Chodíte s kamarády na kafe i když jste zadaná?

Reaguji na bakalářka: jo to jako s kamarády šminky neprobírám, tak jsem to nemyslela To by je moc nebavilo. I když dost často mi to nedá a pochlubím se novýma hadříkama

Reaguji na mikkýsek: no, minimálně jsem se pokusila nějak argumentovat a ne se jako ty snižovat k ubohým argumentům toho typu, že jsem naivní. Zrovna já opravdu naivní nejsem, naopak dost holek tady mi naivních přišlo (témata typu "je to přítel,kdy mi neodepíše na mail?")

Upřímně jsem tohle téma muži ukázala a on mi pak řekl, že čekal nějaký moderní pindy o tom, že si lidi maj dávat volnost a nejlépe mít bokovky..ale že nečekal názory jako ze středověku. Docela ho to tu překvapilo )

Ale jak říkám, nejspíš bys mohla být moje matka, takže od tebe ty názory čekám

Souhlasím. A pak je úplně jedno, zda je to kluk nebo holka

Jj jasně já to chápu, jen se mi nelíbilo, že ten, kdo nemá potřebu vysedávat na kafíčkách sám s kamarádem druhýho pohlaví je divnej a neumí si užívat život. Já se třeba v práci stýkám hlavně s chlapama, dost i ve škole tak mi to stačí až až a jsem prostě holt holčičí typ a daleko více si pokecám s kámoškama. Ale všeobecně tolik nevyhledávám "akce ve dvou" i kdyby to měla být kočka, prostě víc lidí = větší zábava

Reaguji na bakalářka:
Naprosto ve všem s tebou souhlasím, napsala jsi to výstižně!

Reaguji na Dasule:
Jasně, každý to má hozený jinak. Já si naopak ráda pokecám ve dvou či malé skupince, protože tak se o těch lidech nejvíc dozvím Rozhodně neodsuzuju nikoho, kdo nemá potřebu se s chlapy kamarádit, ale tady se začlo řešit, že kamarádství "jen tak" s chlapem neexistuje, že ti chlapi jsou divní, etc.
Já myslím,ž e když někdo nemá potřebu kamarádit s opačným pohlavím tak se nic neděje,ale nsmí přitom soudit toho, kdo tu potebu má
Jinak já naopak mívala lepší vztahy s klukama, holky mi přišly podrazácké, nedalos e na ně spolehnout. Taky to skončilo tak, že jsem s klukem (kámošem co se s ním stýkám doteď) tři roky na gymplu seděla v lavici

Holky, ale když jsme u toho, pořád se tu baví o relativně neškodných kafíčkách či pizzách, ale já třeba větší "nebezpečí" vidím v tom, když třeba jeden z partnerů jede s bandou stejného pohlaví třeba někam na chatu, do kempu, na nějakou pařbu....tam je podle mě větší riziko....
Ale ono si člověk nevybere. Já vrcholně nesnáším jakýkoli omezování osobní svobody a mému příteli zase vadily moje akce a víkendy s kámoškama - možná víc, než kdybych po škole skočila pokecat na oběd se spolužákem...ale taky jsem si je neodpustila. Stejně jako jeho jsem všude "pustila"....
Je to klišé, ale když partner nebude chtít, nepodvede mě. A uráží mě představa, že mě nepodvádí jen proto, že ho hlídám víc než policejní čokl a on k tomu nemá "příležitost"...

Já vám nevím... pokud to není kamarád u kterého jistě vím, že ani jeden z nás nemá postranní úmysly, nebo sice tajně je třeba má, ale vím, že se neodváží atd a znám ho dlouho, mám si s ním o čem povídat, tak mi to normální přijde...pokud je to ale kamarád, který na mě vrhá žhavé pohledy, dotýká se mě víc než kamarádsky atd..... a vlastně si s ním ani moc nemám co říct, jen mi dělá dobře, že mi zvyšuje sebevědomí, tak mi nepřijde moc dobrý s někým takovým vysedávat po kavárnách...já myslím, že každá z nás to umí tak nějak poznat....a vysedávat s někým, kdo po mě pálí a označuje se jako můj kamarád mi nepřijde moc vhodný, pokud mám doma přítele...., ale tak každý ať si dělá co chce

bože co máš furt s tím středověkem. To, že to má prostě někdo nastavený jinak a vyhovuje mu to, tak hned patří do středověku?
Prostě já mám manžela, se kterým si rozumím, sedíme spolu dokonce v práci naproti sobě, pak jsme spolu doma a ani jeden z nás nemá potřebu chodit na kafe s opačným pohlavím. Zřejmě proto, že máme plnohodnotný vztah a nepotřebujem si určité věci kompenzovat jinde. Jestli ti to přijde jak ze středověku prosím, mně je to celkem jedno.

Reaguji na Lucrezia: já jsem jen řekla, jak to přišlo manželovi...asi o je podle něj zpátečnické, no

Jinak pokud nechodíš ani s kámoškama ven, tak v tom případě jsi opravdu dost jinde. A pokud s nima chodíš, tak si zjevně NĚCO kompenzuješ (nebo teda z jakýho důvodu jdeš na pokec s kamarádkou?)....to samé, co já si kompenzuju jak s kamarádkama, tak s kamarády, protože mezi nima nerozlišuju podle pohlaví. I když teda neříkám tomu kompenzace, ale přátelství

klasicky na kafi jsem byla s kámoškou někdy v lednu tuším, a to se spolužačkou ze základní školy, protože jsem ji neviděla od svatby.
jinak pokud se chci vidět kamarádkou, nebo manžel s kamarádem, je to plánováno jako akce ve čtyřech jako oběd, večeře, či návštěva doma a přijde mi to naprosto normální

Reaguji na Lucrezia: jasně, my se taky vídáváme s nějakými páry nebo někoho pozveme domů.

Ale běžně se vídám s kámoškama a jdeme nakupovat či si pokecat a přišlo by mi zvláštní, kdyby nám u toho nutně musel asistovat manžel a ona nám dělala křena (nemá partnera)

Jinak já se vídám s kamarády každý týden a s některými si rozumím jen já a ne přítel, tak necháou, proč ho tam tahat. Proto, aby si byl jistej že jsem se s nikým nevyspala?

A s homosexuálním kamarádem na kafe jít může?
Jako, že se nemá lhát, krást, zabíjet, to je jasné, ale ani na kafe s kamarádem se chodit nemá? Vždyť kdo chce uletět, uletí, i kdyby ho partner doma přivazoval k noze u postele a seděl doma, jak cestovatel Holub ve filmu o Cimrmanovi.
A také nějak nechápu, co si člověk kompenzuje, když jde na posedět a popovídat s někým, s kým je v přátelském vztahu (teda opravdu přátelském, ne jak se to slovo dneska používá). To už je skoro mýtická psychologická tvorba, co se tu pěstuje.