Dají se události přivolat?

Každý večer před spaním myslím na následující den nebo událost, která se má stát. Vždycky na to myslím pozitivně. Teď se ucházím o novou práci, tak si představuju jak pracuju, jak vydělávám peníze za které si pak kupuju hezké oblečení, kosmetiku....Je potřeba na to nejen myslet, ale prožít to v představách. Každý den mám dobrou náladu, nehledám na druhých chyby, ale naopak to pozitivní. Negativní myšlení jsem si zakázala. A když už se mi nějaká špatná myšlenka vkrádá do hlavy, okamžitě si to uvědomím a myslím na něco jiného.
Mám jeden příklad hodně negativního myšlení, který se mi stal tak před pěti lety. Pořád se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že dcera onemocní. Spíš to byl strach, ale podotýkám naprosto neopodstatněný...no a do půl roku onemocněla a léčila se čtyři roky. Takže dnes jsem si na 100% jistá, že jsem to přivolala.

Reaguji na vosmajda: Reaguji na beliveme:
Holky, takovým myšlenkám je dobré poděkovat. Já to dělám tak, že jim poděkuju, za to že se objevily a drží mě ve střehu, ale taky jim řeknu, že jsou to jen běžné obavy. Takže děkuji vám, ale ted už odejděte. Myslím jen pozitivně. .......Ze začátku sem to musela opakovat dokola, než jsem začala cítit alespon malou ulevu. Ted už je to mnohem lepší Dřív jsem měla téméř panický strach o ostatní. Ted nechávám obavy rozplynout a naopak děkuji za bezpeční pro sebe i rodinu

Vysvětlete mi někdo ještě, jak to tedy funguje. Dejme tomu syn někam jede. Bojím se, aby se mu něco nestalo. Tím bych tu událost ale mohla přitáhnout. Tak tedy budu myslet pozitivně, budu si přát jeho šťastný návrat a představovat si to. Jenže problém je v tom, že i on má nějaké myšlenky, nějaké strachy. Tak to přece nemůžu tak docela ovlivnit.
Ale ty zkušenosti s přitahováním nechtěného skutečně mám. Končili jsme v práci, lidi říkali: Nějak bylo, nějak bude. Já jsem říkala: Proboha, co si jenom počnu, teď, když budou obě děti na škole? Dopadlo to tak, že pro ostatní to prostě nějak dopadlo, ale já jsem se rok potácela mezi různými zaměstnavateli a pracákem.
A maminka mi vyprávěla příběh, jak si někdo přál od kouzelného dědečka hodně peněz. Tak mu umřel syn, který měl velkou pojistku. Tak od té doby nezoufám, že mám dvě děti na škole a že to stojí peníze. Děkuju, že jsou dvě.

teď tady z těch vašich příběhů mám docela deprese,jelikož opravdu teď moc hezké myšlenky nemám a bojím se ale přece to snad tak pokaždé nemůže být nebo ano?...třeba,že se někdo nabourá,že jel rychle,ale je to tím,že na něj někdo v myšlenkách myslel zle?....nebo nějaká maminka se bojí,že jí třeba unesou dítě a ono se to fakt stane?....to by asi ten svět nemohl fungovat nebo ano?....můj přítel je policista a někdy se taky o něj bojím,že se mu něco stane,takže kdyby se mu něco stalo,tak bych ta to mohla vlastně já,že sem na něj negativně myslela?...člověk přece nemůžu pořád myslet pozitivně....jsem teď docela zmatená

Dávejte si pozor na to, co si přejete, mohlo by se to splnit.

Já jsem taky film Tajemství viděla a musím jen souhlasit. Problém je, že u nás v rodině mají všechny ženy velmi silně vyvinutou intuici, a pokud cítíte, že se to opravdu stane (třeba i něco zlého), tak to prostě ovlivnit pozitivním myšlením nejde (neumím předstírat, že to bude dobré, když prostě vím, že nebude). Co mi ale hodně pomáhá, je řešit problémy až doopravdy přijdou, a ne půl roku se nečeho zbytečně bát, být ve stresu a ono to nakonec je třeba úplně jinak. Tím si člověk ušetří hodně starostí. Prostě si říct nějak to dopadne, stejně to neovlivním a řešit věci budu, až doopravdy nastanou.

Myslím, že nad druhými nemáme úplně zodpovědnost-mají přece svoji hlavu, takže za takové věci si nemůžeme dávat vinu. To ovšem neznamená že by jsme jim měli přát něco zlého nebo smutného. Někde jsem několikrát slyšela, že dítě je po určitou dobu energeticky navázáno na matku, že pokud je třeba nemocné měla by to v prvé řadě řešit matka na psychické úrovně. Někde jsem slyšela, že do 5-6 let (to mi přišlo celkem pravděpodobné) a někde jinde že do začátku puberty-těžko říct jak to je.

o filmu a knize Tajemství je rozsáhlé info zde:
https://www.omlazeni.cz/kniha-tajemstvi-zmenila-40- 5895-28.html

Reaguji na vosmajda:

no jistěže, co se děje v myšlenkách , děje se i v životě .Svůj život si utváříme pouze my sami svými myšlenkami , to co vysíláme se k nám vrací, zákon přitažlivosti opravdu fungje .

Reaguji na beliveme:
Včera jsem ze zvědavosti skoukla na jůtůbu Tajemství a o síle negativního myšlení tam nic není, navíc jsem to tedy pochopila tak, že já můžu svým myšlením a přístupem ovlivnit/měnit jen SVŮJ život, ne ostatních lidí. Já mám na toto "přivolávání" pohrom na ostatní lidi alergii, protože babička mi neustále předpovídá, že jednou se na tý svý motorce zabiju ... jezdím ráda a nemám v úmyslu se zabíjet jenom proto, že babka je z toho vyklepaná Stejně tak si však myslím, že nelze ani přivolat lásku ... neovlivníme myšlenkami ostatní lidi, jenom SEBE a z toho pak plynou další změny.

Reaguji na Gixxie:
to je přesně ono Ve filmu Tajemství mluví spisovatel, který si přál vydělat velký peníze, ale stejně mu nepřišly jen tak...napadla ho myšlenka jak vydělat a vydělal. Takže nikdy nic nečekat jen tak, že něco od někud spadne, ale přitažlivost je v tom, že si přivolal ten nápad, myšlenku.

no každý jsme tu sám za sebe,proč chce někdo ovlivňovat život druhých? Každý má svou cestu. Co je správné pro tebe není pro druhého.

magií lásku přivolat lze , ale nedoporučovala bych, je to ovlivňování a ovládání jiných lidí a to není správné..

http://jenia.sweb.cz/sank.html Události lze přivolat vlastní vědomou snahou. Malý příklad z Jogy.
Článek popisuje využití posledních myšlenek před usnutím. vyšel za vlády Bolševiků, takže musel byt podaný přísně materialsticky, jinak by jej nedovolili otisknout, ale postup se dá využít ke každé lumpárně. V antickém řecku a egyptě se využíval k chrámovému léčení, předvídaní budoucích událostí, vyvolávání mocností onoho světa (andílků, diblíků, bůžků), kouzlům všeho druhu. Jen místö formulace krátké věty, jak je doporučné v článku je mnoho násobně lepší obrazná pozitivní představa žádaného jako již jsoucího.

Konečně rozumný názor.

Tak mě se jednou podařilo "přivolat" zlomeninu ruky...byla jsem ještě na základce a cestou do školy jsem říkala kamarádce, jak strašně bych chtěla mít sádru na pravé ruce, abych ve škole nemusela psát, ale jen sedět a koukat A ještě ten den cestou ze školy jsem si zlomila pravé zápěstí.