Chci dát dítě k adopci - jak postupovat?

Reaguji na Anniene45:
Děkuji všem za rady není důvodem k ukončení debaty.

Obecně jsem proti císaři, pokud možno, sama jsem ho odmítla, ale v tomhle případě bych asi nebyla proti... A budoucí manžel by to měl pochopit, pokud dítě nebylo jeho

Promiň, ale tohle jsou nesmysly - fakt si myslíš, že si adoptivní rodiče vybírají dítě podle rodinné anamnézy? Pokud dítě není evidentně postižené, je bílé a čerstvě narozené (plus matka nebyla feťačka nebo alkoholička) tak nalezne svou náhradní rodinu v 99% případů, protože po takových dětech je největší poptávka. A adoptivní rodiče jsou obvykle šťastní, že na ně mimčo konečně vyšlo, protože poptávka je velká a těchto dětí zase tolik není.....I děti z babyboxů se ihned dostávají k rodinám, protože tam mají ještě tu nespornou výhodu, že dítě je právně volné (pokud k němu matka nepřiloží rodný list), nemusí se čekat 6 týdnů na souhlas matky.
Naopak si myslím, že je lepší, když se otec uvede jako neznámý, protože pak pokud se matka dítěte zřekne, pak jde okamžitě k adopci. Pokud uvede do rodného listu i otce, tak s eproces může zkomplikovat.........A pro to dítě je nejdůležitější a nejlepší, aby bylo co nejdříve právně volné a mohlo jít k náhradním rodičům.....

K zakladatelce - ze zde padlých názorů si nic nedělej. Nehoda se může stát každému a díky Tobě může být jeden pár neskutečně šťastný. myslím si, ž ekdyby zde přispívali čekatelé an adopci, kteří čekají na své miminko třeba už několik let, tak by tu padaly zcela jiné názory. Pro mě je lepší dát dítě k adopci než si ho za každou cenu nechat a být pak špatnou matkou.

tak to jsi tedy hodně naivní...s tímto by měl každý muž problém a v nejnevhodnější chvíli proti tobě vytáhl...ne hned, ale časem při problému určitě

To mám doma asi jen nějakou parodii na chlapa když říká, že by s tím problém neměl. Byla by to má minulost.

Reaguji na farahh:
Mužům jsou cizim děti většinou jedno (některým jsou jedno i děti vlastní) tak bych z toho nedělala nějaké drama a jizva po císaři se dá v klidu vydávat za jizvu po gynekologické operaci

Nechci Ti do toho rýpat, ale není lepší dítě na svou nepřítomnost zvykat postupně - být bez něj den, noc, víkend a postupně zvyšovat? Než být pořád s ním a pak mu připravit šok když jsi najednou pryč třeba týden? Já jako dítě jsem byla docela úzkostlivá a na rodiče fixovaná, ale rodiče mě na svou nepřítomnost zvykali postupně, pomalu. Nedovedu si představit, jak bych zareagovala, kdybych nejdříve byla stále s nimi a pak mi najednou odjeli na týden pryč. To by pro mě bylo mnohem horší než postupné zvykání si......
Není to nic osobního proti Tobě, jen pohled z druhé strany.......

Reaguji na Ciiicaaa: a kolik ti je? A jak můžes být jistá, že to nebude ZÁSTUPNÝ problém něčeho jiného třeba za 20 let?

Ne, jsem přesvědčená, že některé 13. komnaty mají být stále uzamčené!

U nás se císařský řez na přání nedělá, protože je to přece jen invazivní zákrok a může poznamenat další těhotenství (přece jen se zasáhne do dělohy a jizva nikdy není tak spolehlivá jako původní tkáň). Takže pokud zakaldatelka plánuje další těhotenství případně v budoucnosti, tak je přece jen lepší porodit přirozeně, pokud to jde.......

Je mi 25. Nechápu "zástupný problém" koho, čeho? Ty bys tedy před svým životním partnerem zatajila, že jsi už někdy rodila? Hmmm, no vidíš, já ne. Proto bych neměla problém s případným odhalením nějaké jizvy.

Nejsem naivní, jen asi můj chlap není naprostý ******

Přesně tak

Souhlasím. Může se stát cokoliv a můžeš jít na nějakou dobu třeba do nemocnice, to pak děcko zešílí asi... Ale tak každého věc... Mému synovi bude rok a taky nikdy nebyl beze mě, ale navíc je malý a za druhé to v našem případě není možné. Horší kdyby se mě něco stalo, to nevím, jak bychom udělali... Jsem si ale jistá, že by to tatínek zvládl, ale asi by to byly nervy jak pro něj, tak pro syna a pro mě taktéž

Reaguji na bakalářka: Z tohoto hlediska jsem neznalá, přiznávám, že jsem to brala pouze ze stránky "vyhnout se přirozenému porodu, který může být hodně náročný".

ježíš, cokoli....třeby si v 50 najde mladou kočku a řekne že tys neměla jeho důveru, když si už dítě odložila.
Protože bude chtít odejít jako NEPOSKVRNENÝ VÍTĚZ....třeba...nebo cokoli jiného.

Modelová situace - budete se rozvádět, budou probíhat hádky o vaše vlastní děti no a manžel vyrukuje s tím, že jsi prostě neschopná matka, protože jaká jiná ženská by byla schopná vzdát se svého dítěte? A že Ti teda vaše děti nenechá..........Jestli to chceš ještě pikantnější, tak může říct vašim dětem, že mají štěstí, že jsi je taky nedala pryč........V takovýhle situacích se lidi prostě mění

Reaguji na Moňas: Reaguji na Ciiicaaa: kočky, jsem už o generaci starší než vy, ve věku vašich matek....a čím vším už musely moje vrstevnice projít mě prostě poučilo se probrat z naivity a idealismu