Chci dát dítě k adopci - jak postupovat?

Několik let po adopci mi přišla pozvánka na očkování, kde bylo uvedené jméno dítěte. Je jasný, že to byl omyl, že to měli dostat rodiče holčičky, ale dostala jsem to já. Nebylo mi z toho tenkrát dobře, řešila jsem to i psychologem. Chtěla jsem totiž zjišťovat co se stalo, ale nakonec jsem si to nechala vymluvit a jsem ráda, že jsem nepátrala.

Reaguji na zuzi1144: Aha, to se omlouvám. Jen jsem netušila, jak by se to mohlo stát. Máš můj obdiv, že jsi to psychicky unesla a držíš se. Raději už to nebudu pitvat, ať nepřidělávám otázky okolo. Každopádně ti moc děkuju

To nikdo neví, ale má šanci na život. Drama je jak v biologické rodině, tak v té adoptované. Pokud má skončit v děcáku je to osud a každý nějaký osud má a musí se s ním naučit žít. Děti v děcáku se nemají úplně špatně. Já když koukám, o co si děti z děcáku píší, tak to není maminka ani tatínek, ale notebook, iphone..mám kamarádku z děcáku a má život jako ostatní akorát nemá svou rodinu a nahrazuje jí rodina přítelova. Je to milá holka a vždycky bude mít to tajemství z minulosti, ale žít s tím musí. Lepší možná děcák, než být zneužívána vlastním otcem nebo vyrůstat ve vlastní rodině alkoholiků například. Můj názor.

Teď ne, ale počítala bych s tím, že to bude velká psychická zátěž. Možná by ti mohli někde ihned po porodu poskytnout psychologa.

Myslím, že i ty hormony udělají svoje. Fakt nevěřím, že to může fungovat takto:

Myslím, že ten prožitek tam bude, kór ještě pokud by rodila přirozenou cestou a ne v narkoze, tak tam nastávají po porodu určité procesy i psychické i biochemické v mozku, takže teď se ti to zdá takhle, ale pak to myslím budeš vnímat jinak.

Je to určitě daleko záslužnější pro lidstvo, než jít na potrat, ale pro tu ženu samotnou je to mnohem náročnější. Takže vlastně vůbec nechápu, z jaké pozice si některé dovolujete zakladatelku odsuzovat a moralizovat.

Znám psychicky rozladěné ženy i po potratu. Pokud se žena během těhotenství rozhodne, že dá dítě k adopci i v pokročilém stádiu těhotenství, tak podle mě k mateřství nemá žádný cit. Je možné, že se vše otočí, ale to bych řekla, že může přijít po letech. Tak jako psala zuzi1141. Na druhou stranu jsou ženy, které neumí být matky a i když pro ženu jsou na světě povinnosti a ta zodpovědnost dítě porodit případně se o něj starat, tak některé ženy na to nejsou a bohužel za to budou vždy ostatními odsuzovány stejně tak jako matky, které se rozhodly starat se o své postižené děti či matky zdravých dětí s rozdílnou výchovou a pohledem na svět..

teď koukám, že už to někdo napsal

Většina jo a končí často jako fetáci a bezdomovci nebo kriminálníci v dospělosti...Mám známou, která v několika pracovala.

Já ne většina je ráda, že to udělala i když určitě takový jsou. Potrat je definitivní prostě už tě netíží to, že to dítě je někde a ty ho ani neznáš, ale můžeš to hodit za hlavu, protože to dítě se nenarodilo než mít celej život v hlavě, že je někde tvoje dítě co s nim je apod. Sice je to asi sobecký, ale je to tak.

Chceme ho hned a naštěstí takových Sandí je doufejme jen malé promile, protože jinak by páry jako my snad ani nad adopcí nemohli uvažovat a pouze žehrat nad tím, jak miilitantní ŽENY na světě žijí, po přečtení jejích příspěvků se mi udělalo fyzicky zle. Adresu pošleme po domluvě v soukromé zprávě.

Reaguji na Sophia: Prosím tě neomlouvej se. Nemáš za co. Já ti musím poděkovat za Tvůj přístup k této věci, protože mě opravdu mrzí reakce některých holek tady.
Je to velice citlivé téma a mimo mého taťky a přítele o tom nikdo neví.

Ano, to bezpochyby. Jenže těhotenství je nejen psychicky, ale hlavně fyzicky docela záhul, věřím, že nic extra příjemného, porod je taky riziko - prostě je to nesrovnatelné. A prožít těhotenství bez toho "přínosu" kvůli němuž to vůbec jsou ženy ochotné protrpět... jako málokdo by myslím do toho šel, je to i vidět na tom, že drtivá většina volí ten potrat.

Ano, potrat je jednodušší, a pro tu konkrétní ženu určitě pohodlnější řešení. Ale z celospolečenského hlediska nejen Češi, ale celá Evropa vymírá.

Proč by mělo dítě skončit v děcáku. Zakladatelka píše, že je v 6. měsíci, může si tedy ještě adoptivní rodiče vybrat, nebo to u nás nejde?
Že by si sama ten pár vybrala nebo to měla domluvené, a dítě by automaticky po porodu šlo ihned k nebiologické mámě?

O takové děti od úplného miminka je největší zájem, proto moc nechápu, proč by třeba i těch 6 týdnů mělo dítě trávit v kojeňáku, když už by mohlo být v rodině.

To je fakt, že se rodí mín dětí, ale než vymřem už dávno nebudeme žít tak se tim nezabejvám.

nemusí, ale může

Mě fascinuje jedna věc, v každé diskuzi o prostituci je plno moralizování, urážek, a odsuzování, to samé by se dalo říct i o diskuzi 'ponechat si postižené dítě, která to udělá, je nezodpovědná matka, ale nastávající matka, která bez ostychu "nic to se mnou nedělá" plánuje odložit zdravé dítě v podstatě z malichernosti je skoro hrdinka, která si nezaslouží soudit ani radit. Moje svědomí to není, zakladatelku soudit nehodlám, ale nikdy prostě nepochopím, jak může tohle inteligentní žena udělat, pokud jí netíží finance, nebo dítě nevzešlo ze znásilnění (ale tomu předchází potrat), vždycky jsem si myslela, že to dělají hlavně snědší spoluobčané, kteří plodí bez rozmyslu.