Reaguji na hrabosska:
Upřímě...Psycholog v pořádku,co mi dopručí to také ,ale na tu regresi se zrovna necítím,Ale hold kdyby to mělo být poslední řešení tak hold ano.
Reaguji na hrabosska: Jasně, jak jsem teď dopsala do prvního příspěvku, ono pro regresi je opravdu potřeba najít nejen vhodného terapeuta, ale i takového, který ti sedne. Otevírá se při ní Pandořina skříňka, a není pak snadné jí jen tak zase zavřít. Tak jsem jen chtěla upozornit, že je důležité její použití náležitě zvážit.
To bych nikdy nemohla udělat, už tak nepiju skoro vůbec a toto byl nebyl rozhodně důvod, dát si panáka... Jsem taky nervozní, ale pomůže mi říct si, o nic nejde, buď v klidu a pak jak jsem na místě, tak to postupně opadá...
Reaguji na SantaMaria:
Právě proto se do toho moc nehci pouštět.Já mám ve své skříni hodně ,ale hodně kostlivců z minulosti.
Reaguji na Delbinka: Což je paradoxně docela dobrý důvod, proč jí vyzkoušet... . Ne, nechci tě mást, ona je fakt dobrá, když se umí. Nemůže se k ní přistupovat stejně, jako k návštěvě u psychologa. Ten ti nemusí sednout, a příště nepřijdeš, u regrese je to pak komplikovanější. Ale že hojí rány, o tom žádná.
Na tu trému bych zkusila asi vyzrát jinak - pokud nemáš pocit, že jí trpíš právě kvůli těm kostlivcům z dřívějška. Možná by pomohlo trochu posílit sebevědomí, asertivitu, možná i rétoriku - trému má leckdo, ale tak aby ses naučila dívat se do očí, neuhýbat pohledem, posílit hlas, natrénovat možné odpovědi. Na to jsou dostupné kurzy, za zkoušku by to snad stálo.
Cituji Delbinka: Já mám ve své skříni hodně ,ale hodně kostlivců z minulosti.
no právě. Proto pak vznikají situace jako tahle. Já na regresi byla a nepřišlo mi to zase tak strašné ) Ale jasně, jen jsem chtěla poradit Tak snad se ti to podaří nějak vyřešit. Jinak než alkoholem.
Cituji hrabosska: no právě. Proto pak vznikají situace jako tahle. Já na regresi byla a nepřišlo mi to zase tak strašné ) Ale jasně, jen jsem chtěla poradit Tak snad se ti to podaří nějak vyřešit. Jinak než alkoholem.
Jenže ti kostivci jsou úplně z jiné "oblasti" s tímto nemají vůbec nic společného.
Cituji SantaMaria: pokud nemáš pocit, že jí trpíš právě kvůli těm kostlivcům z dřívějška
Ne takový pocit opravdu nemám
Cituji SantaMaria: Možná by pomohlo trochu posílit sebevědomí, asertivitu, možná i rétoriku
Děkuji to by možná pomohlo..Ale zase tohle všechno v angličtině.. To fakt nevim. Mám to všechno ztížené díky jazyku. Domluvim se fajn,ale takovéhle kurzy..To nevím.
Hm, to je zvláštní, pokud trpíš takovou až extrémní trémou před pohovory a pak při jednáních se zákazníky či ve firmě ne.. to není samo sebou, jen tato jedná oblast, to má někde příčinu, i když píšeš " že kostlivci, co máš ve skříni, jsou z úplně jiné oblasti.."
Hele alkohol pro radost jo, jako berličku.., to už je horší, ale... jestli jsi si naprosto JISTÁ, že ho nikdy "nezneužíváš" pro jiné situace, tak bych si tu sklenku vína ( takto vyjímečně) dala.
Pokud je to jen víno a ty si pak vyčistíš zuby, vypláchneš pusu a vezmeš žvýkačku, tak to rozhodně z tebe nebude cítit
Víš co, on ti to sem nikdo nenapíše, ale já si myslím, že si spousta lidí dá skleničku před důležitým pohovorem, veřejným vystoupením atak. Musí to být ale hoodně vyjímečné, nebo pak by člověk mohl skončit... třeba jako Iveta Bartošová
Cituji Delbinka: Jenže ti kostivci jsou úplně z jiné "oblasti" s tímto nemají vůbec nic společného.
To ale přece nemůžeš vůbec vědět... všechno se vším souvisí
Reaguji na marketahr: Děkuji za upřímnou odpověď.Já si také myslím,že ono to spousta lidí nepřizná. No Ivuš toho má už opravdu plné kecky
Ne alkohol opravdu nezneužívám! Na to už taky mám svůj věk a ty pubertální léta zasebou.
No já se právě bojím toho vína ,že i když zuby vyčístím,vypláchnu pusu Listerinem,vezmu žvejku tak ,že by to i tak bylo cítit.
Nevím proč je to zrovna u těch pohovrů...Prostě cítím ,že mi o to hrozně moc jde a je to důležité. Proto když jsem třeba tu brigádu dostala tak už jsem se pak nebála s mluvit s nadřízeným či zákazníky...Pouze u toho pohovoru mám obrovskou trému no.Nechápu.
Reaguji na hrabosska: Já vím,ale já se prostě takovýhle terapií bojím a nikdy jsem žádnou nechtěla podstoupit.Ale tak když hold mi nic jiného nepomůže tak do toho půjdu.
A kolik pohovorů už máš za sebou?Třeba to bude časem lepší a jednodušší pro tebe.Já tě ale naprosto chápu,protože mám trému s českých pohovorů,natož kdybych ho měla mít v angličtině.Zrovna v pátek jsem měla pohovor a představ si,že co jediné mě uklidnilo,tak to,že jsem si řekla - Buď ráda,že nemusíš na pohovor v AJ,budeš mluvit česky a všichni ostatní na tebe budou mluvit taky česky,tak o co jde??
Ty to máš vážně horší.A taky myslím,že to,že na brigádě jsi jednala s lidma v poho,tak to bylo tím,že tu práci už jsi prostě měla jistou a to je jiné než když si ji teprve hledáš.Podle mě teda ano.
Opravdu nevím s tím vínem.Na jednu stranu ti rozumím a taky bych nad tím asi uvažovala,ale já bych se bála,že pak bych mohla reagovat jinak než chci.Ale to musí každý sám posoudit dle sebe,sami se známe nejlépe.A jestli opravdu nepomohly prášky,psycholog,možná bych to riskla.Ale jak jsem psala na začátku,zajímá mě,kolik už těch pohovorů máš za sebou?
Ne, přijde mi to dost neprofesionální...Já si pohovory vždycky užívala, a bavilo mě na ně chodit takže u mě není problém
A sama když bych někoho přijímala tak cítit jen trošku alkoholu, tak letí okamžitě, byť by to byla jen deci na kuráž...prostě to se snad od zaměstnanců resp. uchazečů požaduje, být schopnej komunikovat
Jinak si ale nemyslím že kvůli tomuhle by se z tebe stala alkoholička, to určitě ne... spíš bych ale zkusila poradit se z psychologem, jak to překonat, resp. si najít nějaké kurzy, kde si člověk zvykne mluvit před lidma, zbavit se toho strachu a trémy
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.