Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele

Reaguji na zajiček30:
Ještě pár poznatků - neustále tady píšeš o tom, jaký to byl úžasný kamarád:
kamarád by tě nikdy nenechal trápit se, kamarád by si nehrál s tvými city, kamarád by tě nezneužíval, kamarád by se na tebe nevykašlal.
Tenhle kluk (na základě toho, jak tady o něm píšeš) je zmetek. Chtěl tě do postele, chtěl tvé peníze, ale určitě mu nezáleželo na tvé osobě.
Vím, že to máš teď těžké, ovšem měla by sis fakt uvědomit, že jakýkoli kontakt s tímto člověkem pro tebe bude víc a víc destruktivní.

Reaguji na Laky:

Reaguji na Laky: osobně jsme se videli málo, ale pres psaní a prěs skype jsme spolu byli denně, ale opravdu denne dva roky, asi proto jsem se stihla zamilovat. Kamarádky mám, takové co se jim dá říci opravdové, ale uplně jinde, prěstehovala jsem se tady kůli práci. Žila tady s přítelem 4 roky a půl roku po rozchodu jsem poznala jeho. Asi máš pravdu , po dvou letech neustáleho psaní a volání jsem se na něj upla. A ano máš pravdu, o to přátelství jsem stála.

Reaguji na MissDior: asi jsem tohle potřebovala slyšet. dík

Děvče,virtuální svět je špatně!
Jdi někam mezi lidi,nevím co pracuješ,ale tak určitě máš nějaké lidi kolem sebe v práci a předpokládám,že žiješ v nějakém městě.Všechno je totiž lepší než takovéto virtuální vztahy po netu.Člověk sice má s kým psát,ale je sám!
Navíc napsat se dá kde co,takže abys zas nenaletěla na nějakého syčáka

Reaguji na Laky: nejsem typ co by sedel pořád u netu, dřív jsem ani nevědela co je to net, užívala si života , až pri něm jsem si udělala každý den čas na zavolání a povídání si. Jinak jsem se věnovala každodenním činnostem jako vždycky. Nejsem žádnej puberták, je mi 30 let a i on se mi jevil jako slušnej chlap , s kterým si mám co říci, ve všech směrech, no spálila jsem se. No nic , snad to někdy prebolí a zapomenu na tuhle mou největší životní zkušenost.

No jo no,trochu ti asi namazal med kolem úst a byla ruka v rukávu...tedy "kocour v troubě" tak se pěkně prober z té letargie,nejsi žádná puberťačka abys doma ronila slzy nad ztrátou poctivosti a život jde dál.

Reaguji na Laky: nad strátou poctivosti určite ne, ale ronila jsem je kůli nečemu jinému. No každopádně mě to všechno mrzí. Možná ten med kolem pusy nemazal, ale tím že jsem byla na něj upjatá, jsem to zkazila já. A možná se mýlim, nevím ale bolí to. Šance, že bych si to s ním odstupem času, s chladnou hlavou mohla vyříkat je asi mizivá. Ted to vidím všechno všeliak, protože mám pocit viny, a možná je to opravdu prevít a ja si to pořád nedokážu pripustit. Je to ted pro mě hodně těžké a i tá interupce zanechala stopy v mém srdci. Čas je nejlepší lék ja vím, už aby to bylo. Život jde dál, máš pravdu.

Nemáš co řešit, zapomen na něj.

A proč? Z jeho pohledu tě teď nesnáší za to, jaké měl kvůli tvému "přiznání" doma problémy, nejspíš i s rodiči, když ti volala jeho mamka. A z tvého pohledu? Ty by ses ním fakt chtěla kamarádit? Pro něj si byla vždy jen ta druhá, poslal tě na potrat, zapřel že s tebou kdy něco měl, zapřel tebe, vaše nenarozené dítě....Proč by ses ním proboha měla ještě kamarádit nebo stýkat? Pro něj, jeho přítelkyni, rodiče i kamarády jsi jen stíhačka, která lže a snaží se mu rozbít vztah, ničí mu život.....Fakt bys mu odpustila a "kamarádila" se s ním dál? To nemyslíš vážně.....

Prostě - byla jsi naivní a to dost - doplatila jsi na to - pouč se a jdi dál. Jsi mladá, hezká, potkáš ještě spoustu mužů.

Reaguji na zajiček30:
Já prožila úplně to stejné, akorát jsem s ním nebyla těhotná. Jinak mě i stejně zradil. Milenku už nikdy nikomu dělat NEBUDU. Našla jsem si nového přítele a jsem šťastná. Ale opravdového PŘÍTELE....