Chci dát dítě k adopci - jak postupovat?

Je to sice hezký, co píšeš, ale pokud je zakladatelka rozhodnutá dát dítě k adopci, tímto jí rozhodně nepomáháš.. Určitě to těžce nese..
Určitě bych se poradila s gynekologem, on Ti řekne, co máš dělat..

pro info - nenachávají ani ženu na porodnici, ihned ji převážejí na gynekologii.

Reaguji na farahh:
To ráda slyším .. Bála jsem se přemlouvání a že mi budou šahat na čelo jestli náhodou nemám teplotu, nebo jsem se nezbláznila.

I když s pohrdavými pohledy sester už počítám

Obdivuji Vás, vypadá to, že to máte vše promyšleno. Jinak existuji zařízení, které umožňují utajený porod. K adopci je to možné až po 6 týdnech od narozeni a dokonce souhlas k adopci můžete až přímo u soudu. Sociální pracovnici se tímto, ale nevyhnete.
Znám ženy, které nevyzrají pro mateřství. Když už se to stalo, bude šťastnější někdo jiný. Je otázkou jestli v budoucnosti to nebude pro Vás noční můrou.

Reaguji na EleanorWoods:

Reaguji na Sisi52: dobře, tak to ber pragmaticky.

Nyní jsou porodnice hodnocené a o jejich bytí/nebytí rozhoduje počet porodů za rok.
Našla bych si na netu nějaké porodnice, trochu dál od bydliště a napřímo ze meilem otázala primáře jak máš postupovat, jak budou oni konat, jak zabezpečí abys nebyla mezi maminkama a jejich miminkama a co máš zařídit ty, aby vše bylo bezproblémové.
Také co ti nabízejí, jestli bys čekala až to příjde (a pak musela řešit převoz) nebo by ti porod vyvolali kapačkou.

Podle odpovědí bych si vybrala.

Já ale zakladatelku do ničeho přemlouvat nechci.... jen jsem napsala svůj názor. Když jsem tenkrát šla na potrat, kolik lidí do mě vrtalo ať to nedělám....a dneska lituju, že mě nepřemlouvali víc. a říkám to z toho důvodu, že mám bohužel v okolí jednu dívčinu, která dala dítě k dopci...vše proběhlo hladce, ale po čase ejhle, dítě chtěla. Už ale druhý mít nemohla a nakonec chodí k psychologovi, protože se s tím nemůže smířit.

Ale rozumím, že se zakladatelka ptala na něco jinýho. Tak se na mne nezlobte.

Přeji ať vše dopadne dobře!

Reaguji na L_e_e: jenže píšeš o sobě a zakladatelku zbytečně trápíš!

proč by jí trápila? rození dětí je základní a dá se říct jedinou lidskou úlohou a zbavit se 9 měsíců nošenýho vlastního dítěte jen kvůli škole a celej život vědět že moje dítě běhá někde po světě bych teda fakt nedokázala, a jestli to zakladatelka chce udělat tak asi smýšlí jinak a trápit jí to nebude

Reaguji na Dominikka:
bohužel máš pravdu, skutečně to se mnou nic nedělá

Existují i páry, které prožijí bohatý smysluplný život i bez dětí. Možná, že zakladatelka tohoto tematu patří do této skupiny. I když by mini interrupce
byla lepším řešením.

Souhlasím, adopce je poměrně zdlouhavý a náročný proces- ať už ze strany matky či zájemců o adopci...

Člověk se občas diví, jakým rodičům sociální pracovníci nechají děti v péči a zájemcům o adopci hážou samé klacky pod nohy.

Nevím jak tomu je teď, jestli to stále platí, ale například to, že adoptované dítě musí mít vlastní pokoj, mi příjde uhozené...

Každopádně tobě držím pěsti, poptej se u gynekologa, to bude nejlepší

AHOJ, taky si myslím, že je zbytečné moralizovat.

To by zakladatelka dělat neměla. Dítě pak bude mít mnohem menší šance, že si ho někdo adoptuje, jelikož nebude známá zdrav. anamnéza. Čili nebudou o dítěti nic vědět. Například zda měl někdo z "předků" rakovinu aj. Určitě to anonymně lze.
Reaguji na Sisi52: Na internetu někde určitě najdeš info nebo zkušenosti jiných.

Nechápu,proč je někdo hned tak hrubý,je to její rozhodnutí a nikdo nemá právo ji takto odsoudit a moralizovat,nikdo z nás neví,v jaké je situaci,nemůže to pro ní být lehké...

Zakladatelce držím palce a věřím,že dítě půjde do rodiny,kde si ho moc přejí a vše nakonec dobře dopadne.