Domácí porody

Já rodila poprvé v Čechách a podruhé v Anglii a můžu ti říct, že úroveň prenatální a postnatální péče v CR je na vysoké úrovni, což se o druhé zmíněné zemi rozhodně tvrdit nedá. Jestli budu ještě někdy rodit, tak to bude určitě doma.

Souhlasim s Alcou, tohle se nedá zakázat. Matka si je jistě vědoma rizik spojených s domácím porodem, ale ona je odpovědná za svůj život i život dítěte a rozhodnutí je na ní a nikdo brát jí ho by jistě nebylo správné. Stejně jako nemůžeš matkám zakazovat brát drogy a pít alkohol, zneužívat léky,... Taky je to jen na nich.

Já osobně proti domácím porodům nejsem, je na každém se rozhodnout, ale já bych do toho určitě nešla, zvláště když uvázím, že jeden ze 7-8 prvních porodů je císař.

Myslím, že v Čechách jsou porody doma extrémně menšinovou záležitostí. Jsou jiné, velmi civilizované země, kde je porod doma považován za běžný. Myslím, že rozhodnutí rodit doma může být např. ve Spojených státech motivovávo finančně. Zdravotní pojištění tam není povinné a i když se žena pojistí, není mnoho pojišťoven, které by proplácely zdravotní péči v těhotenství a kolem porodu - vychází se z předpokladu, že těhotenství není nemoc a je možno si je naplánovat.

Je spousta věcí, které ve svém důsledku přinášejí riziko, ale zakázat je nelze.

Tak v tom případě ať tato osoba raději děti nemá,protože preferovat pohodlí před životem vlastního dítěte je celkem hnus.

Já jsem rodila 2x a kdybych rodila doma,tak první porod nepřežil syn,který skončil přidušený v inkubátoru a druhý porod bych nepřežila já,protože bych vykrvácela.Skončila jsem ny IPce se třemi transfůzemi a pochybuju,že porodní asistenka v takovém případě může udělat něco jiného než volat záchranku a doufat,že to stihnou včas.

no,já osobně jsem moc ráda,že tu převládá to,že porod doma,ne!Jsem ráda,že většina je zodpovědná a snad tomu tak bude dlouho i u budoucích maminek.
Prostě já zastávám názor,že žena,která rodí doma vědomě hazarduje se životem mimča a i svého,Já bych porod doma nedovolila,vím,že je fakt,jak zde někdo psal,že narkomanky atd..také hazardují a nikdo jim to nezakáže,ano ,ale k nim se raději vyjadřovat nebudu,to je kapitola sama pro sebe.
Je fakt,že je to každého rozhodnutí a volba,do kterého mu nemůže nikdo kecat,ano,ale já domácí porody nikdy nepochopím.Hold,je budu musel pouze se skřípajícími zuby respektovat

Také patřím mezi odpůrce porodů doma. Na neurvalé a nepříjemné doktory a sestry jsem sice vysazená a taky si proto postupně hledám a měním lékaře, ke kterým nemám důvěru. Ale při porodu jde především o zdraví dítěte a matky a tam jdou veškeré legrace stranou.
Rodila jsem v roce 1988, těhotenství jsem měla naprosto bezproblémové, ale během porodu nastaly komplikace, zeslábly mi kontrakce, takže jsem musela pod kyslík, najednou kolem lítali 3 doktoři a dcera se nakonec narodila přidušená. Po pár dnech ještě dostala žloutenku, tu těžší formu, při které hrozí poškození mozku, takže vyžadovala další péči. Dodnes jsem personálu vděčná, protože dcera je naprosto v pořádku. Nedovedu si představit, že bych rodila doma. Porodnice to byla sice "socialistická" se vším všudy, ale těch pár dnů se to dá vydržet. A ani jedna z nás si žádné celoživotní trauma, kterým se tak rády ty eko- či podobné matky ohánějí, neodnesla.

Zdá se mi, že ženy, které se rozhodnou rodit doma, o tom velmi přemýšlejí. Samozřejmě mají jiné uvažování a jiné hodnoty než většina ostatních. Třeba jim je velmi vzdálený současný přecivilizovaný svět. Ono je totiž mnohem jednodušší a asi i levnější nechat se odvézt do porodnice než to celé zorganizovat doma a ještě muset celý život nést event. důsledky.

majdalena
No,přemýšlí,ale hlavně o tom,aby se cítily dobře a pak asi moc nedomyslí následky,co by se mohlo eventuelně stát,kdyby moc přemýšlely,tak jim dojde,že můžou bohužel vlastní vinou(tím,že tam není doktor a to další)o miminko přijít a nejen o něj,ale i o svůj život.
Nevim,nechci nějak urážet jejich inteligenci,to vůbec ne.

Maaya

Asi jsem divná, ale já pořád nechápu o jakém traumatu se mluví. Na výše uvedených stránkách se mluví, že dítě pokud není o začátku s matkou, nemá k ní vztah, je to citový mrzák apod.
Pokud to beru podle sebe - jako první mě držel děda (mamka tehdy měla protekci a mohli ke mě všichni a hned), kterého dnes nenávidím, protože povahou je to prostě ha..l, mamka mě dostala až po hodině a nebyla jsem s ní na pokoji, přesto spolu máme dobrý vztah, úplně nejlepší vztah mám, ale s otcem, kterého jsem viděla, až když mi bylo 12 dní (služební cesta, jeho, ne moje )
Vychází mi, že vlastně všichni do roku 1990, bysme měli být vyšinutí, mít špatný vztah k rodičům....
Tak se ptám - je tady někdo, kdo může říct, že má špatný vztah s matkou, nebo je jinak poznamenaný tím, že byl od ní odnesen?

Ahoj holky, já jsem hlavně pro svobodu, takže zakazovat NIC. Setkala jsem se s maminou, která doma porodila dvě ze tří svých dětí a vše naprosto bez problémů, do nemocnice by ji nikdo nedostal po zážitcích z prvního porodu (kde jedinou komplikací byl nemocniční personál), naopak moje kamarádka při porodu v nemocnici málem přišla o obě děti (má dvojčata), kdyby náhodou nešel okolo primář, kterého odchytla její maminka, tak by se nikdo nestaral o to, že maličké už se jaksi neozývají, nakonec z ní děti doslova vyrval (ostatní přibíhali až pak a hrozně se divili, že už, že tak najednou - a to tam v té době ležela už 17 hodin..), jsem pro možnost výběru, každý ať si vybere, jestli chce klasickou porodnici, centrum pro aktivní porod či rodit doma.. Já osobně bych sice doma nerodila, bojím se komplikací, nicméně zakazovat něco tak individuálního, to bychom se vraceli do dob totality...

Třeba ty ženy mají opravdu pocit, že to jim i jejich dítěti bude ku prospěchu. Nebo to můžou být ženy s extrémním vztahem k víře a s případným špatným koncem by se mohly vyrovnávat "pánbůh dal, pánbůh vzal".
Rozhodně toto neobhajuji, ale nějaké důvody tito lidé mít musejí a peníze to rozhodně nejsou.

Miinka
Tak to s Tebou souhlasím,kamarádka rodila(císař)a bylo to dost zlé,málem ona i miminko zemřelo,naštěstí doktoři byly super a odvedli naprosto super práci i péče potom byla dost dobrá.Mimčo viděla až po hodně dlouhé době a když ona odcházela mimi muselo být ještě přez měsíc v nemocnici,ale vztah to nijak neovlivnilo.

majdalena
No,možná to náboženství,nevimje mi, líto,respektuji všechny názory,ale já jsem a budu silně proti pořád.

Tak já hodně chápu to, že chtějí být doma a odhekat si to tam po svém. Každému je nejlép v jeho prostředí. Nemocnice nesnáším a jediné špatné citové stavy po porodu mi působilo právě prostředí na šestinedělí... A skoro 3 dny na porodním sále taky byly na hlavu - nespala jsem ani chvilku, kolem rachot, pláč a křik rodiček. Jistěže bych si to raději odpustila.
Ale doma není péče ani vybavení, takže to beru tak, že to jinak nejde.
Utěšuju se tím, že jsem aspoň nadělala nepořádek tam a ne u nás

Ženy rodící doma musí velmi věřit ve své schopnosti. To já tak silná rozhodně nejsem - co si vzpomínám, tak jsem hlavně chtěla, ať to bolí méně a rychle to je za mnou. A přiznávám, že pokud by mi v pro mě nejkritičtějších chvílích nabídli císařský řez, rozhodně bych neodmítala.