Co se nám kdy ,,povedlo"

Vracela jsem ze z práce s přítelem pozdě večer domů, myšlenkama úplně někdě jinde - přemýšlela jsem nad důležitým telefonátem, který mě čekal následující den, v autě ticho - jelo naproti nám auto a já povídám: "Dobrý den" ....

Moje drahá baby nemohla vytrpět kohouta, co jsme měli doma ... pořád na něj nadávala. Jednoho dne pekla bábovku a místo cukru do ní dala sůl... bábovka letěla ke slepicím a na druhý den bylo po milém kohoutovi a 3 slepicích

Mamina je taky éro .. dva dny hledala doklady, všechny nás doma obdivovala, kam jsme jí je dali ... třetí den jí to nedalo a prohledala popelnici, ano - byly tam. Od té doby, když něco hledá a jakože je to hodně často, bere popelnici skoro na prvním místě

Já jsem takhle omylem vyhodila důležitou fakturu, která měla ten den splatnost, lozila jsem v popelnici před barákem a soused jen pozdravil a říká: "Co bude k obědu?"

Reaguji na Lusinda:
mě se stalo, že když jsem dělala za barem, tak jsem si pak spočetla dýško - vzala si papírovou bankovku a strčila jsem jí za tu fólii u krabičky s cigárama - jednou jsem takhle vyhodila prázdnou krabičku se 6ti stovkama... takže jsem tam lezla taky a sousedi čuměli z vokna co tam hledám ... ale našla jsem jí...

Známá si takhle vyhodila celý nový cigára - byla nachlazená a do prázdne krabičky cpala použitý papírový kapesníky - ty si pak odnesla a novou krabičku vyhodila

No, tak mně se povedlo a to je teda fakt černý humor. Přijel na obchod obchodní zástupce a já na něho: "Já už myslela, že jste umřel, když jste se tak dlouho nestavil" a on odpověděl: "Já ne, ale manželka je po smrti, srazilo ji na přechodu auto". Takže, tohle se mi fakt "povedlo".

Reaguji na Erinka:

aby na Vás po tomhle příspěvku někdo neposlal ochránce zvířat

Já když jsem čekala mimčo, tak jsem ujížděla na KFC kuřeti a manžel tomu začal říkat "okřídlený popř. kvokající" fet a běžně se mě na veřejnosti ptal jestli budu dnes chtít fet nebo budu abstinovat.
V kombinaci s pupkem to vyznělo vždy úchvatně.

Jednou jsem byli na návštěvě u tety a po odchodu táta zjistil, že jaksi nemá doklady ani peněženku, nic prostě. Tak začal samozřejmě šílet nebo že mu to někdo ukradl, všechno jsme prohledali, na chatu jel, jestli to tam nenechal, byl tak strašně naštvanej, jaký to bude vyřizování a peněz, že dokonce i seřval policajta, ať ho ne**re, že ztratil všechno. No nakonec se ukázalo, že jak jsem odcházeli od tety, tak si na sebe vzal strejdovu bundu, který měl úplně stejnou . Byla to taková obyčejná od vietnamců, chodilo v ní jednu dobu půl města. Stejná barva, všechno... Smáli jsme se ještě dlouho, když jsme si představovali, jak se policajt klidil. Že prý jak ho viděl, nasedl do auta a odjel

Ještě jsem si vzpomněla...
Strašně nerada telefonuju v autobuse, protože, jak tam vrčí ten motor, tak prostě dotyčného neslyším. No a jednou mi volal přítel, já mu to tedy zvedla, jenže jsem mu moc nerozumněla, jen asi každé čtvrté slovo. Každopádně jsem se nechtěla neustále ptát "Co? Ještě jednou, já tě neslyším.", tak jsem jsem odpovídala jen neutrální "hm" a "ano". Když jsem přišla domů, další telefonát od přítele.
"Kde jsi?"
"Doma, kde bych byla."
"Jak doma?"
"No doma."
"Vždyť na tebe čekám na zastávce."
"Ty čekáš na zastávce?"
Zbytek rozhovoru bych musela vytečkovat. Chudák přítel na mě v mrazech čekal na zastávce, údajně jsme se domluvili po telefonu a já mu to odkývala, jenže, jak jsem mu nerozuměla, tak jsem nevěděla, co. Přítel byl hodně naštvaný, protože si myslel, že jsem si z něj vystřelila. Nechtěl věřit tomu, že jsem tak pitomá a odkývala mu něco, aniž bych věděla, co. Navíc při druhém telefonátu na mě mluvil táta, takže si přítel navíc myslel, že jsem u nějakého chlapa. Nastěstí se to pak všechno vysvětlilo, ale od té doby mu v autobuse telefon nezvedám.

Reaguji na Erinka:
Taky se mi stalo něco podobného.. Kámoška na mě mluvila hrozně potichu a já byla myšlenkama někde jinde.. A ona mi říká :"jo?" A já jí říkám :"Jojo,jasan" A ona:"To si děláš srandu?Jako fakt?" A já se jí pak musela přiznat že jsem jí celou dobu neposlouchala

Vyrazily jsme s mamčou na nákup...z domu jsem jela v nátělníku a džínových kraťasích. V obchoďáku jsem se vzala vyzkoušet černé plátěné 3/4 kalhoty, mamka byla ve vedlejší kabince...oblíkla jsem si ty kalhoty a vyšla ven se jí ukázat. Mamka: Jééé, to je ale opravdu krásný nátělník! Ten si musíš vzít! Já: Mami v tom nátělníku jedu z domu, zkouším si tady ty kalhoty víš?? a pak zaperlila ještě jednou...vzala na ramínku top-takový ten volnější a povídá: takovou sukýnku si koupím

Reaguji na Jelena: tohle se stalo mamce na rodičáku - chodila jsem na gymplu do třídy s jednou holkou, který zavraždili tátu a ségru (bylo to tenkrát i v televizi) a ta holka seděla v lavici za mnou - její máma se s mojí mámou od vidění zná, tykaj si a mamka si povídala s ní a s paní co seděla vedle a nějak se bavili o děckách (bylo to asi půl roku po tý vraždě) a máma spolužačky co seděla vedle na ni nadávala a máma na to :"To by člověk kolikrát ty děcka zabil,co?" sice si to okamžitě uvědomila,ale prej to hrobový ticho který v tu chvíli nastalo mluvilo za vše a zachránit už se to nedalo. Paní prý nereagovala,ale asi jí moc příjemně nebylo.

Padám tu z vás smíchy
Můj bráška tak do jeho deseti let prohlašoval při hlasitých debatách (ideálně na veřejnosti)se staršími bratranci, že chce aby jeho budoucí manželka měla dlouhá prsa, jako má maminka.

Reaguji na Markvitka:
To snad ne. Králíka už nemáme a podotýkám, že ne kvůli tapetám ani lepidlu. Navíc ta zvířata opravdu sežerou snad všechno a nic jim po tom není.