně dlouho ignorován, projeví se tělesně. Cesta zpět vede stejnou ale opačnou cestou. Vyřešte své duševní potíže, a tělo bude samo následovat.
Držím pěsti.

svatá pravda!! taky to tak cítím...sice si zatím počítám kj a cvičím..ale z toho mám radost..jen skladba jídelníčku mě trápí, aby byla správná...abych ty potraviny pak střílela od pasu a dala tělu to co si opravdu zaslouží a potřebuje.

Chci zhubnot 5kg a doufám, že se mi to podaří, ale tím nemyslím, že je jen zhubnu, ale že to bude má trvalá váha. Už nechci střídavé úspěchy a neúspěchy. Je pravda, že jsem se snažila o prázdninách hubnout a jíst zdravě-což se mi dařilo, ale sama jsem si dala, že víkendy budu mít volné-každý víkend jsem trávila s přáteli-víkendové jídelníčky jsem sem nepsala, nebyly přes den nijak hrozné, jenže večer: alkohol + to co bych jindy nejedla (hlavně brambůrky) asi dělali své... K něčemu to ovšem bylo, přemýšlela jsem nad svým jídelníčkem a myslím, že jsem našla to co mě vyhovovalo a bylo zdravé. Také jsem byla líná sportovat a to bych chtěla napravit. Snad se mi teď podaří to co si přeji. Váha a postava to není vše, ale člověk se musí cítit ve svém těle dobře.

Venuše
Ale já svou váhu řeším. Kolikrát víc i než některé ženy. Jenže se z toho nestresuji. Nemám důvod. To by mi moc nepomohlo, raději prozkoumám problém a pokusím se ho vyřešit. Jinak moje lepší polovička si mě dobírá, že jsem narcis.

S tím co píše dál souhlasím a sám to pořád dokola tvrdím.