"Rovnocennost" mezi rodičemi a dítětem

Ano, dalo. Pokud máš s dcerou natolik kamarádský vztah, tak jsi jí v rozumném věku měla vysvětlit, jak je vhodné se chránit a nebo to udělat hned, jak začala randit. S antikoncepcí by neotěhotněla.

Ale chápu, že teď už je pozdě si říkat, co člověk měl nebo naopak neměl udělat.

Jinak k tématu: Chápu, že se můžeš cítit ukřivděně, že rodiče berou tvé názory na lehkou váhu, ale dospělou se nestáváš úderem 18 let. Dokaž jim svým chováním, že se jako dospělá dokážeš chovat a uvidíš, že v průběhu let svůj postoj přehodnotí a budou Tě brát vážně. Jinak k tvé poznámce s řízením....naopak je to od tvé maminky velmi rozumné, že tě v necelých 18 nenechá řídit, já téměř rok po získání řidičáku mohla řídit auto jen s některým z rodičů na místě spolujezdce. Musela jsem si získat důvěru a ukázat, že získávám pomalu, ale jistě zkušenosti a trvalo dlouho, než jsem si mohla jezdit třeba stokilometrové trasy jen tak. Je to projev lásky a strachu, buď ráda, že jim na tobě záleží, nechtějí, aby jsi byla jedna z mladých řidičů/řidiček, kteří nezvládli řízení a zemřeli nebo někoho zabili, o kterých často slyšíme ve zprávách.

Myslím, že rodiče Ti dávají prostoru víc než dost, buď za to ráda, spoustu holek v tvém věku Ti jejich přístup může závidět.

Jojo, naši mi vždycky říkali počkej až budeš samostatná (= vydělávat sama), pak si dělej co chceš... No jo, ale zapomněli se zmínit o tom, že pak už na nějaké trajdání po venku rozhodně nebudu mít chuť

Jako holka / čerstvých 18 / jsem byla na tátou mi zakázané diskotéce,seděla jsem u baru na vysoké židli,před sebou džus s vodkou a najednou se za mnou ozvalo "ahoj dcero" no můžu tě ujistit,že krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal a čekala jsem pár facek.Táta se ale zachoval naprosto klidně,jen zkontroloval s jakou společností tam jsem a zase odjel.On jasně tušil,že tam budu,byla to jedna z nej diskoték a tak se jel podívat zda tam jsem alespoň s těma lidma které zná.

Synovi jsem tohle párkrát udělala,tady už je výhoda mobilních telefonů,že jakmile se přesouvá z bodu A do bodu B tak to musí hlásit i když je mu 20 roků.....není to o tom,že by nic nesměl,může co chce,ale kdyby se někde něco stalo,tak vím alespoň kde se pohyboval a časový horizont.V dnešní době,kdy se po barech střílí a podobně chápe,že jako rodič se prostě bojím.

a když jsi tak dospělá, bydlíš u rodičů nebo sama?

Rovnocenní, milé děvče, budete s rodiči v ten moment, kdy se budeš, stejně jako oni, podílet na chodu domácnosti stejným dílem jako oni a to jak manuálně (úklid, vaření), tak i finančně (hypoteční splátky, nájem, jídlo, inkaso atd.).
Možná to zní tvrdě, ale do té doby platí koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Je mi přes třicet a i když i dnes se občas v kontaktu s rodiči cítím jako malé dítě, tak jsou momenty, kdy je mi ouvej a jsem moc ráda, že můžu zvednout telefon, dojet a jsem zase na chvíli mámina malá holčička.Ten "odboj" vůči rodičům Ti nijak nezazlívám, k věku to asi patří a spousta věcí (i když tomu teď nevěříš) Ti opravdu dojde až budeš mít zodpovědnost za vlastní děti.

To věřim, asi bych z tý židle spadla

Já to uplně chápu. Když mi bylo -náct, nebála jsem se večer jít po sídlišti sama, dneska jsem po.. strachy a radši jedu v noci taxíkem. Jsem sice ve věku tvýho syna, ale občas se přistihnu, jak si tak přemýšlím a říkám "jak bych to udělala, kdybych byla máma", je to těžký ochránit před vším ty ratolesti...

Vždycky mě pobaví jak 17-leté děcko napíše, že už je samostatné a dospělé a přitom bydlí u rodičů. A jako třešnička na dortu je to, že se diví, proč o něj mají rodiče strach, vždyť už jim je skoro 18!

Reaguji na Fellys:
"Rovnocennost" nebo jak to jinak nazvat mezi tebou a tvými rodičemi nikdy nebude. Jsi jejich dítě a vždycky budeš.Myslím si, že se o tebe starají a dělají vše, podle svého nejlepšího svědomí a nejlíp, jak to umějí. Nemůžeš to momentálně pochopit, protože nemáš děti.Ty se svojí mladší sestrou snad jednáš jako se sobě rovným?Myslím si, že určitě ne.Nehledě na to, že oni jsou za tebe ještě stále odpovědní a budou do té doby, dokud na nich budeš finančně závislá a neodstěhuješ se. Mají před tebou X let zkušeností náskok a nezlob se na mě, ale v 17ti letech nemůžeš vědět o životě vůbec nic. Rodiče je třeba mít v úctě a ty je rozhodně v úctě určitě nemáš, už jen oslovení matka o tom vypovídá hodně.Dali ti to nejcennější, co jen mohli dát - tvůj život, tak se přestaň chovat jako rozmazlený dítě.......

Reaguji na Lauritta:

Reaguji na Jitul:
Ano, dalo. Pokud máš s dcerou natolik kamarádský vztah, tak jsi jí v rozumném věku měla vysvětlit, jak je vhodné se chránit a nebo to udělat hned, jak začala randit. S antikoncepcí by neotěhotněla.
Jitul antinu jsem jí koupila, ale hlídat si jí už měla sama, evidentně jí nebrala jak měla.

Reaguji na dalenka: Tak to mě potom mrzí. V tom případě jsi udělala maximum, nějaké zákazy přítele by stejně nepomohly. Já taky v patnácti začala docela navážno randit, připadala jsem si velmi dospěle a mamča pro mě udělala totéž, co ty pro svou dceru. Jen s tím rozdílem, že já prášky brala poctivě a jsem za to dodnes ráda.

Reaguji na Jitul: Ale i špatné je pro něco dobré..máme krásnou vnučku a všichni v okolí si myslí, že je to má dcerka...

Asi bych to tak neřešila....něktěré rodiče v tomhle prostě nezměníš...já to mám doma skvělé, rodiče se mnou jednali "rovnocenně" už jako s malou holkou, nikdy mi nic nezakazovali (nejsem typ, co by dělal průšvihy vždycky jsem se dobře učila a nikdy jsem mamce nelhala, takže mě prostě pustí kam chci a možná proto taky moc nikam nechodím, diskotéky mě nelákaj - nesnášim ožralce). Jedna z mých babiček však taky občas nechápe, že už nejsem ta malá holčička ale jsem dospělá (jsem její nejstarší vnučka). I když teď už to jde, smířila se s tím ale tak před dvěma lety mě občas hodně štvala...nebylo mi ani patnáct, když jsem začala chodit s klukem, se kterým jsem doteď (4 roky)....a i přesto, že moje babička začala s dědou chodit v patnácti a je s ním doteď mi neustále říkala "takových ještě bude" a takové řeči....byla a jsem stále zamilovaná a takové řeči poslouchat prostě nebudu, nikdo nemůže vědět, jestli se za rok rozejdem nebo spolu budeme do konce života....navíc mě stále brala jako malou holku, prostě se tak ke mně chovala, já ji měla vždycky moc ráda, ale tohle mi vadilo....a takové lidi už asi nepředěláš myslím, že podle toho co píšeš, to máš doma super...

Holka, můžeš být třeba vyspělá na svůj věk, ale pořád seš mládě A ten tvůj první příspěvek na mě osobně (bez urážky) extra dospěle nepůsobí. A co teprve ty další stížnosti... Matka ti nechce půjčit auto? A čemu se divíš, vždyť jak dlouho máš řidičák? Pár měsíců? Nejsou schopni zrekontruovat pokoj...a zkusila jsi navrhnout, že si to tam upravíš sama? Pokud není potřeba něco bourat, tak bys to klidně zvládla.
Chodíš si kde chceš, děláš si co chceš...podle mě se máš na svůj věk dost dobře (možná až moc dobře )

Taky to tak na mě působí

A s rekonstrukcí pokoje souhlasim, člověk toho zvládne sám hodně, než dávat další tisíce řemeslníkům za práci Zjistit si cenově dostupný vybavení, co chci koupit nový, sama si to zařídit, vystěhovat, vymalovat... Já to tak dělala zrovna nedavno, komplet všechno Jen se stěhováním těch největších kousků mi pomohli naši, jinak všechno sama, ani nebyli doma. Jak se mi hezky každej večer usínalo, totál vyčerpaná, ale byl to zážitek, šla bych do toho znovu