Zůstat nebo odejít ze vztahu?

Nedávno jsme byli s přítelem na akci..pařili jsme, bavili se a k ránu se s jednou ženskou ztratil (vlastně téměř celý večer se nevěnoval mně, ale povídal si s ní)...To, že to takhle bývá skoro všude (že se nevěnuje mně), to už jsem si zvykla, proto jsem to nějak neřešila...to že tam nebyli už ani jeden, tak mi to nedalo a šla jsem se podívat do jejího auta a tam je taky společně našla...ležel, ona na něm...ano, byli napitý, oba byli oblečení, ale vrtá mi to pořád v hlavě....Co kdybych přišla dýl, uviděla bych něco víc nebo ne? Když jsem je tam uviděla, začala jsem se ho ptát, co dělá...bohužel neměl ani snahu mi nějak odpovídat, natož se mi omlouvat, prostě nic (asi opojení z alkoholu)!! Zeptala jsem se tedy jí a ona mi řekla, že se moc omlouvá, že se to nemělo stát, že se jen muchlovali a že by k ničemu dál nedošlo...Zavřela jsem dveře a odešla jsem spát úplně jinam....Druhý den jsem odjela domů a on tam zůstal a pařil dál..čekala jsem, že se třeba omluví, ale nestalo se tak....pár dní po tom jsem to prostě nevydržela a zeptala jsem se ho, jestli si to vůbec pamatuje...řekl, že jo, ale omluvu jsem od něj doteď nedostala...Říkal mi, že to byl jen oční kontakt. Zeptala jsem se ho proto, co by dělal on na mým místě, kdyby mě někde našel s jiným, jak na sobě ležíme..na to mi řekl, že by mi to odpustil...Myslím si (jak ho tak znám), že by mi pěkně vyčinil a určitě by to nevzal tak v pohodě, jako teď já...

Už vloni jsem se v něm zklamala, psal si s jinou....nikdy jsem do telefonu přítelům nelezla, ale měla jsem podezření, tak jsem to udělala...To jsem nějak přešla, protože jsem to brala jako úlet...nic s ní prý neměl, tak jsem mu věřila.

Plánovali jsme si budoucnost asi jako každý jiný pár, který spolu "žije" téměř 6 let a věřila jsem, že je to ten pravý...máme hodně společnýho...budu končit ve škole a chci si hledat práci..pak jsme plánovali si vzít hypotéku a začít budovat společný bydlení...Říkám si, pokud od něj neodejdu teď (nemáme žádný společný závazky), tak pak to bude už jen a jen složitější.

Bojím se taky reakce okolí, co na to řekne, kdybych se rozešla...Už vloni jsem si od něj odstěhovala všechny věci po tom, co si psal s tou holkou..asi to bylo přehnaný, ale prostě jsem chtěla od něj odejít..nevydržela jsem to a po pár dnech jsme zase byli spolu. Když jsem si odstěhovala všechny věci, doma jsem zažívala peklo ze strany mámy. Spíš všechno dávala za vinu mně a jeho obhajovala, měla ho prostě ráda...Tohle jsem bohužel doteď nepochopila, ale ona už taková je...Ráda do všeho reje a řeší cizí věci...Nebýt sestry, která mě podporovala, tak bych to asi nedala...

A co teď??Někdo mi říká, že by mu to odpustilo, společných 6 let se nedá jen tak zahodit...ostatní mi zase říkají, ať se na něj vykašlu, že nevím, co udělá příště. Co byste dělali vy?