Ako sa starať o domácnosť bez toho aby to priateľ začal brať ako samozrejmosť?

Reaguji na VeryDior:

Já bych si hned na začátku stanovila pravidla ..... Domluvíte se co budeš dělat ty a s čím bude pomáhat on..... Protože jakmile si chlapa na něco naučíš už ho to pak těžko odnaučíš - vlastní zkušenost

Holka dělej to tak abys měla čas i na sebe a své radovánky

lenže ako? pretože ja to robím celkom rada, len nechcem dospieť k tomu že sa celý deň bude pozerať do PC a prídem domov z práce/ školy a ešte budem musieť makať....viem že na upratovanie som tu ja ( aj tak sa viac času nudím tak aspoň nech je doma čisto...) varenie máme na poly sa dá povedať, raz varí on raz ja ( aj keď môj kuchynský repertoár je väčší...) ale snaha sa cení a je skvelý kuchár. viem že je taká povaha že aj keď mu naručím čo má robiť tak to spraví fakt na poslednú chvíľu... :-/

proste potrebujem nájsť recept na to aby som to robila rada aj ja ( aby som sa necítila ako slúžka) ale aby si on na tieto moje zábavky nezvykol a nečakal len na to kedy to spravím.

Reaguji na VeryDior:
Tak toto je těžké...jediné co mě napadá je: nedělat vše...to znamená rozdělit povinnosti o domácnost mezi vás oba...aby každý dělal něco a aby to on časem bral jako normální, že máte každý své povinnosti. Teď tě to třeba baví ale za pár let už nebudeš mít tolik sil nebo tě to začne otravovat a už s tím nehneš pokud si ho jednou naučíš...

Když něco neudělá, tak to nedělat za něj. To bys pak akorát byla jako jeho mamička.

ved toho sa obávam...

Střídejte se, jednou ty jednou on.

Přesně tak, když ty budeš teď všechno dělat sama s tím, že tě to baví, bude se on jednou náramě divit, že to tě to najednou štve. Stanovte si pravidla hned na začátku, je to lepší pro oba

Přiděl mu nějaké domácí povinnosti (po domluvě s ním), a pak zatni zuby a vydrž... Bude to dělat samozřejmě mnohem hůř než ty, pokud vůbec, ale když nevydržíš, tak jako ta služka skončíš. Jednou za čas můžeš něco vyjímečně udělat za něj, jako laskavost, ale měl by si být vědomý, že je to výjimka. Jinak jsi v háji. Mluvím z vlastní zkušenosti. Taky jsem velice ochotně a nadšeně skákala sem a tam několik let, a nakonec jsem zjistila, že já dělám všechno, on jenom bo*del. A cesta zpět nevedla žádná.

Reaguji na June: to znie dobre. myslíš že to mám robiť štýlom napr. ja budem odkladať veci, utierať prach a ty raz za týždeň povysávaš? a keď nepovysáva tak mám mu zopakovať čo má spraviť až kým to neurobí v tom zmysle aby som nepoľavila?

ďalšia otázka by asi bola že koľko mu toho mám naložiť na plecia čo robia vaši partneri pre domácnosť?

No záleží, jak je on zvyklý, někdo ochotně vykonává polovinu domácích prací, a je v pohodě, a někdo jednou za dva roky vynese tříděný odpad a pak několik let odpočívá a kamarádům si stěžuje na počkání, jak doma musí "dřít" . Prostě to téma nadhoď, že bys byla ráda, abyste se domluvili na chodu domácnosti.

Nejprve výběr "modelu provozování domácích prací" - na výběr jsou dva:
1) Každý má své povinnosti, které pravidelně vykonává, nekontrolován druhou stranou, zcela samostatně a bez neustálého připomínání
2) Každý má svůj díl domácích prací, oba se po dohodnuté době (např. týdnu) střídají (s tím, že on např. nikdy v životě nedokáže vyprat a vyžehlit, aniž by všechno nezničil, a tudíž je manipulace s prádlem z repertoáru vyjmutá a standardně ji vykonává pouze ona).

A pak přichází praxe. V obou případech, pokud se jedna strana (která asi, haha) na své povinnosti vybodne, druhá strana mu je milým, ale důrazným hlasem JEDNOU připomene. Pokud ON (kdo taky jiný) dál nereaguje, musí se ONA snažit nestat se jeho matkou, ale jít na to chytře, což znamená pasivní přístup. Tj. dále nepřipomíná, ale jeho díl povinností za něj ani nevykonává.

A teď pár příkladů z praxe

1) Problém: má si uklízet špinavé prádlo na místo tomu určené, ale prádlo se kupí různě po bytě, např, pod gaučem, vedle postele, atd.

Špatně - několikrát mu to připomeneš, pak jsi smutná, hysterická, otrávená, rezignuješ... a posbíráš to. Výsledek - oba jste naštvaní.

Správně - připomeneš mu to jednou, zato důrazně (ale milým hlasem). Pokud nereaguje, obrníš se trpělivostí a NIC nesbíráš, tudíž ani nepereš, až to dojde do extrému - miláček má v práci důležitou schůzi, a z čistého oblečení na výběr pouze staré tričko s Mickeymousem a tepláky s vytahanými koleny. Když tak odejde do práce, zapamatuje si to do smrti a pak už si oblečení bude vždycky uklízet bez řecí.