Co s partnerem, který se k ničemu nemá?

DashaJel
Ahoj, trošku svůj problém rozveď. Že tvůj přítel se k ničemu nemá je celkem široký pojem. Díky.

DashaJel
Ano, konkretizuj prosím téma.

Co s partnerem, se kterým jste několik let, vy by jste se rády posunuly kupředu, ale on odmítá společné bydlení a dítě. Nehodlá nic měnit. Vyhovuje mu,že žijeme odděleně. Mám ho ráda, nechci o něj přijít, ale potřebovala bych se někam posunout. Třicítka na krku, jistoty žádné.

DashaJel
já mám pravý opak,partner chce,abych se k němu nastěhovala,já odmítám,vyhovuje mi vlastní bydlení,nejsem pod kontrolou-né,že bych něco vyváděla,to ne.Prostě mi to tak vyhovuje-je to nejspíš tím,že ho nemiluji natolik,abych s ním chtěla trávit každou chvilku nebo je to tím,že s ním pracuji a ještě k tomu bydlení,to bych neukočírovala.

Pravděpodobně se nebude k ničemu mít nikdy, takže asi se poohlédnout jinde.
Jestli ho totiž k něčemu "dostrkáš", nemusí to dopadnou moc dobře.

DashaJel
Taky asi záleží na tom,kolik vám je, protože kluci se třeba v 25 většinou ještě moc vázat nechtějí

Jsme spolu 7let, to už by se mohl k něčemu rozkývat. Pořád jen čekám, že se k něčemu bude mít,ale on nic. Pokud by jsme spolu byli rok, dva, pochopím to. Rada mých známých stejného věku jako my, minimálně spolu bydlí, max. se vzali a pořídili si rodinu.

DashaJel
Tak to uz je docela dlouhá doba. Ale třeba kamarádka má vztah 8 let a zatím spolu ani nebydlí, nic neplánují a kvůli práci se vídají hlavně o víkendu, během týdne málokdy. A přijde mi, že já s přítelem jsme dál, než oni, a asi to je tím, že jsme spolu každý den. Oni se teprve teď zmínili, že by spolu možná zkusili bydlet, my jsme se o tom s přítelem poprvé začali bavit po roce a půl. Mluvila jsi s ním otevřeně o tom?

Jako jestli jsi mu narovinu řekla "hele jsme spolu 7 let, milujeme se, je nám tolik a tolik,nestálo by za to zkusit spolu třeba bydlet, jestli nám to bude fungovat?"

To jsem řekla a několikrát. Zkoušela jsem to různýma způsobama. I jsem se s ním rozešla, když teda nechce posun kupředu. Tak prý,jak chci,že je to moje rozhodnutí. Stejně jsem se připlazila zpátky. Tak nějak tuším,že je to k ničemu,ale nejsem schopná to uzavřít. Mám ho ráda, je mi s ním dobře, vím, že mě má rád, udělá pro mě cokoliv,ale krok ve vztahu kupředu-to ani náhodou.

A bavili jste se někdy o tom, jak si představuje svoji budoucnost?

jestli to tohle skutečně řekl po rozchodu / pokud si mu vysvětlila důvod / tak tě prostě nemiluje a nic s tebou neplánuje... zní to drsně, ale nečekej, že se to po sedmi letech změní. Pokud chceš svatbu a děti a skutečného partnera budeš se muset poohlídnout jinde, bude to bolet, jsi na něj zvyklá a řekla bych, že si na něm i dost závislá...Chlapům čas letí jinak než nám a jemu bohužel tehnle stav-nestav vyhovuje, kdyby ne, tak by s tebou dávno chtěl skutečně žít, takhle má pořád otevřená vrátka k nezávislosti a když necháš svůj čas utíkat jako dosud, nakonec se může stát, e budeš jen koukat jak se rád stal opravdovým partnerem někomu jinému, protože pokud chlap miluje, rád se svojí láskou skutečně žije a sdílí nejen radosti...

mayeenka
souhlasím s tebou, asi mu na ní zas tolik záležet nebude, vždyť je přece normální, že když se dva milují, tak spolu chtějí žít a mít rodinu. Ano, bude to bolet, ale pokud si nenajde jiného partnera, nevěřím tomu, že se ten dosavadní bude chtít měnit...

Moc děkuji za vaše názory.