Au pair - milenecký vztah s otcem

to je zajímávé, myslím, že tě chápu...jak se k tomu staví on? podle toho se asi musíš rozhodnout. myslíš, že je to pro něj románek, nebo by pro tebe opustil rodinu?

Přetrhej s ním i celou jeho rodinou kontakty a přestaň se chovat, jak ty sama říkáš, jako krysa. Najdi si svůj život a chlapa, o kterého se nebudeš muset dělit.

získat ho i s těma dětma......pak si najít slečnu na hlídání a tvůj drahý jí bude souložit stejně jako tebe........gratuluju běž do toho a nezapomeň,že lídé se nemění.
Nemyslím to nijak zle,spíš tak trochu ironicky a podle zkušeností ti radím běž od toho,nestojí to za potíže.

Reaguji na Laky: tak tak, nakonec bys s ním zažila to samé

Tak a teď si sama sebe v téhle situaci představ na místě té maminky...

Předpokládám, že když jste se potom vídali, tak i intimně... Je to tvůj život, v tomhle ti nikdo neporadí, ale já bych nechtěla být ten, kdo "rozvrátí" rodinu případně (i když i na to musí být vždy dva). Navíc nejsem typ člověka, co by věřil tomu, že se ženatý chlap rozvede s manželkou a opustí svoje děti. Podle mě to bere jako zpestření života a to je tak všechno. Nevím, kolik mu je, možná je zrovna v tom věku, kdy mají chlapi potřebu si něco dokazovat...

V Čechách ještě možná ano,ale všude jinde ho manželka tak oškube,že si rozvod raději hodně rozmyslí.

Čekala jsem většinu negativních reakcí, dá se to pochopit, taky bych si ťukala na čelo číst takový příspěvěk, popřípadě by se mi z toho udělalo nevolno... ale bohužel jsem naivní a moc zamilovaná. Jinak mu je 38, jí 37.

já bych nekazila rodinu už jen kvuli dětem... představ si kdyby to někdo udělal tobě... začni si hledat jineho partnera )

I když chápu, že jsi do něj zamilovaná, tak bych Ti radila to stejné, co ostatní..vykašli se na něj. I kdyby se totiž na svoji rodinu jednou náhodou vykašlal a byl s Tebou, tak kde vezmeš jistotu, že to neudělá znovu Tobě..s někým jiným....Když člověk udělá něco jednou, udělá to víckrát...pak je to dokonce snadnější. Bohužel tak to chodí
Chápu, že to není vůbec lehké..ale kdyby mu na Tobě tak moc záleželo, tak by za ty 2roky už něco změnil...zřejmě mu to takto vyhovuje a Ty akorát ztrácíš čas a plytváš city na osobu,. která za to zřejmě ani nestojí.

Pokud se kvůli tobě chce rozvádět a následně se oženit,tak OK,ale od rozvodového soudu¨půjde jako žebrák......platit bude na manželku i děti po rozvodu,takže pochybuju,že by to udělal.

Taky bych ho nechala,už kvůli tomu,že má děti a manželku a ta hrozná vzdálenost. Však kdyby to byl chlap odtud a měl přítelkyni,tak klidně bojuju. Nechápu proč bych měla pořád brát na někoho ohledy,nikdo je na mě taky nebere a kdyby ten chlap nechtěl a přítelkyni miloval,tak se nenechá. Za zkoušku nic nedám,kdybych to neudělala,přijde stejně jiná. A jak by se to líbilo mě,kdyby mi to někdo udělal? Nechala bych ho ať jde,hold asi jsem nebyla ta pravá a on ten pravý pro mě,takže bych hledala dál,protože ten pravý by tohle neudělal

až budeš mít s někým společné děti,barák a firmu,přijde nějaká pipina a odtáhne ti manžela,tak pak jsem zvědavá jak mávneš rukou že nebyl ten pravý

Neodsuzuji Tě a moc dobře Tě chápu....vím, že srdci člověk neporučí....ale také mám za sebou podobnou zkušenost....ten můj sice nebyl ženatý ani neměl dětí..ale také jsem o něj bojovala. A nakonec úspěšně....ale po necelých 2letech mi udělal to stejné jako své bývalé se mnou I přesto, že se dušoval, že se mnou je vše jiné atd atp. A že nic takového už nikdy neudělá, že ho strašně žralo svědomí bla bla bla....A já se mu to bohužel snažila věřit..a dopadlo to tak jako předtím a mně zůstalo jen si říct, že jsem vlastně ani nic jiného čekat nemohla Čím dřív ho opustíš, tím dříve se s tim vyrovnáš a začneš nový život snad s někým kdo za to bude stát