Chodíte s kamarády na kafe i když jste zadaná?

No vždyť ano, ale proč by to, co je normální pro Tebe, mělo být normální i pro druhé? Chápeš, jak to myslím?

Přesně, toto hlídání by bylo i pod mojí úroveň, jenže já jsem bezdětná a finančně soběstačná ženská, to se mi to píská.
Ale chápu ty žárlivější z nás, které tu tak ostře vyjíždí. Ono, stačí mít zkušenost s nevěrou nebo s laciným podbízením, ať už přímou nebo nepřímou. Pokud se navíc žena nachází ve vztahu s problematičtějším chlapíkem, ze kterého se v její situaci špatně vystupuje (ekonomická situace, děti), logicky vystrčí obranné štíty, přitom to obvykle ničemu nezabrání, ach jo.

Ale tady nejde o potřebu kompenzace. Navíc, Ty jsi vdaná a máš už děti, s kamarády se v průběhu let snadno ztrácí kontakty - vím, jak to má třeba moje mamka . Ale když spolu dva zatím "jen" chodí a navíc má ten jeden už dlouholetého kamaráda tak ho má pustit k vodě jen proto, aby to nevypadalo, že si něco kompenzuje? Ty nemáš kamarádky - holky? Stejně jako mají některé potřebu slézat se s kamarádkama, tak jiní mají místo toho prostě kamaráda. Jasně že je větší pravděpodobnost, že se v průběhu let tolik neodcizí kamarádky holky - pokud se všechny vdají a mají děti, tak hned mají spoelčné téma. zato kamarád kluk se odcizí snadno, protože prožité zkušenosti budou odlišné a málokterého chlapa baví poslouchat ůplky" o dětech Tady nejde o vyhledávání nových kamarádství ale nezatracování těch původních......Já se na to třeba koukám z toho pohledu, že u své první lásky jsem se totálně odstřihla od kamarádů i kamarádek a pak když mě dal kopačky, tak jsem se z toho fakt dost blbě vzpamatovávala a navíc jsem měla pošramocené i vztahy s kámoši........Pro mě je kamarádství taky důležité.....Ovšemže nejideálnější je, když mají partneři kamarády společné a společně něco podnikají

Souhlas

Reaguji na Lucrezia: To jako nemáš potřebu si ani pokecat sama s kámoškou? Zajít na kafe, probrat chlapy, probrat já nevim např. práci, oblečení, cvičení bla bla bla........... to mi fakt přijde dost divný, přeci každý má mít někoho s kým si může pokecat o všem a odprostit se na chvíli od toho svýho doma....probrat věci, který s tim svym probrat nemůžu..........já mám partu kamarádek a nedokážu si bez nich představit být..............ještě když jsi s manželem v práci, pak doma...24 hodin denně...to opravdu nemáš potřebu si jít někam s někym pokecat?! (nemluvim o chlapech..............)

Proč by ne ? Přece neodhodím přátele na druhou kolej, jen proto, že mám přítele

No já si práve myslím, že by to mělo být naopak, ne? V manželství by měla být větší důvěra, než ve vztahu mladých lidí. Proto by chození na kávu, nákupy, obědy....mělo vyvolávat méně podezřívavosti. Pokud už si někoho beru, tak mu musím věřit natolik, abych nedělala problémy z toho, že tráví čas s osobou opačného pohlaví.

Já si myslím, že s kamarádama, které máme společný a pokud někdo má kamaráda kterého zná léta (takových moc bohužel není) z mých zkušenností se kluci se mnou moc kamarádit nechtějí,ale spíše chtějí něco jiného, no tak s těma je to v pohodě. Ale můj přítel si občas píše s kamarádka, nebo zajde na kafe s 'kamarádkama' (nenávidím tohle slovo když vypustí z jeho úst ) které zná týden, tak se dostáváme do hooodně velikého sporu. Tedy kamarád a kamarád,ale od jisté doby jsem to začala neřešit, nebo bych se zbláznila a vztah je lepší. Teda pokud zase nepřijde nějaká nová kamarádka na dopisování, to už asi bude konec . Jinač nové kamarády nemám, kluce se nechtěj kamarádi, to mi věřte.

Tohle se mi taky několikrát stalo, ne na iq, ale "na živo". Byli to fakt super kamarádi, často sem s nima chodila na večeře a obědy ještě na SŠ na intu nebo jen tak z hospody. To pak zamrzí a často šlo do háje i to kamarádství. Ale taky mám čistě jen kamarády, kteří se neprojevili, že by chtěli víc. Mají i své přítelyně, některé i znám ossobně. Proto jsem na střední zjistila, že flirtování a balení mi asi nejde. Kdykoli sem se pokoušela někoho sbalit, tak nezabral a kamarád, u kterýho jsem byla sama sebou, se chytnul

Jako problém mi to nikdy nepřišlo, a taky netvrdím, že si to musí myslet každý..to bylo jen pro vysvětlení, že když nechodím sama s kamarádem na kafe, tak nemusím být hned středověká konzerva (pěkně prošlá ) - ale mám jen ráda své čisté svědomí. Prostě být cíleně sama s někým, kdo mě přitahuje, mi nepřijde vhodné, i když vím, že na něj neskočím ani když budu pod obraz. A když je to často, tak mi to přijde víc jako nevěra než třeba jeden sexuální úlet. Když si to představím z druhé strany, tak by se mi to nelíbilo. Ale jinak chápu že někdo třeba může mít čistě kamarádský vztah s opačným pohlavím.

Ty tomu říkáš strašná omezenost, já špatné zkušenosti..jak tu někdo psal, taky jsem zažila pár zklamání, když po mě rádoby kamarád vyjel, a když jsem ho odmítla, ztratil zájem..ono to zamrzí, když zjistíš, že toho člověka moc nezajímalo tvé duševno..a to si atraktivní moc nepřipadám. A taky už se mi stalo, že se se mnou kamarád přestal scházet, když si našel přítelkyni - takže na klučičí kamarádství až za hrob nevěřím.
Taky mám pár kamarádek, co mají trošku dál k ideálu krásy (ne že by byly přímo ošklivé, spíš jsou takové přírodní) a jsou chytré, sečtělé, zábavné, dá se s nima bavit téměř o všem, člověk by řekl, že ty kolem sebe budou mít spoustu kamarádů bez postranních úmyslů, jenže...ony kolem sebe skoro žádné kluky nemají(a ne že by je odháněly)..tak teda nechápu, jak je to možné...

To jsem nepsala já, já si s nima vyjdu, jen když nebudem sami. Jít posedět s někým jen když něco potřebuju mi přijde krajně neslušné (ať je to on nebo ona), a většinou jsem to já, od které lidi něco chtějí.

Moje neoblíbenější scénka. "Doma, bude, už se naraisoval dost!"

No tak já mezi kamarády počítám právě kamarády - kluky, kteří mě nepřitahují. A vzhledem k tomu, že mě přitahují kluci alespoň stejně vysocí, jako jsem já (a měřím 190 cm), tak je to většina kluků kolem mě
Jinak se omlouvám, jestli jsem Ti přiřkla něco, co tu psal někdo jiný - přece jen je diskuze dlouhá. Ale vím, že jsem tu od někoho četla, že chodil s kluky na gymplu na kafe jen když něco potřeboval.......
A s tou omezeností - to nebylo přímo na Tebe ale povzdech nad diskuzí. Být chlapem, tak se stydim, protože by mi z téhle diskuze vyplynulo, že mě zajímá jen "maso". Je mi líto, že ty máš s klukama špatné zkušenosti, mě se to stalo právě jen jednou, kamarádství ale zůstalo....

děti zatím nemám - abych to uvedla na pravou míru a někdo si nemyslel, že jsem starší generace - je mi jen o něco málo více než tobě

nenapadá mě nic, co bych nemohla probrat s manželem....

já to chápu, proto tu ani nikoho nesoudím, že to má jinak. Jen diskutuju za druhou stranu