Dítě v 17ti letech

Psala jsem, že nemám na mysli resort.

Ty ne, ostatní třeba ano. A o to jde...jak tady někdo psal, že s dítětem je nemožný cestovat a ty jsi začala obhajovat, že to jde kamkoliv. Každý má o dovolený jiný představy, někdo nevytáhne paty z hotelovýho komplexu, jiný jede na tři měsíce procestovat třeba už tu zmíněnou Afriku, bydlí u "lidožroutů" a sní i horší věci, než je voda z kohoutku.
V takovým případě je lepší jít na potrat, než utěšovat slovy, že cestovat se dá i s dítětem - nebo ho hodít na hrb babičce.

Tak to se ti omlouvám, jestli se tě to dotklo. Ale mám v okolí jeden pár, který se vydal s dítětem na exotickou dovolenou a dítě ji pak strávilo na JIP, protože i přes potřebná očkování se něčím nakazilo (je to delší dobu, nevzpomenu si, co to bylo...)
A taky jeden případ, kdy to byla moje kolegyně, dělali jsme spolu v zahraničí a ona měla doma osmiletého kluka. A povídala mi, že takhle cestuje už skoro od jeho narození, vždy na tři-čtyři měsíce odcestuje a kluka nechá doma svým rodičům. Chudák děcko i prarodiče.

Připomínám, že jsme v diskuzi, která pojednává o sedmnáctileté matce - ta by si měla uvědomit, co od života očekává a podle toho se rozhodnout. Mimochodem, je těhotná nebo není?

Tohle je hodně diskutabilní... Já mám pro změnu v okolí rodinu, která byla se synem (cca 8 let) v Chorvatsku. Syn se tam něčím nakazil a bohužel, skončilo to tragicky.
Naopak naši létali kam to šlo, když měli 1. a 2. dítě a naprosto si to užívali. Se 3 dětmi už je to problém, ale 1-2?

No, v tom to asi bude, já bych se vody z kohoutku třeba v Indii ani nedotkla...Ale kdybych chtěla jet na takovou dobrodružnou cestu (pro mě spíš trochu horor), tak dítěti udělám prázdniny třeba na táboře a jedu stejně....Samozřejmě už musí být dítě
větší.

ok, beru.... Já jsem zrovna ten typ, který nevezme dítě ani do supermarketu (chřipková sezona) natož, abych ho nechávala zbytečně očkovat...Jen mě prostě naštvalo, že se tady často píše, že s dítětem se nedá cestovat, užívat si apod.

To by mě taky zajímalo

Reaguji na jam:

já bych se tím začala zabývat až když bych to věděla definitivně ,Proč řešit něco dopředu to je úplně zbytečné a vysilující.Může ti sem napsat 1000 lidí svůj názor , ale bude to nakonec jen tvá volba zda si to necháš nebo ne, nikdo jiný to za tebe nerozhodne. Věk a jiné rádoby překážky, které jsou ti zde nastíněny , ale vůbec pro tvé rozhodnutí nejsou podstatné.Nic není nemožné............. a žádná překážka není tak vysoká , aby se nedala překonat. Přeji ti ať je tvé rozhodnutí správné a v souladu s tím jak to sama cítíš ať už bude jakékoliv.

a z čeho usuzuješ jestli jsou nebo nejsou š/ťastné?? jen z toho důvodu , že se nemohou bavit ??

to co jsi vyjmenovala je úplně nepodstatné , práce , partner a vzdělání přeci není závislé na tom zda máš dítě či ne.Zrovna tady se hodí rčení kdo chce hledá způsoby... kdo nechce - důvody]

Já jsem sice starší jak ty, ale to nemění nic na tom, že kdyby mi bylo 17 nebo kolik mi je teď, tak bych si děťátko nechala. Podle mě se jen zbytečně bojíš a test vyjde negativně. Mimochodem jedna učitelka jednou říkala, že podporuje holky co si nechají své děti a jedna holka jí na to řekla: Ale já si dítětem nechci zkazit život a ona jí na to řekla: Ty si myslíš, že by Ti dítě zkazilo život? To si dítě raději nikdy nepořizuj! Jinak asi dvě moje opravdu dobré kamarádky jsou těhotné a já jim jen závidím Pořád ukazují fotky z ultrazvuku a strašně moc se těší. A je jim 21 let! To nejsou o tolik starší

V 17cti jí dítě pravděpodobně život zkazí. Zvlášt' ze zakladatelky neni moc cejtit, že by o něj nák extra stála. Kdyby jo ani nepochybuje.

Rovnou může říct, že podporuje nechráněný sex.

Nevim proč, ale když mě někdo ukazuje ultrazvuk nepřijde mi to jako nákej doják. To, že mi někdo ukáže nákou skvrnu ve mě nevzbudí pocitt chtít dítě.

tak pro ně to je jak mit barbinu. Prostě jsou to ještě děti.

No, já bych takhle šmahem všechny mladé maminky neodsuzovala... I 17tiletý člověk dokáže někdy velké věci, včetně toho porodit a starat se o dítě...

Jistě, ale tady slečna ho chtěla dat na starost rodičum, že stejně chteli ještě jedno svoje, tak budou jen rádi.

Prostě dítě je zodpovědnost a není to jen o tom chlubit se ultrazvukem a hladit si bříško. Ja proti mladym maminkam nic nemám, ale prostě ditě mít jen pokud se o něj dokážu s jeho otcem sama postarat - a rodina jen na občasne pohlídaní v krizi.

Předchozí generace měla dítě většinou kolem 18ctky, max. 20 let. Takže také ještě "děti"...a vychovali nás

Navíc si myslím, že 17ctiletá slečna, která vychovává dítě většinou rychle dospěje...Naopak, spousta bezdětných slečen se chovají jako děti pomalu ve 30ceti.

Předsudky, předsudky, předsudky....

Třeba až ta skvrna bude jednou tvoje dítě, tak to pochopíš a taky ti to bude připadat dojemné. Já cizí děti taky nemusím, ale svoje miluju.

jenže ve většině případu byli manžele a žili spolu a pracovali. tady se bavíme o slečne co ješte nedodělala střední školu.

To není předsudek, ja tady jen prezentuji svuj nazor.

Pochybuju. Známá co takhle byla na ultrazvuku svýho tak jí to taky vůbec nepřišlo až jí to přišlo trapný, že se nad tim nerozplývá. Spíš je to takovej kýč z filmů kdy jsou z toho všichni hotový.

Já sice dítě nemám, ale když nad tím tak časem přemýšlím..
Pokud je to pravda a jsi těhotná. Já jsem proti potratům. Je to každého věc to určitě. Pokud máš za sebou rodiče myslím si, že by to nebyl žádný problém. Pokud ti je 17. Za chvíli budeš plnoletá. Můžeš si dělat normálně školu rodiče ti určitě pomůžou. Co se týče přítele je to jeho věc jak se k tomu postaví. Já měla přítele, kterému bylo 21 a studoval vysokou a chtěl mít se mnou dítě. Moje sestřenice dítě v 17ti měla. Normálně si dodělala školu a teď má 6 letého kluka. Je super máma a řekla bych, že teď jak je kluk větší, tak už to není taková starost jako na začátku takže má docela dost času i pro sebe pokud není v práci. Tohle je o prioritách. To, že většina lidí chce dítě po 30ce taky není 100% správná cesta, protože pak to všechno moc řešíš. Z mých zkušeností z okolí každá po 30ce si myslí, že jí tikají hodiny a teď s kým si to udělat a to třídění chlapů proč jo a proč ne je dost na nervy. Lepší je asi když se to prostě tak nějak stane než když se nad tím pak takhle přemýšlí.

No, to je sice možné, ale stejně si myslím, že je na světě hodně náctiletých, dobrých matek. Školu si dodělat může kdykoliv později nebo při MD. Třeba známá ségry dostala v podobné situaci individuální studijní plán. A na práci bude mít spoustu času po MD (cca od 21 let - takže hodně dlouho...)....Já teda nevím, ale špatné matky určitě taky existují, ale pochybuju, že to závisí na věku...Překážek na její cestě by bylo určitě mnoho, to, ale neznamená, že by do cíle nedošla a třeba i s lepším výsledkem než mnohé starší, vdané matky (na které se může chlap taky kdykoliv vykašlat - a co je lepší mladá, svobodná matka nebo stará rozvedená matka...?).

Mě to třeba přišlo dojemný až když ultrazvuk vidím po narození dítěte - až když už ho znám a vím, že už tenkrát to bylo to konkrétní dítě...Já myslím, že se to těžko soudí, když si to nezažila...Třeba to jednou uvidíš jinak.

No nevím, nevím, ale na potrat bych nešla. Už z důvodu, že nikdy nevíš, jestli pak ještě někdy budeš mít dítě. Výčitky do konce života, žes mohla mít ,,např. 10-ti letou dcerku" až bys byla starší, namísto faktu, že bys už dítě nikdy mít nemohla. Ale to by ti, bohužel, došlo až příliš pozdě. Rodina vždy pomůže, nějak by se to zvládlo. A maturitu, pokud bys moc chtěla, zvládla bys i při mimču, vždy se dá rozumně domluvit i ve škole. A tím, že otěhotníš opravdu nic nekončí . Ano, pár let je to zápřah, ale stojí to za všechny diskotéky a párty světa. A navíc, podle mého, mě rodina taky pomohla. I se školou to šlo . Syna bych nevyměnila za nic na světě. Do smrti bych litovala, kdybych ho dala pryč. BTW, Nyní studuju na vysoké a jde to,když chceš, jde všechno