Domácí porody

Já osobně bych porod doma neriskovala ani náhodou.

Já teda nevím, ale pořád vidím, jak se ve filmech pro pamětníky kouří z těch hrnců horké vody, trhají se prostěradla na cáry a porodní bába se křižuje, kdykoli jde o porod koncem pánevním. A na závěr obvykle zvoní umíráček...
Tomu se říká formativní funkce umění, doma bych nerodila ani za nic!
Jinak si to musí každý sám přebrat, co je větší riziko a jakou odpovědnost chce nést.

Musím napsat, že před prvním porodem jsem hodně přemýšlela, zda "nevyjít z davu" a nerodit doma ( kvůli šíleným tramatům z nemocnic a doktorů, kdo nezažil, nepochopí). Naštěstí mě to asi ve 4. měsíci přešlo a teď bych opravdu každému , zvláště prvorodičkám , rozhodně doporučila porod v porodnici . Poprvé ani člověk neví do čeho jde, stejně už je pak člověku jedno, kde vlastně je, hlavně, když z toho matka a dítě vyváznou živí a zdraví...
Další věc je ta, že se ale - jak už zde bylo napsáno- rozhodně přikláním k "ambulantním porodům" , teoretická možnost zde snad je, ale v praxi naprosto nepředstavitelné...
Nechápu, proč tvrdnou v nemocnici např. více jak 48 hodin po bezproblémovém porodu, pokud si zvládnu bez problému zajistit pediatra ...(doma alespoň člověku někdo pomůže , kdežto na šestinedělí se snažíte nezbláznit se z řevu miminek, kt. se takto neustále napřeskáčku vzájemně budí)
S čím ale rozhodně nesouhlasím jsou jakékoli ZÁKAZY, jak zde někdo navrhoval a PŘÍKAZY jak kdo kdy kde s kým má rodit.. bytostně nesnáším, když nemám možnost volby, byl by to obrovský a velice nerozumný krok zpět...

Ještě se s dovolením musím pousmát nad tím, jak se tady někde píše, že miminko nemá možnost volby ...zní to krutě , ale jaký je v tom rozdíl, že někoho tak bezbrannýho "zabije" maminka bohužel při porodu anebo plánovaně zvolí v těhu potrat ? I ve 12 tt už je to člověk , sice malý, ale má téměř všechno, hlavu, tělo ,končetiny... bije mu srdce... a taky nemá možnost volby..
Je to těžké, ale myslím, že nám nepřísluší soudit... ty nešťastnice, kt. se toto při porodu doma stalo si to už tak budou vyčítat až do smrti... takže myslím, že nějaká pádná odsouzení nejsou na místě...

To se mi snad zdá, v tvém případě ti fakt fandím, že ses rozhodla děti nemít.

Na jednu stranu máš pravdu, na stranu druhou se nabízí otázka, jestli by i nenarozené dítě nemělo mít určitá práva.

Tak tohle mi přijde trochu mimo. Tedy přesněji záleží na tom, zda se na to díváš z pohledu svého, ovlivněného např. výchovou či náboženstvím, či z pohledu toho, jak je to stanoveno. Ty totiž nazýváš potrat vraždou, ale takhle to podle našeho práva není. Pokud ho zabije při porodu (myšleno úmyslně), tak o vraždu jde (vražda novorozeného dítěte matkou), ne tak při potratu.

Navíc, i nenarozené dítě má určitá (dědická) práva za předpokladu, že se narodí živé, takže může být jen otázkou času, kdy bude mít i práva další.

P.S. Naproti tomu vražda těhotné ženy (byť v 9. měsíci těhotenství) je vraždou jedné osoby, nikoliv dvou.

Doma bych v žádném případě nerodila. Ale trochu bych se domácích porodů přece jen zastala - pokud se něco stane doma, jsou toho plné noviny a televize. Ale i v nemocnici někdy nedopadne vše, jak by mělo. I lékař a sestra jsou lidi a rozhodně ne vždy odborníci na pravém místě.

Myslím, že takhle to bývá i v případě, že se něco stane v nemocnici.

Nikdo není neomylný, bohužel.

Leo: samozřejmě respektuji, že právo na toto nahlíží jinak .. ale vnitřně to tak nějak vnímám, jak jsem popsala výše .. Jinak samozřejmě pokud matka těsně po porodu zabije dítě zcela vědomě,tak to je zase úplně jiná kapitola...

andina: o co jde ? vlastně obě máme stejný názor, že doma bysme nikdy osobně nerodily...ale proč za to odsuzovat někoho jiného ? neznáme jeho situaci, důvody, nejsme v její kůži , není to Tvůj hazard , ale její a dotyčná si musí taky nést následky...to je jasné...

Ahoj kočky, já mám za sebou 2 porody, oba za totality. Nebylo to tehdy nic moc, ale za porod doma bych neměnila. Děti nám tehdy na pokoji nenechávali a já na ty dny dlouho vzpomínala jako na malou dovolenou, protože doma jsem už byla v jednom kole a dětí jsem si užila i tak. Nevím, jestli byl personál protivný, já to tak neberu, jsem zvyklá i na zamračeného člověka reagovat s úsměvem. Myslím si, že lidi si vždycky nemusí sednout, co mně vyhovuje, jinému může vadit. Já v porodnici byla soustředěná na dítě, také spoluležící maminy, víc jsem neřešila. Doma bych porod neriskovala ani náhodou.
Helena
Naše zdravotnictví je opravdu ve srovnání se zahraničím na úrovni. Taková péče jako u nás pro všechny je spíš vyjímečná. V zahraniční nemocnici se zajímají v prvé řadě o to, jestli máš na zaplacení nebo jaký máš typ pojistky , teprve potom se ti věnují. Ani chování není vždycky nejlepší, i tam pracují jenom lidé. A co je příjemné jednomu, jinému může být i protivné. My dvě bychom si určitě nesedly, přesto mě má ráda spousta lidí. A věřím, že i ty jsi na tom podobně. Riskovat život svůj i dítěte kvůli pocitu, že v nemocnici bude možná někdo protivný je podle mě hodně nezodpovědné

Porod neni bez rizika,i kdyz je tehotenstvi bez potizi...muze se stát spousta veci,kdy je potreba lékarskeho zákroku a kdy je mimi nejlepe svereno do rukou pediatra.já bych to nikdy neriskovala a to jsem z oboru a tudiz bych se mohla odrodit sama..hihi

...no ale když to shrneme, tak zde vlastně není nikdo , kdo je vyloženě PRO domácí porody, takže to je celkem "pozitivní" statistika, ne ? ..( i když v ostatním názorech se můžeme maličko rozcházet, to je fakt.. )....

ilka1
Děkuji ti za všechny zdravotníky! U nás je opravdu rychle dostupná lékařská péče. Myslím, že i na docela slušné úrovni. Všichni, kteří jste chvilku byli venku, to jistě uznáte.

Ja si ale nemohu stezovat ani na nemeckou porodnici,mela jsem u obou deti svoji por.babku co jela k porodu do nemocnice,kdyz jsem ji zavolala,ale srovnam li peci,tak ta je v Cechách duslednejsi,tady se to bralo jako suprová pece o bezproblemovou rodicku..mohla bych vyprávet.A na omluvu personalu...nekdy nam to pacientky nebo maminy taky nedelaji jednoduche.