Co dáváte dětem za vysvědčení?

My odjakživa chodíme na večeři do restaurace.

Reaguji na lilibez:

Zdravím, můj syn si "naporučil" výlet do lanového centra. Byli tam s kroužkem ze školy asi před dvěma měsíci a básní o tom do teď. Jediné co řešíme s mojím za problém je to, jak to tam přežijeme, protože oba máme strach z výšek Bohužel pro nás, synátor tuhle fóbii nezdědil.. ale letos si něco speciálního zaslouží

Děti nemám ale popíšu z pohledu dítěte - za vysvědčení sem vždycky dostala nějakou malou finanční částku,většinou na sladkost, nebo sem dostala v cukrárně pohár a od prarodičů sem dostávala čokoládky... a kdybych měla dítě taky bych ho někam pozvala a nebo jela na výlet třeba do aquaparku a knížka také zní skvěle

taky jsem nikdy nic nedostávala a nevadí mi to

Já taky vždycky dostávala něco za vysvědčení Ale je pravda, že jsem měla na základce samé jedničky, na gymplu to už bylo horší... Hlavně od babičky a dědy A teď mě překvapili, když mi dali peníze za to, že jsem udělala prvák na vejšce a mám nárok a prospěchové stipendium. Je pravda, že se učíme pro sebe, ale když vidím tu radost, tak to není vždy pro sebe... Každému dítětu udělá radost, když něco dostane...

Tak pro mě jako pro dítě, bylo vždy nejlepší, když mě naši vzali někam do cukrárny a třeba do ZOO, prostě se mnou strávili nějaký čas. Ono dostat vysvědčení v deseti letech je samo o sobě euforický pocit(prázdniny za dveřmi) a tohle to vždy umocnilo Pak bych jim každému dala třeba po dvou stovkách, aby si mohli sami nakoupit nějaké sladkosti, třeba s sebou na letní tábor

Většinou jsem dostávala ústní pochvalu, od prarodičů občas třeba čokoládu. Pro mě byly vždycky největší odměnou prázdniny..

Mám doma prvňáčka, takže podle mého je odměna povinná.
A já mu něco dát chci, byla to dost dřina ten první rok. Zaslouží si nějakou odměnu.
Půjdeme do cukrárny a koupily jsme s kamarádkou ve Slevomatu vstupenky do Beckilandu.

Prarodiče mě rozmazlovali a dávali mi peníze(200-500), naši nás vzali na zmrzku. Popravdě jsem se vždy těšila víc na tu zmrzlinu, z peněz jsem stejně vždy kupovala dárky k Vánocům...

Taky z pohledu dítěte - nedostala jsem nikdy nic, maximálně jednou asi v deváté třídě kvůli trojce vynadáno Jinak co vím, tak ostatní vždy něco dostali - většinou tu čokoládu a později peníze. Když jsem byla malé dítě, tak mě zamrzelo, když se potom kamarádi chlubili, co dostali, ale pak už mi to bylo jedno

My jsme vždy chodili někam na večeři nebo zmrzlinový pohár

Reaguji na sartre: Naprosto souhlasím,také mám prvňáčka a nedovedu si představit,že bych jí po té snaze a dřině nic nedala....Přijde mě to jako milá povinnost

Z pohledu dítěte: Na ZŠ mě mamka brala do cukrárny společně s kamrádkou,ani už si moc nepamatuji co jsem dostala od taťky a baičky,dědy...Kdybych měla být znova dítětem,tak bych chtěla někam vyjet na rodinný výlet a tam si dojít na společný oběd

Z pohledu dítěte, dostávala jsem za vysvědčení hračku, nebo bárbínu, postupem času to byly peníze a od nějaké 7. třídy jsem nedostávala nic. Od prarodičů to byla vždy nějaká částka.
Můj brácha, končí první třídu, jde za to do kina, dostane hru na PC a bude sbírat koule do krabičky z Doby ledové co dávají v Albertu za nákup

na základce jsem většinou dostávala něce sladkého nebo nějakou věc, po které jsem toužila. Na střední to pak byly většinou peníze nebo nějaké oblečení
Dobrý nápad jsou ty výlety společné, hlavně néé žádné fastfoody (ty jsou vždycky v období vysvědčení plné)