Dá se dlouhodobě žít s mrzoutem?

Netrápila bych ho, ani sebe.

To záleží na tobě. Pro mě by takový člověk určitě nebyl

no nevím, jestli bych to nazvala, že je mrzout, ale ono je jedno, jak se to nazve - prostě nechce s tebou být moc často...takhle se ale přece zamilovaný nechová....ale taky záleží, jak jste spolu dlouho....takže buď až tak moc nemá zájem, nebo mu lezeš na nervy, každopádně ani jedno není dobré....nevím teda, jak by jste spolu případně bydleli? každý zavřený v jiné místnosti, nebo netuším, jak by se to provedlo

Přes 4 roky vztahu společné bydlení. Ono je to možná jak kdy, někdy uvaří večeři nebo oběd a vše O.K. Nebo když člověk marodí, tak se pěkně stará. Ale pak zase období nevrlosti a nechuti trávit čas ve společnosti. A potřebuje mít své koníčky a aktivity mimo práci a věnovat jim čas, nemusí být celý den s někým, naopak. Už od malička taková povaha, že než hrát hry s ostatními, tak si radši sám něco kuje nebo pracuje... Mezi kladné stránky bych zhodnotila zodpovědnost a pracovitost. Co s tím? Znáte takový případ?

Taky to říkám. Ale stále opakuje, že miluje. Pro mě celkem nepochopitelná situace.

podle mě za to nemůže, je takový a ty bys ho tak měla mít ráda.Pokud má i chvilky kdy s tebou je rád tak bych to neřešila. Taky nemám pokaždé na někoho náladu.

jenomže každý není společenský, nevím proč to berete jako nějakou nemoc... Prostě takový asi je, kdyby nebyl zamilovaný tak tady se slečnou asi není čtyři roky

Projevilo se to po dvou letech (ono se to říká, že se individualita lidí ve vztahu projeví po 2 letech, tady to platilo). To začalo další dvouleté trápení. Střídavě oblačno. Jak jsem psala výše. Někdy stoprocentně příjemný společník, o kterém mi přítelkyně jeho dobrého kamaráda řekla, že je vážně svatý oproti ostatním z party, u kterého se místy střídá nevrlost a mrzoutská povaha zejména má-li toho v práci více...

no a ty jsi šťastná a společenská když toho máš v práci více? Já bych asi nebyla teda..

Přesně to mi říká... Že se hodně snaží, ale že je takový... Ale je to těžké, zas tak velký protiklad. Já byla zvyklá mít pořád někoho "za zadkem" - kamarády atd. A ty teď nemám poblíž, když jsem se odstěhovala a takhle zadala, takže o to je to horší.

aha, no tak to pak chápu....ono to vůbec nemusí znamenat, že tě nemá rád, ale spíš je to takový ten typ, že třeba nezvládne dělat dvě věci naráz - tj, chce se dívat v klidu na telku, dělat si v klidu svoje, číst si a tak a jakmile musí zároveň debatovat s tebou a do toho dělat to svoje, tak začne být nervní....takže jediná rada je nechat ho, ať si dělá svoje a on až bude mít náladu, tak za tebou přijde (samozřejmě když se ti to bude nejmíň hodit)....taky to může být trochu ponorková nemoc, jestli jste spolu často....ale asi bych radila nechat ho víc o samotě...druhá věc je, jestli ti to takto vyhovuje a jestli teda nenajít někoho jiného, ale myslím, že po 4 letech vztahu je to asi normální?.. kdyžtak to někdo vyvraťte

Jj, to on mě i zve na různé akce (třeba včera), kde jsou jinak většinou chlapi samotný a ženy nechají doma. To právě i říkala jedna jeho kolegyně, že oproti třeba jejímu on ženu bere na akce... Ale zas třeba pak jde na pivko (sám) a prý si to užije stejně (někdy i víc) než kdyby šel s někým (se mnou).

to bych neřešila, tak to má rád. A tebe má rád taky když tě bere na akce a tak, spíš mi příjde že nad tím zbytečně přemýšlíš

Reaguji na Merrisska: Když jsi psala, že už spolu bydlíte 4 roky, chtěla jsem to vzít zpět.
Ale:

Opravdu o vašem vztahu mluvíš jako o trápení?!?