Bydlení s přítelem a rodiči

No je to takzvané dvougenerační bydlení, tedy myslím si že pokud jsou rodinné vztahy v pořádku tak v tom nevidím žádný problém ovšem v tomto případě je myslím si problém na straně matky, která se asi příliš nudí. Ono bydlet spolu je sice pěkné ale rozhodně to není levná záležitost. Možná si o tom všichni promluvte a pokuste se to nějak společně vyřešit.

Jednou prostě přijde den, kdy z domu odejdeš s partnerem a začnete žít spolu, jako to udělali tvoji sourozenci. Chápu, že nechceš doma nechat mamku samotnou. Ano, někdo zůstane bydlet u rodičů, protože je tam prostor pro všechny. Ale to může fungovat pouze v případě, že rodiče a mladí si mezi sebou rozumí a hlavně žijí jakoby odděleně, tedy nekecají si vzájemně do života. Zkus si s mamkou sednout a promluvit si - buď ona bude respektovat vaše soukromí a právo pořešit si život, jak chcete vy, zároveň vy ale budete přispívat nejen finančně na chod domu apod., nebo je ti líto, ale musíte se odstěhovat, protože prostě chcete svůj život. Snaž se to řešit bez emocí, pragmaticky, i když chápu, že to půjde dost špatně. Mamce asi dochází, že už tě nemá jen pro sebe, proto s vámi chce jezdit na výlety atd., abys ji jakoby nevyšoupla ze svého života. Musíš jí uklidnit, že tvůj vztah s přítelem nemění nic na vztahu k ní, ale že ti prostě musí dát trochu volnosti.

My takto bydlíme už rok s přítelem..a to nemáme ani vlastní koupelnu,všichni normálně vycházíme..Přítel u nás je klidně i sám. Ted nastupuji na VŠ a bude tady 4 dny v týdnu sám..Nikdy by nikoho nenapadlo s náma někam jet, když jim neřekneme nebo se nedomluvíme všichni dohromady. tady bude nějaký problém u maminky ne?
Platí přítel rodičům něco? U nás je teda zavedeno, že přítel každý měsíc přispívá,pomáhá doma, máme se všichni rádi, takže není problém. Zkuste si o tom popovídat,vyřešit co případně mamince vadí, že vás neustále kontroluje(třeba mu z nějakého duvodu neveří) a nebudete se třeba muset stěhovat..

my to máme podobně.Bydlíme v dvougeneračním domě a přítel má vrchní patro.A nestěžuju si i když jeho rodiče mají o všem přehled když někam jdeme atd.Ale jinak máme dobré vztahy.Postupně patro vybavujem a zatím máme obyvám a teď jsme zacali dělat ložnici ale nemáme kuchyn jen troubu. A tak nám většinou vaří jídlo jeho máma dole a nebo jdu dolů něco udělat já.Uvidim jestli vznikne v budoucnu nějaký problém nebo ne ale už i teď mě to trošku štve ale lepší než bydlet od něj 120km:/

Já mám mamku hrozně ráda a nikdy bych ji nedala podnět k tomu, aby si myslela že nemám. Jinak spolu skvěle vycházíme, jsme kamarádky.
Přítele má právě ráda moc, přeje nám to, dokonce už mluví i o vnoučatech a svatbě.
Mamce jsem to samozřejmě už řekla, že bysme s přítelem už chtěli trošku žít po svým a že se nemusí pořád mezi nás montovat a řešit nás, ale nic se bohužel nezměnilo. Zase neříkám, že jsou u nás pořád nějaký hádky. Já to radši vždycky překousnu, držím jazyk za zuby a je klid...

takzvané dvougenerační bydlení...pravidlo č.1: pokud možno nebrat! nikdy to nedělá úplnou dobrotu.
Tím se rozhodně nechci nikoho dotknout.

Bydlení více generací pod jednou střechu NIKDY nedělá dobrotu. Může to nějaký čas klapat, ale dříve nebo později dojde k názorovému střetu těchto generací (na úklid, finance, trávení volného času apod.)... Když užmá bydlet více generací v 1 domě, tak alespoň tak, že každá "jednotka" má vlastní sociální zařízení + kuchyň. Já vícegenerační bydlení zažila, nemohu si stěžovat, že to bylo strašné a k nepřežití, to ne, ale pravé ořechové to také nebylo... Navíc to bylo z nutnosti, tak se dost věci dalo překousnout. Není nad to bydlet bez rodičů, jen s partnerem (a mít skutečnou sovbodu). Rodinu stavím nade vše, ale nemohu s nimi trávit 24/7, to skutečně ne.... Na tvém místě bych buď mamince vymezila mantinely, nebo bych sbalila kufry a přítele a šli bychom do nájmu jinam s vysvětlením, že chceme žít sami a zkusit si bydlet spolu - jenom spolu, kde máme oba stejná práva a povinnosti (narážka na to, že nemůže chudák zůstat v bytě sám, když jsi pryč).

Reaguji na Oilily2020: Nesouhlasím.Sami takto bydlíme a bez nejmenších problémů.Záleží na domluvě a na tom,aby všichni měli aspoň základní úctu k soukromí.My klepeme na ně,když k nim chceme jít a oni tak stejně.Jsou to manželovi rodiče.Se svýma bych nikdy bydlet nechtěla,moje máma se mi do všeho plete ještě dnes.To tchyni je to šumák.

No ono je to všechno o domluvě. Pokud vám to vadí proč to jednoduše mamce nějak taktně neřeknete. Pokud jde o dvougenerační domy nevidím v tom problém. Pokud se lidi mezi sebou dokážou domluvit a stanoví si určité pravidla, které budou dodržovat, můžou spolu žít bez větších problémů.

Nejdřív si to všechno přečti, pak reaguj.

Reaguji na Adelaine:
Chápu, že se ti nechce odejít... budu to mít taky tak, vím to :/ Ale pokud s rodiči takhle nechceš bydlet do konce života, tak jednou budeš muset odejít... Nevím, jestli je dobré dávat mamce ultimáta, ale tady to asi nepůjde jinak, než jí prostě natvrdo (slušně) říct, že chcete žít po svém a jste ochotní se kvůli tomu i odstěhovat...

Reaguji na Vokounka29: Promiň nějak mi tahle věta unikla. Díky za upozornění.

Reaguji na kobitka:
Ne, dobrý, já se omlouvám, jak si to čtu, zní to útočně, ale nebylo to tak myšleno )
Snad to Adelaine s přítele nějak vyřeší...

no teda já bych se rozhodně odstěhovala, ale já jsem zase uplně jiné povahy než ty no...asi tak 50km od tý vesničky kde bydlíš v tvém případě

a když mamka nemá žádné známé tak něco bude špatně...co třeba že by navštěvovala psychologa? btw není to urážka, pač třeba psycholog může vykoumat kde je chyba a třeba tu situaci napravit a mamka zas bude v klidu, nebo jestli jí něco v dětství neovlivnilo,např.rasismus, šikana ve škole nebo tak něco a ona má z toho trauma na celý život. to se taky může stát

Reaguji na Vokounka29: Já to tak nebrala. Já si toho vážně nevšimla. Takže všechno dobrý

Jinak Adeline ty máš jen dvě možnosti buď se odstěhovat a nebo to prostě vzít tak jak to je. Máma je na tebe moc citově fixována a s tím ty nic nenaděláš. Myslím si, že i kdyby ses odstěhovala tak tě bude pořád kontrolovat, zvlášť když píšeš, že je máma citově fixována i na tvou sestru. Takže kontrole neunikneš ani v novém bytě. Tvoje máma potřebuje nějakou kamarádku, nebo nějakou činnost pak by na vás neměla čas a dala by vám potřebnou svobodu. Ale stěhování tvůj problém podle mně nevyřeší.