No, nemyslím si, že by se měly barvit tak mladé holky, jak to je. Na druhé straně chápu, že to prostě chtějí zkusit, navzájem se hecují a hledají, co jim sedne...
Začala jsem v 15 letech, prošla jsem vším standartním, ale dneska bych řekla, že pokud bych do toho šla, počkám do pozdějšího věku - ptz jsem si vlasy celkem brzo těmi experimenty zničila - teď jsem už tři roky na tmavě hnědé a vyhovuje mi to, ale protože mám vlasy světle hnědé, musím pravidelně dobarvovat.
Prostě říkám, zbytečně vlasy nezatěžovat.
Já jsem si hlavu obarvila, když jsem ještě chodila na základku a bylo mi cca 13. Naši odjeli do Anglie a já si tam picla červenou Od tý doby jsem na hlavě měla fialovou, modrou, čokoládovou, blond, krátký, dlouhý, ofina, patka... Když nad tím přemýšlím, tak jsem asi neměla jen číro a vyholený místa, to nesnáším. Myslím, že na tom není nic špatnýho. Lepší experimentovat v mládí a něco si užít.
No já nevim jak vy, ale já opravdu mluvím ze své zkušenosti. Se můžou vyblbnou v oblečení a koupit si miliony barevných pramínků. Prostě neschvaluju, že by mé potenciální děti měly plácat na hlavu nějakou takovou chemii za účelem experimentování. Hotovo 20.
Já začala s melírem v asi 12 letech (do středně hnědých vlasů) a od nějakých 14 jsem se pravidelně barvila nejdřív na hnědo-zrz a pak jsem skončila u tmavo hnědé skoro černé. Teď jsem ve fázi odrůstání, díky bohu to skoro nejde vidět a já se raduji z toho, že jsem to vydržela už 11 měsíců bez barvy!
Řekla jsem si, že barva až kolem 40 nebo prostě až mi začnou vylézat šediny ale asi to nevydržím, asi určitě ne Každopádně se budu snažit zůstat u henny, pokud teda budu chtít barvit.
Já si vlasy barvila už cca od 12-ti let, kvůli škole. Vyzkoušela jsem od černé, přes červenou až po blond. Kamarádka se barvila už cca od 7 let ( její matka z ní chtěla mít blondýnu) a vlasy měla tzv. jak počůranou slámu. Já se o vlasy nikdy nijak extrémně nestarala.. Jen nějaký kvalitnější šampon , nejlépe přírodní a sem tam ke kadeřnici pro oživení. Ale masky apod.. nikdy. Asi před rokem jsem měla období červené barvy. Barvila jsem se každý druhý měsíc a zkoušela co nejlepší a nejsytější červené a zrzavé. A na podzim mě to nějak přešlo..Přebarvila jsem se na hnědo a jsem u ní doteď. Ale už mám koupenou červenou barvičku pro oživení hlavy
.. Nesnažím se zakrýt šediny ( v 18 ani nejsou) , ale mám červenou ráda a patří tak nějak ke mně a k mému stylu..
Reaguji na Avourella: Nejde jen o barvení vlasů, ale celkově o to, jak mladé holčiny vypadají. Tolikrát se někde v metru nebo tramvaji nestačím divit. Kromě toho, že mají nepřirozeně odbarvené vlasy jsou zmalované, mají gelové nehty a oblečené jsou jako moje vrstevnice (22 let). Bohužel si myslím a určitě mi dá drtivá většina lidí za pravdu, že si jedině škodí. 14ti-leté dívenky by měly být přirozené hezké, k čemuž by jim řasenka měla stačit a opravdu nevidím důvod v tom, proč by si barvily vlasy a dělaly melíry. To jest můj názor
Ano přesně jako říkáte. Barva je na to, aby zakryla šediny, ovšem mnoho kadeřnic aplikuje právě barvu na vlasy, i když dotyčná žádné šediny nemá a dlouho mít nebude. Nejlepší jsou kvalitní přelivy, které mají v dobrých salónech
Jinak bych doporučovala vymlouvat dítěti co nejdéle experimenty s vlasy, pokud je má zdravé. Pokud by chtělo opravdu nějakou změnu, prošla bych s ním nejprve pořádnou péči o vlasy, která by záležela na typu a případně dovolila nenásilný přeliv, ale vždy zasahovat pouze kadeřnicí )
Reaguji na Veronyiy: Můj také. Já bych svým dětem před 15. rokem nedovolila, protože vím, jaká svinstva v tom jsou a co s vlasy dokážou udělat, kromě toho "malé" holky v 7 nebo 12 letech si nemají co hrát na "dospělé", barvit se, líčit se, nosit výstřihy a kabelky, je to hrozné, co ze sebe mladé holky dělají a že je to rodičům jedno, nebo je v tom dokonce podporují a nutí jím barvu, protože z nich chtějí mít blondýny (to je i případ kamarádky, kterou máma nechávala odbarvovat od jejích 8 let), jak tu LadySoly psala.
Cituji Icy Rose: to je i případ kamarádky, kterou máma nechávala odbarvovat od jejích 8 let
to je hnus! chtěla mít asi "andílka"
Cituji Veronyiy: Bohužel si myslím a určitě mi dá drtivá většina lidí za pravdu, že si jedině škodí.
Samozřejmě, ale myslím, že o tom tohle období života je - aby člověk vyzkoušel různé věci a v některých případech zjistil, že nejsou tak skvělé jak se domníval (podle kamarádek, časopisů, televize...).
Jak říkám, vlasy nejsou problém. Vlasy se ostříhají (v nejhorším případě dohola ) a narostou znovu. Horší je ležet na slunci bez krému "abych se opálila co nejvíc". Po osmnáctinách to může být třeba plastika, kterou je ochotný udělat jen nějaký méně seriózní chirurg. Nebo laserová operace očí (kterou na třech klinikách odmítli dělat, ale na čtvrté mě vezmou, sláva!). Tady by se měly ozvat vzpomínky na to, jak mi kamarádka tvrdila, že odbarvit se doma na platinovou blond není problém...
Jinak u mě se vlasy vyřešily jednoduše - ve snaze napodobit Posh Spice jsem je nejen obarvila, ale taky z větší části ustřihla.
Odrosty jsem víc řešila u nehtů - černý lak v obchodě neměli, tak jsem je vybarvila lihovkou a přelakovala bezbarvým. To fungovalo, ale odlakovat už to nešlo, nehty zůstávaly takové hnědo-rezavé.
Myslím si, že mě to nijak nepoškodilo. Hlavně proto, že ona bývala ze všech Spice Girls nejtlustší. Kdo jí zkouší napodobovat dnes, u toho jsou vlasy nejmenší problém.
Reaguji na Icy Rose: Přesně tak, problém je často v rodičích, kteří to nejenom tolerují, ale dokonce podporují, Já přijít ve 13ti letech namalovaná, tak mě táta zmaluje tak, že rok nemusím použít oční stíny
Reaguji na MiaMia: Tento příspěvek mě celkem pobavil, když jsem si představila to "vymakané" barvení nehtů liháčem
Nicméně s těmi vlasy to není taková sranda. Já vím, jak jednu dobu strašně frčely žehličky na vlasy a já jsem samozřejmě musela mít vlasy také jako hřebíky. Od 17 jsem si denně žehlila vlasy a v 19 jsem je měla suché jak slámu a trvalo dobré dva roky, než se mi zase daly do kupy a byly zdravé. Na barvení chodím vždy ke kadeřnici, která používá poměrně šetrné barvy a jsem spokojená
Cituji Veronyiy: Nicméně s těmi vlasy to není taková sranda. Já vím, jak jednu dobu strašně frčely žehličky na vlasy a já jsem samozřejmě musela mít vlasy také jako hřebíky. Od 17 jsem si denně žehlila vlasy a v 19 jsem je měla suché jak slámu a trvalo dobré dva roky, než se mi zase daly do kupy a byly zdravé.
Jak už jsem psala, vlasy se dají v případě nouze ostříhat a narostou znova.
Což, když to napíšu jenom takhle, "když si zničíš vlasy, tak si je ostříhej" tak je mi jasné že to zní špatně, ale když to srovnám s jinými věcmi které člověk může v rámci zkrášlování (nebo "zkrášlování") dělat, jako hubnutí, opalování, nípání pupínků, trhání obočí do čárečky atd., tak je to jedna z mála věcí která je skoro vždy 100% vratná, jenom to trvá.
Cituji Veronyiy: Přesně tak, problém je často v rodičích, kteří to nejenom tolerují, ale dokonce podporují, Já přijít ve 13ti letech namalovaná, tak mě táta zmaluje tak, že rok nemusím použít oční stíny
Právě tenhle způsob pokládám za špatný, to je ve stylu "dcera řekne že se chce malovat, rodiče jí dají pár facek, tak si u Vietnamců koupí barevné stíny a krvavě rudou rtěnku, namaluje se cestou do školy, po vyučování se umyje na záchodech". Kdyby jí koupili bezbarvý lesk a řasenku, tak jí to patrně bude stačit (a nebude se jí chtít utrácet kapesné). Obdobně s barvením vlasů, než by spolu koupili nějaký "rozumný" přeliv, tak to zakazují, dokud nepřijde od kamarádky nabarvená na uhlově černou.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.