Chodím spát na sedačku

Reaguji na Consuela Banana Hammock: A já předpokládám, že se nemuchlují ani táta s dcerou.. Jsou to prostě všechno jen dohady..

těžko soudit...každopádně si myslím, ať je to jakkoli a ať k tomu vede otce cokoli může to mít špatný vliv na dceřin vývoj a vztah k mužům...varianta, aby spala dcera s přítelkyní na posteli mi přijde přiměřená, chápu, že ne každý otec (a zvlášť ti rozvedení co mají třeba nějaké výčitky vůči dítěti) by nechal dceru spát na gauči a v posteli se tulil s přítelkyní...

Anabel myslím že se dokážu vcítit do tvé kuže...muj ex měl 17ti letou dceru - miláčka-naprosto nesoudný otec a já šílela..
pokud máš tu možnost - řekla bych mu, že tě spaní na gauči ponižuje a že pokud hodlá dál spát v posteli raději se svou dcerou že ti to prostě duševně nedělá dobře - a že v tom případě budeš raději bydlet ve svém bytě. máš kde bydlet? já bych za těchto podmínek k němu bydlet nešla. hrozně by mě to drásalo a byla bych neustále v nervovém vypětí a nevyrovnaná. On by začal postupně žárlit - že co asi děláš ty sama doma...vedle koho asi spíš když on zrovna spí vedle dcery hmm...a nějak by jednal.

A co ti na tom jako vadí? To dítě je snad nějaký vetřelec, který ti bere přítele? Hovořím z pohledu "toho vetřelce", čili dítěte a tento postoj absolutně nesnáším!

Reaguji na fashionlover10: Já si narozdíl od pisatelky nemyslím, že láska může být takový kalkul, abych byla ochotná a schopná přestat na povel milovat muže jen protože má dítě.
Nicméně chápu ji v tom, že je to pro ni překážka a to zejména protože zkrátka, má-li partner dítě znamená to omezování jejich vztahu.
Za ideálních podmínek se dítě chová přiměřeně, matka, otec i jejich partneři také. Jenže většinou to tak není a pak vznikají například takové situace, jako například toto téma - spaní na gauči. Což je pro mě osobně nepřípustné. Jakékoliv upřednostňování nemá ve vztahu co dělat a partnerka má s partnerem spát v posteli, nikoliv sama na gauči.
Omezení je také po finanční stránce. Protože takový muž si prakticky celou dobu nesmí nic pořídit, pokud je to šťastlivec a ještě mu na to zbyde nebo to dotuje jeho partnerka.
Čili shrnuto, takový vztah znamená pro partnerku či partnera rodiče s dítětem velká omezení.
Takže z této stránky to zkrátka chápu.

Já si myslím, že pokud někoho miluji, tak i s jeho nedostatky, kterými může být i dítě. Pokud to dítě není otrávený rozmazlený fracek, jsem klidně schopná ho přijmout do rodiny a pokud bude u nás a onemocní, vařit mu čaj, zajet mu pro prášky, když pojedeme na dovolenou, je naprosto logické, že pojede s námi. Možná jsem ovlivněná tím, že jsem tuto situaci zažila i z té druhé strany a chování exmanželky mého otce jsem nikdy nechápala a nechci, abych to samé dávala pocítit někomu jinému.

Jistě, ale nepleť, prosím, dvě záležitosti dohromady, já reaguji na Marissu a její tvrzení, že dítě je jen jakýsi přívažek.

Dovolím si nesouhlasit... Nevím proč by si takový muž nemohl nic pořídit. Vždyť to výživné není desetitisícové. Ale možná jsem tě příliš nepochopila...

já si zas myslím, že požadavky na partnera má snad každý svoje ne? ....někdo nechce kuřáka, někdo nechce 150 kg+, někdo nechce prodavače v supermarketu, někdo nechce namachrovaného manažera někdo nechce prostě partnera který už má dítě...

to že někdo má dítě většinou víte hned ze startu a pokud to pro někoho je nepřekousnutelný problém tak ať

Naprosto souhlasím a vidím to stejně.

No.. jednoduše protože každá věc je posuzována jako navíc a když si může něco pořídit, tak může platit i vyšší výživné. Nemůže například svobodně rozhodovat o svém majetku, protože to může být použito zrovna tak proti němu, ať už příjem z prodeje nebo jako okrádání dětí. To samozřejmě souvisí s tím jaká je matka dítěte, ale je to docela běžná praxe.
No a co se týká výše výživného, resp. faktem jestli má muž ještě vůbec na nějaké další výdaje navíc...samozřejmě záleží na mnohém, nicméně běžná dnešní praxe je, že výživné je cca 50-70% z příjmu. Zase to závisí na tom zda takové výživné matka požaduje, ale pokud ano, tak ho zkrátka dostane. Tak to je, výživné 6-10tis u člověka s běžným nenadstandartním příjmem není nic vyjímečného.

Ale dítě přeci není nějaká vada, nebo ano? Všechny věci, co jsi popsala, se vztahují k vlastnostem (tedy až na kuřáka).

jasně že dítě není vada...ale obnáší to určitě starosti i radosti...a nikdo přece nezakazuje vybírat si partnera i podle toho jestli má nebo nemá dítě...mě by to asi nevadilo, ale chápu že někomu může a nebudu ho kvůli tomu určitě odsuzovat...

V zásadě souhlasím s tvými příspěvky

Reaguji na Veselka10:
Ale pořád to výživné není tak závratná částka, aby to nějak významně ovlivňovalo finanční situaci otce.
Pokud to nějak zabraňuje otci si (například) pořídit vlastní dům a jemu se to nelíbí, může zažádat o snížení nebo se domluvit s expartnerkou, na tom nevidím nic špatného.

Takže... Nečetla jsem to celé, tak se předem omlouvám...

Nicméně dle mého názoru by měly být děti na prvním místě. Ovšem ne ve všech situacích. Na sedačce by měla spát dcera, ne přítelkyně. Nemyslím, že by to mělo sexuální podtext, stejně tak si nemyslím, že by pod peřinou otec s přítelkyní souložili a pod...

To si vážně myslíš? Když otec vydělá například 15.000,- a výživné má více než 6.000,-, že to není nijak závratná částka, která by významně ovlivnila finanční situaci otce?
Do částky zhruba 30.000,- je v podstatě jedno kolik vydělá, protože z toho stejně bude mít cca polovinu.
Navíc skutečný a teoretický příjem jsou dost rozdílné věci. Není nic neobvyklého, pokud má otec nižší příjem, že soud počítá příjem teoretický, který by mohl mít.

Máš pravdu špatného na tom není nic, ale je to prakticky nereálné, protože pořízení vlastního bydlení není pro soud důvod ke snížení výživného a pokud se matka nechce dohodnout, tak se otec může točit třeba na hlavě a je mu to houby platné.
No nic, to už jsme trochu mimo, ale zkrátka taková je skutečnost.

Reaguji na Veselka10: Přesně tak. Je to sice OT ale nedalo mi nereagovat. Máš úplnou pravdu.

Jinak teda k tématu. Partner je taky rozvedený a má dnes už skoro desetiletou dceru. Zezačátku, když u nás spávala, to jí bylo asi 6-7 tak spávala s partnerem-dost často se v noci budila,brečela a volala maminku(maminka ji totiž naučila spávat s ní v posteli, a tak nějak celkově je na ní dcera dost fixovaná, ale to sem nepatří), no a teď poslední rok a půl spává dcera sama nebo se mnou-vykládáme si, čtem si spolu a tak.