Chorobné počítání kalorií

Moc Ti držím palce, aby jsi se té přehnané sebekontroly časem zbavila a nemusela se tím stresovat. Mě to provázelo skoro celou SŠ a VŠ a je pravda, že to mohlo být nejlepší období mého života, ale díky MA bohužel nebylo. Kamarádky jsem sice měla, ale zatímco ony si daly kávičku se zákuskem, já vytáhla svoji svačinku z domu, většinou bílou activii , nebo ovoce, teď zpětně mi to přijde fakt šílený...
Dobré je se taky podívat do budoucnosti, jak sebe vidíš až dostuduješ, jaké by to bylo v zaměstnání a co rodinný život, život s partnerem a vlastní děti, no až sem bych si ty stravovací úzkosti vláčet nechtěla.

Reaguji na dercos:

myslím, že jsi ale na dobré cestě, protože si jsi vědoma toho, že to není dobře, prostě už ti to v hlavě "docvaklo" a to je to nejdůležitější při MA, protože když opravdu někdo chce, tak mu pomoci lze, ale když někdo prostě nechce, tak s tím nic okolí neudělá.
Možná umíš trošku rusky, možná ne, ale toto video je docela zajímavý.

Reaguji na benjaminek: Děkuju moc. Já měla dřív spoustu kamarádů, pořád jsem někde 'řádila', s an se ze mě stal ale mrzout, všechno se točilo jenom kolem jídla. Teď už jsem právě dost prozřela i přesto, že stále počítám a uvědomila si, že sama nevím, co od života vlastně chci. Spoustu kamarádů jsem asi nejspíš ztratila, je pro mě pořád těžký normálně fungovat. Mám třeba týden, kdy jsem aktivní, nevím co dřív, škola, brigády, učení, kamarádi.. Vyhovuje mi to, cítím se spokojeně. Pak se ale zase zavřu v bytě a najednou, jakoby život ztratil smysl.. Nemám energii. Možná když vážně přidám kcal, bude všechno lepší. Říkám si, že klidně o pět kilo víc a být v pohodě, spokojená a šťastná, ale realizovat to je už horší.

Reaguji na 5Peta: Jo, to máš pravdu. Děkuju za video, rusky umím, tak určitě kouknu. Kousek jsem si už pustila a jsem fakt ráda, že jsem si uvědomila, že mám problém, dost brzy a nedostala se na váhu nižší. Ani nechápu, jak ta slečna může s takovým tělem ještě fungovat