Chronicky nemocný pes

nejhorší je, že prostě něco je v tom jeho zdravotním stavu zhorší, okamžitě se začnu třást, někdy brečet, nálada v pr.... před ním se snažím držet, ale myslím, že teda tenhle nečistokrevnej sakra chytrej jezevčík mě má víc prokouklou než já sama sebe... ví, to , v konečný fázi jsem možná já ta která ho vlastně táhne ke dnu...

díky, jsem ráda, že v tom nejsem sama...

cystinurie ...

ano určitě to je chyba , 100% to si nedovoluju vyvracet... nicméně nedokážu 5 dní koukat na psa, kterej za 5 dní sní pár granulí... nedokážu, to se přiznám bez mučení , že já ne...nevím, jak se to naučit...

tady ho máte, můj největší ( psychiatři by si smsli ) smysl života a zároveň trápení

Krásný, vysmátý

Reaguji na avanta:
není to ¨Vedilab ta klinika v plzni ? pod vetlab jsem nic nenašla... někdo osvědčený z těch doktorů ?

právě bych chtěla aby takový byl co nejvíce a co nejdéle... nicméně je to asi i opravdu hodně o mě, musím se dát trochu do kupy...

Určitě, pes toho hodně vycítí.

ach, jo, všechny vás obdivuju, co to zvládáte... já si přijdu jak uplnej neschopnej mamlas, kterej to svou starostlivostí, nervama a chováním vždycky všechno zvoře, nicménně až mě to zase popadne, vzpomenu si na vás všechny, snad se mi to bude postupně dařit odbourávat ty moje nervy...

Reaguji na Malacek:
Brouku, spoustu rad už tady bylo napsáno.
Když ho teď krmíš tím, čím nemáš - trápí se nějak nebo ne?
(jestli se mu opět ucpávají ty močové cesty, apod.)
Jinak já jsem taky pejskomil, rodiče mají SAO, kterého nám, když byl ještě roční štěně oslepil soused postřikem na hubení hmyzu (pes štěkal u plotu a dědkovi hráblo). Důkazy na to nemáme, ale pes už k němu nikdy nepřiběhl.
Když se to stalo, tak jsem myslela, že se zblázním. Z ničeho nic začal padat, narážet do věcí (ráno byl v pohodě a odpoledne v háji), jezdili jsme si ním na veterinu každý den, kapali kapky (kápni si ho psovi, kterého to bolí a váží o 30 kg víc než ty), operace, která nepomohla.. Teď se mu posunula jedna oční čočka někam bůhví kam.. a nic se s tím dle doktora nedá dělat. Vidí jen na to druhé oko.. Už několik let je jeho stav stejný, aspoň se nehorší..

v pohodě... našla jsem to, teď jdu ještě v pondělí na velkou radu poradu za Havlíčkem- já vím, někteří lidé na něj nadávají, jenže nám nikdy neporadil/neublížil ... takže to nejdříve proberu s ním, jenže tam je problém, že ON SI na těch granulích stojí... mé zoufalství v tomto směru nebere v potaz...

brouku, Maybík sám o sobě se tím absolutně netrápí, baští kuřecí a hovězí a za 2 roky co jsme u našich nabral 2,5 kila takže je z Dachau najednou normální pes... nicméně k tvému dotazu, ano trápím ho touto stravou, ano, jsou v ní bílkoviny, ano, močové cesty mu tím ucpávám, ano je zde riziko, že se ucpou úplně, dojde k zánětu, porušení sliznice, při dlouhodobém dráždění může vzniknout i rakovina... takže ano, já mu tím ubližuju...

ježíšmarja.... a sil máš ještě, brouku ?

To nemusíš, já sem zvyklá nedávat pocity najevo, ale pak to s člověkem asi víc zacvičí, takže všeho s mírou.

jinak jsem ještě chtěla podotknout že náš problém tkví v tom, že já bych měla 100% rozcapeného masožravce naučit na tuky a cukry, to je jako kdybyste koně snažili přeučit na steaky

Reaguji na Malacek: Ahoj zlato, je mi líto, že se tak trápíš a je pravdou, že zvíře to vycití na svém paníčkovi, když je něco špatně.
Nám hodně pomohl MVDr. Hrib z Jesenice u Prahy,ale neměli jsme nijak chronicky nemocnéh hafana, jen nám ho zachránil, když Hannibal snědl nějaké dráty, co se prapodivně ocitly za plotem. Mysleli jsme si cokoli jiného, než tohle. Takže jsme do něj cpali vodu injekční stříkačkou i jídlo, druhý den hned VET a zjistilo se tohle. Operoval ho jiný MVDr., kterému ordinace patřila. Pak kontroly a on mu jen píchnul antibiotika a nezkontroloval břicho. Chodil tam s ním přítel a nic neříkal. Pak jsem si všimla, že se mu zvětšuje břicho, MVDr. Hrib došel až domů a zjistil, že mu prasklo střevo. Operoval ho on a pak ho měl měsíc u sebe doma, v přepravní kleci a my za ním jezdili. Prostě ho zachránil, majitel ho chtěl pak i vyhodit, že si myslel, že si přidělává bokem. Hannibal od tý doby má kus ucha pryč a i část jednoho prstu odešla - zle se prokrvovali.
Se čtyřnohýma miláčkama jsou někdy opravdu velké starosti,ale stojí to za to. Drž se a mysli pozitivně, bohužel ti nijak poradit nemůžu. Ale budu na tebe s našima 5 hafanam a 10 kočičákama myslet, aby se podařilo Maybíka rozjíst tím správným jídlem. A ty buď hlavně co nejvíc v pohodě, aby hafan byl taky.
Někdy je to bohužel tak, že i zvířatko se narodí s něčím, s čím musí bojovat celý život

Můj pejsek má chronicky nemocné ledviny a taky se musí krmit jen speciální dietou (konzervy a granule).
Ze začátku mu samozřejmě nechutnaly,protože byl zvyklý na úplně něco jiného, ale vytrvala jsem, pár dní byl hlady a hodně zhubl. Za to jsem bya i ráda,protože byl obézní, po tom hladovění najednou ze dne na den přijal svou stravu a teď ji má moc rád a navíc je krásně štíhlý a veselej se pohybuje.
Takže moje rada je vytrvat. Občas jsem myslela,že ta dieta nemá cenu, bála jsem se, když pár dní nic nejedl, ale vyplatilo se to.
Taky zkus zjistit,jestli ty granule nedělá víc firem - mají různé chutě a nebo není ta dieta i v jiných formách (pamlsky,konzervy). Ten můj má rád jenom od Trovetu a jiné mu nechutnají.
Když budou jíst ostatní psi, zavři ho někam zvlášť, ať o tom moc nešpekuluje.

Reaguji na avanta: Není to ta klinika, když se jede od D5 po Rozvadovské(jestli se tak jmenuje), tak za velkým Tescem?
Když jsem bydlela v Plzni, tak si náš labrador zlomil zle nohu. Na Lochotíně mu jinej VET doslova podělal a nehojila se mu, tak na tý klinice mu ji zachránili před amputací. Jestli je to ona, tak je to dobrá klinika pro zvířata. Jen je to 10 let, co se to stalo a psa nám pak ukradli, když jsme byli v obchodě - tenkrát to nebyla taková moda kráct hafany