Chorobné počítání kalorií

To znám moc dobře, taky jsem si po "vyléčení" z anorexie počítala, i když jsem nechtěla... trvalo mi to něco přes rok, než jsem počítat přestala. Nepomohlo mi nic zvláštního, prostě jsem si vědomě každý den opakovala "nebudu to počítat, nezajímá mě to". Schválně jsem si opakovala jiná čísla, abych nemyslela na kalorický hodnoty.

jaky limit sis nastavila? Já si myslím, že kdyby byl rozumný, tak to nemusí být problém, ale podle toho jak smutně to píšeš, tak jsi si ten limit dala nejspíš dost nízký, aby jsi ze své současné váhy nepřibrala, hm?

Reaguji na Étoile: jasně, snažím se si to řikat taky, ale nějak to nefunguje.. když nemám možnost zjistit si přesnou hodnotu', alespoň si to kalkuluju v hlavě přibližně

Reaguji na 5Peta: Asi máš pravdu, mám limit 1200 kcal, maximálně 1300. Když sním třeba 1500 kcal, netrápí mě to, ale držím se spíš níž. Je pravda, že zrovna moc energie nemám, ale bojím se, že když přidám, začnu přibírat..

jn, tak to bude asi dost málo, sice nevím, jak jsi vysoká a kolik vážíš a ani nejsem žádný znalec, ale toto je bych řekla dost málo. Ale s tím počítáním ti celkem rozumím, že sis vypěstovala "závislost".
počítaš si to sama v hlavě podle obalů potravin a podle toho, že se nějaký potraviny pamatuješ? Protože já jednou zkoušela počítat podle kalorickych tabulek a přijde mi, že je tam i dost chybných údajů, takže to může i zkreslovat.

A míváš během dne hlad? A nebo myslíš, že to co sníš ti stačí?
Já třeba jsem ten případ, co by fakt jako nemohl jíst po malých porcích x krát denně. Když jsem to zkoušela, můj žaludek trpěl.
Já potřebuju hlavně velkou snídani, bez ní bych byla v háji.

Reaguji na 5Peta: Asi máš pravdu, teda určitě. Snažím se dost sportovat, měřím 168cm. Byla jsem ale dlouhou dobu na denním přijmu cca 500kcal, postupně jsem to zvyšovala a postupně přibírala, teď bych přibrala vážně nerada.. Dost jsem si s tím zpomalila metabolismus, tak se bojím si to navýšit.. Přesně tak, podle obalů, podle toho, co mám uložené v hlavě i podle tabulek na internetu. Vím, že to je pouze přibližně a že ty hodnoty záleží na spoustě dalších okolnostech, ale nemůžu si pomoct. Prostě všechno musí být započítáno. Hrozně se u mě ty nálady střídají, někdy jsem v pohodě, jindy bych si to nejradši hodila.. Největší problém jsou pro mě dny strávené někde v cizím prostředí, kdy vůbec nevím, co to jídlo obsahuje a nedokážu si to vykalkulovat, kolik kcal jsem snědla. Já vím, jsou to vážně hloupý problémy, ve světě jsou mnohem závažnější věci a já řeším tohle, ale prostě mi to jinak nejde

Reaguji na 5Peta: Já to mám nastaveno na 4 porce denně, mám to rozpočítáno na cca 300, 400, 200, 300..

A započítáváš si do těch kalorií i spálené kalorie? Protože když přijmeš 1300 a treba 500 spálíš, tak je to zase o něčem jiným. A když říkáš, že sportuješ, tak by ses nemusela bát přijímat víc.

Reaguji na 5Peta: no, to nezapočítávám. Asi máš pravdu, pokusím se to vyzkoušet Třeba se zlepší i psychickej stav.. Děkuju

A ještě bych ti možná poradila najít si potraviny, který těch kalorií nemají tolik, ale zasytí tě a máš je aspoň trošku ráda. Co já vím, tak třeba kysaný zelí má dost nízký hodnoty a já na něj někdy dostanu chuť, tak ho prostě jen tak sním a nemusím mít výčitky, že jsem do sebe nacpala půlku sklenice.
Ale jak říkám, nejsem žádnej odborník, jen říkám svoje názory.

Reaguji na 5Peta: Jo, to mám taky ráda pak taková ta moje klasika je nízkotučný tvaroh, spousta ovoce, zelenina, kuřecí, tuňák, fazole.. snažím se jíst dost bílkovin. Jím dost zdravě, ale sem tam i mlsám, jen mám pořád hroznou potřebu si to všechno vážit a počítat a bojim se přijít o tu 'kontrolu', co nad sebou takhle mám. Ale zkusím navýšit příjem, třeba se hlava i tělo dostane do větší pohody a půjde to pak samo Děkuju ti moc

Jsi si tím jistá?

píšeš

, ale na druhou stranu chorobně počítáš a jíš hlavně

Já nevim, chodíš někam na terapie? Nemyslím to zle, ale zdá se mi, že bys možná potřebovala nějakou odbornější pomoc, podle toho, co píšeš, vůbec nejsi ok...

Nehledě na to, že pokud ještě sportuješ, 1200 kcal je strašně málo.... ...zdraví máš jen jedno! Být tebou, tak opravdu popřemýšlím o tom, jestli jsi z toho vůbec venku....jak moc vážná u tebe nemoc byla...léčila ses někde?

No ještě uzdravená nejsi, podle toho co píšeš. Já měla MA několik let a taky mi trvalo tak tři roky, než jsem o sobě řekla, že jsem vyléčená, právě že kritérium bylo nic nepočítat a bez výčitek sníst i to, co bych při MA nedala, třeba řízek i se strouhankou. Jako ty jsem váhu měla už v mezích normy, ale ta kalkulačka v hlavě tam byla ještě dlouho. Asi mi i pomohlo, že jsem dokončila studia a nastoupila do zaměstnání, kde se stravujeme společně v jídelně, na VŠ kde to máš ve svojí režii to jde mnohem hůř.