janis
jestli mi něco chybělo tak sebedůvěra a vyrovnanost, schopnost porvat se s problémy. Vždycky jsem měla uhlazenou cestičku a jak potom jsem něco musela řešit, strčila jsem hlavu do písku - tím že jsem se napila, cítila jsem se líp, problém už nebyl tak veliký, byl dokonce naprosto titěrný a bylo mi dobře.
K té sebedůvěře a vyrovnanosti, vědomí, že za mě nikdo nic neuklidí, jsem se musela dopracovat až smrtí mojí maminky. Ta za mě vždycky všechno žehlila omlouvala, a když umřela, tak prostě už jsem si všechno musela vyžrat až do dna.
Vlastně tím, že umřela, mi pomohla odrazit se ode dna. Musela jsem začít nést sama zodpovědnost.
jo holky a teď mi poslední rok moc pomohly moje kočky. Nekecám, fakt. připadá mi, jako by odčerpávaly negativní energii kolem mě.
evo
takže to je všecko fajn.
V životě je kruté a pravdivé, že je všecko něco za něco.
Nesmí na to člověk žehrat, ale chápat to.
Tak i já chci pochopit mého bývalého, který se mně přes děti mstí....bylo těžké se s tím vyrovnat. Mně v tomto boji pomohlo se hrozně vyplakat a odpustit mu. Prostě i nyní to dělám, kdo mně ublíží, odpustím mu.
Je to pro mne nejlepší cesta....
Źádná sklenička ani partička ani kámoška nepomůže, člověk si musí pomoct sám, pochopit se, v duchu si se sebou promluvit a mít se rád.
Naučila ses mít se ráda !
janis
mariella
tak jsou prostě v etapě, kdy to problém není. Okolí jim toleruje, že pijí, protože jsou zábavné, vysmáté, v pohodě. Dokážou si to všichni velice dobře zdůvodnit.
vís alkohol je tolerovaná droga, kdyby braly koks na veřejnosti kvůli dobré náladě nebo si "občas" stříkly pervitin, tak by asi u okolí nepochodily. Ale je to všechno drogy.
Ten problém potom začne - až se jim začnou třepat ruky při absťáku, začnou být nervozní když nemají dávku. Jak jsem psala, to může trvat roky.
janisko
naučila jsem se mít ráda, i když přiznám se,že nějaká ta plastika by mi nevadila. Jo jsem ráda taková jaká jsem a když to něčím vylepším, tím líp. Ale vcelku mi to stačí.
Otázky proč nepiješ jsem slýchala v práci často,a odpověď ,že mi to nechutná a nemám vůbec ráda stav i mírné opilosti, nikdo nechápal. Byla jsem pro ně divná. Je přece" normální "dát si pár skleniček na uvolnění a na pocit pohody. Bydlím naproti hospodě , která má teď v létě předzahrádku a k nám je všechno slyšet. Nepřirozený smích, křik , dlouho do noci. Je to tak, alkohol je společností tolerovaná droga a kdo nepije je divný nebo má nějaký problém. Proč ? Mě to jenom vůbec nechutná a na to ,abych se cítila v pohodě alkohol nepotřebuji.
eva1960
Evi, díky za otevřenost....
Koukám, jak se to tu rozjelo
Včerejší večer byl bez vínka a jak se mi fajn vstávalo
Odjakživa mám obrovský strach z jakékoliv formy závislosti, proto tohle téma vůbec vzniklo
Chtěla jsem znát názory ostatních...pište pište
Já jsem poprvné ochutnala alkohol při svých 18 narozeninách, potruhé ve 20 a pak jsem také vůbec nepila, začala jsem ho pít příležitostně až po třicítce a o nic jsem nepřišla. Občas to přeženu a přijde mi, že to někdy je potřeba si takto pročistit hlavu.
Milé dámy, s dovolením jsem vám téma přejmenoval z Alkohol a my ..... na Alkohol a my ženy.
Máte určitě specifické problémy a pohled na alkohol...
Lukáš Vodička
Tím jste ale vyloučil potenciální mužské přispěvatele, občas se tu na Omlazení přece jen nějaký mihne... Třeba by jich zrovna toto přitáhlo víc
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.