Dokument Heleny Třeštíkové - Katka

Souhlasim s Bruce a Lisou. Nechápu, jak někdo může nad takovými lidmi zlomit hůl. Onehdá jsem se dozvěděla, že moje dětská láska se předávkovala. Kdybych věděla, že v něčem lítá, rozhodně bych mu pomohla, kdyby to bylo v mých silách. Néééé, že bych si dneska řekla, dobře mu tak, byl to hnusnej feťák a moc dobře věděl co dělá....

Přidávám se.

Katku jsem neviděla, ale chystám se. Na takový dokument se podívám stokrát radši, než na nějaký kýčovitý romanťák, ale ne proto, že mám potěšení z cizí bolesti. Spíš často přemýšlím, jak by se těm lidem dalo pomoct nebo poradit a proč to vlastně dělají. Každopádně nevěřím, že je každý svého štěstí strůjcem. Mám kolem sebe několik lidí, kteří za svůj život nemohou a neměli tu možnost si vybrat a právě proto nemám ráda posuzování. Myslím, že nikdo z nás na to nemá právo...

Tak, tak. Je přece mnoho lidí, kteří si v sobě nesou "geneticky" různé sklony, třeba k závislostem, depresím, psychickým poruchám.
A věřte mi, vím, jaké to je mít v "genech" něco, co ostatní nemají, považují to za špatné a ono to je špatné. A také vím, jaké to je s takovými "geny" bojovat. Ti co je nemají, nevědí o čem mluví.

Taky si to myslím.

Možná se zeptám hloupě, ale zajímalo by mě jak to miminko teď bude žít, to bude pořád na tom morfiu? To musí být hrozný.

Bufina
Podstoupí v podstatě odvykačku ( detoxikační program ) jako dospělej jedinec...

Já taky zajdu, těšim se.
Lidi k fetování vedou různý události, ale je to jen jejich volba, sice špatná volba... Nemám ráda narkomany. Ať už se stalo cokoliv, odnese to i rodina a blízcí...

To že jako bude dostávat to morfium a postupně se ty dávky budou snižovat, nevím jak to dělají u dospělých, nikdy jsem se o to nezajímala.

přesně tak, pokud si pamatuju, tak se chtěla jen něčím odlišit od ostatních...

Navíc kde je řečeno, že ty lidi o pomoc stojí? Jakože kdybych k ní přišla, ať se na to vykašle, tak ona to udělá? Ne, dokud to nebude chtít udělat ona, nespasí ji ani pán Bůh...

V tom s Tebou souhlasím

Bufina
Nevím jakou látku - nejsem odborník, ale bude dostávat náhražky drog a dávky se budou snižovat,až nedostane nic...zhruba takhle to vypadá...

lucinkaf
Trochu se pleteš, nikdo nechce jít za drogově závislou osobou a nutit jí, aby se snažila s tím něco dělat.
Bavíme se tu o ,,postoji,, k těmto osobám. Tedy pokud se někdo takový v mém okolí najde a požádá mě o pomoc, pak se od něj neodtáhnu - protože si o závislejch lidech nemyslím, že jsou podřadní, méněcení hlupáci, kteří si vybrali svou cestu, ke které je nikdo nenutil. Atd. - viz předcházející příspěvky.

A přece není vůbec důležité ,, za jakých podmínek ,, člověk začne brát... Copak je závislost omluvitelná pouze pro lidi,kteří pochází z rozvráceného prostředí ?

Někdo začne z hlouposti - mezi vrstevníky.Další hledá únik od něčeho...
Jeden je z rozvrácené rodiny, druhý z úplné a má všechno - ve finále je z toho závislost bez rozdílu ,,třídy,,.
Většina lidí si při prvním testování drogy nemyslí, že bude závislej - naopak.
Ať je to alkohol, tabák, nebo fet - začínáme, testujeme a myslíme si, že teda MY to přece zvládneme, MY nebudeme jako ti ostatní, MY to budeme dělat, jen když se nám bude chtít...

Bohužel to tak nefunguje a dopadá to špatně.

Každý jedinec musí VŽDY chtít jen a jen sám - jinak se jakékoliv závislosti nelze zbavit. To je první krok ROZHODNUTÍ ! A pokud tento krok udělá ještě zdaleka nemá vyhráno - to je opravdu jen a jen první z kroků na dlouhé cestě. A je to sakra těžké a plné usilí...

Nejsem tak bezchybná a dokonalá a nemám právo nikoho soudit a prostě to nedělám, připadá mi to pokrytecké, zlé a hloupé. Sklouznout do závislosti - jakékoliv je snadné, ale zvednout se a bojovat a dostat se z toho dokáže jen silnej jedinec. A já jim držím palce a ze srdce každému - kdo bojuje přeju vítězství !

Bruce78
Krásné, mluvíš mi z duše.

Bruce: Jsi empatická osoba, také to,co píšeš, podepisuji. Život není jednoduchý.Učím na ZŠ a dokument Katka- V pasti jsem si tenkrát nahrála na video a pustila deváťákům v rámci občanské výchovy- pouštím ho pravidelně dětem každý rok .Můžu říct, že jeden takový syrový dokument, kde uvidí reálný životní příběh mladého člověka, těm dětem dá víc než hodiny teoretizování a různých přednášek. Ti patnáctiletí puberťáci potom sedí jako zařezaní a vidím na nich, jak to s nimi zamávalo, s holkama hlavně to, jak hrozně Katka vypadá, jak strašnou má pleť a ztrhané rysy- když to přeženu, tak i kdyby jenom kvůli tomuhle si ty holky s drogou nic nezačaly, je to dobře. A pokud jde o diskusi po filmu, tak věřte tomu, že mnohé z těch dětí mají rozumnější a vyzrálejší názory než dospělí, kteří jenom odsoudí bez schopnosti různých úhlů pohledu. Mimochodem jsou děti například schopné pochopit, že ve finále je lepší dávat narkomanům zadarmo stříkačky než posílit riziko, že se infikují použitou jehlou a pak se chytnou madla v autobuse. Vždycky jim říkám, že mají v životě možnost volby, svobodu rozhodnutí a je to jen na nich, jak se svým životem naloží. Ale pokud se setkají s takovým člověkem "na dně společnosti", ať už jde o narkomana nebo bezdomovce, ať počkají se soudem, protože nevědí, kdo to je a čím si prošel. Samozřejmě že těžko hledat omluvu nebo výmluvu, pokud člověk sám takhle "projede" svůj život jako Katka , kterou od drog neodradila ani odpovědnost za život svého dítěte- nechápu ji, ale ani nesoudím.

Osobně si myslím že ten dokument je důležitý, každá takováto osobní zpověď je cenná. Katku soudit nebudu, někdo má sklon snadněji sklouznout k závislosti a někdo poměrně snadno odolá. A jakmile do toho někdo spadne tak je setsakramentsky těžké se z toho vyhrabat. Faktem je, že třeba výměna jehel - zadarmo pro narkomany - je také službou pro nás. protože se obvykle vyměňuje nová za použitou a to znamená, že ta použitá nebude nikde odhozena - třeba někde, kde by se o ní mohl poranit kdokoliv z nás. mslím si že určitý smysl má i substituce například metadonem. Narkoman má svou denní dávku zajištěnou a tak nemusí shánět peníze třeba tím že by provozoval prostituci či kradl. Může to být pro něj odraz do nového života. Bohužel, mám ten pocit že substituce se obvykle dostává až těm nejzoufalejším případům u kterých ten návrat do normálního života již není tak reálný.

tak třeba jv mých očích omluvitelná není vůbec, ale chápu, že každý to vnímá jinak