Bydlení v malém bytě v páru

My teda žijeme ve 2+1 ale jsme stejně spolu furt v jedný místnosti taky proč být zvlášť že když chceme být spolu.. však když budeš mít ponorku tak můžeš jít ven nebo do koupelny tam si užiješ soukromí

My máme pokoj a pak společnou kuchyn v domě. nevidím v tom problém

Bydlíme přesně tak a záleží na člověku a náladě. Jsou dny, kdy je vše ok a pak zase naopak. Opravdu není úniku. Koupelna tě na dlouhou dobu nevysvobodí. Smiř se s tím, že v TV pojeden stále program, který tě nezajímá. Já za dobu společného bydlení vídávám pořady typu Hitlerovi bodyguardi, Velké tankové bitvy, Špionážní hry studené války apod. Pro někoho, kdo sleduje Amerika hledá top modelku, Výměna manželek atd. je to zcela vyčerpávající. Jsou dny, kdy jdu raději v 8 večer spát. Uvidíš sama. Přeju hodně štěstí.

Byt máme také velmi malý takže spolu trávíme všechen čas v obýváku. Přítel pracuje, takže mám čtvrt dne pro sebe. Ponorku jsem nikdy ještě neměla.

no práááávě jenže já mám práci, kde pracuju s lidmi...takže až přijdu dom, tak budu vykecaná až až a jak se znám, tak asi nebudu mít náladu pokračovat... spíš tak nějak vypnout...jenže on jak pracuje sám doma, tak si bude chtít prozměnu povídat...

My také bydlíme v malém bytě, v garsonce. Muž naštěstí není ten "zalézací" typ, ponorku nemáme a spolu jsme pořád. Já občas čas pro sebe potřebuji, to ale řeší to, že čas od času jedu později do práce a hodinku tak mám. Chodíme ale hodně ven, doma jsme málo a když jsme, tak si to užíváme. Problém je spíš trochu s úložnými prostory, já jsem shromažďovatel, tak se musím krotit. S tím počítej, že člověk nemůže mít všechno, co chce.

tak my máme garsonku a malou místnost na věci. Už tak žijeme asi dva roky a půl. Zatím žádnej zásadní problém nebyl, nijak mi to nevadí....problém nastává v případě, když se sejdem oba doma a já se chci koukat na svoje pořady (typu prostřeno ) , který on nesnáší a ona zas chce koukat na hokej, fotbal atd....když má ovladač on, tak je tam pořád sport ...Nedávno měl zase období počítačovejch her, a to zase furt střílení a řvaní s ostatníma přes skypa, zrovna když se potřebuju na něco soustředit....Takže problém vidim hlavně v tom, jinaak si nestěžuju

Já bych do toho nešla, ale já už pár let bydlím sama a klid pro mne je důležitý, čas, kdy si můžu dělat co chci já, koukat se na co chci já a nikdo mi do toho nekafrá a nedohaduju se s nikým, kdy se půjde spát...jasně, je to o dohodě, ale když je ložnice a obytná místnost, tak se to dá lépe srovnat. Do současného jednopokojového bytu bych spolubydliče nesnesla.

taky tak

na prostřeno koukáme spolu...to by nebyl problém v tomhle mi docela rád vyhoví

My jsme v 1+kk (navíc bez balkonu) 5 let.Jdeme do baráku. Tohle už nechci nikdy zažít.

Bydlela jsem s ex 2 roky v 1+kk... Dělal směny, takže jsem část dní měla jen pro sebe, jinak by to nešlo - on neustále puštěnou telku, já si zase ráda četla, což dohromady nejde... Asi se to na kratší dobu zvládnout dá, ale já už bych pro příště raději "kolik osob, tolik pokojů" - aby měl člověk trochu soukromí jen pro sebe.

My máme taky 1+1, ale koukáme po větším. Občas máme pocit, že toho druhého profackujem, proto potřebujeme další pokoj, aby jsme tam na chvíli mohli ,,utéct,,

my byli v malé garsonce první rok vztahu a bylo nám skvěle,, pak jsme šli do 3 kk a hodně se odcizili...Ale to asi i vývojem toho vztahu, každopádně já se v tom malém prostoru už dusila,, není to myslím na dlouhodobé bydlení...