Zlí a hodní duchové. Jak rozpoznat?

duch ti na těle nemůže ublížit, leda ta padající skříň, ale fakt by bylo po problémech, kdyby se to nechalo vysvětit ale samozrejme to nevnucuju

taky jsem slýchávala v domě ve kterým jsem dříve bydlela... nakonec to byl soused... bydlel sice vedle ale docela blízko a byl jaksi hlučnější
Jinak v novém domě slyším škrábání na stěnách... dost mě to děsilo... ale víš jak, myši

Heh, nevím, jestli by mě spíš trochu nevystrašilo, když by mi ten barák světil nějakej kněz.
Jinak ze své zkušenosti - taťka jeden den ráno vyměňoval žárovku v koupelně - samozřejmě pak upevnil svítidlo zpět. No a večer na mě málem spadlo, když jsem si čistila zuby. Zrovna jsem udělala krok od lustru a bác! I se žárovou, takže najednou byla tma jak v pytli. Byla jsem tehdy ještě menší a dost mě to vyděsilo. Taky bych si mohla říct: "Jo, to byl duch, proč by to jinak spadlo zrovna v tu dobu?" Ale taťka to beztak blbě upevnil a jednou to spadnout muselo.

S tou skříní, jak spadla. Beztak jednou spadnout musela. Hlavně, že to maminka přežila.

Jo a teď bydlíme ve starým bytě, kde brutálně v noci vržou parkety, jako by tu někdo chodil. Prý v těch místech, kde jsou teď byty, byla kdysi jatka. Podle mě jde o to, že se mění teplota, parkety se střídavě "mikroskopicky" napínají a povolují a při nashromáždění změn to povolí a vrzne. Akorát jsem tu jednou spala sama před zkouškou a parkety vrzaly celou noc, bylo to dost nepříjemný.

No, závěrem - podle mě se dá hodně věcí vysvětlit fyzikálníma principama. Nicméně to říkám jako člověk, který se dosud nesetkal s nějakým nevysvětlitelným jevem, kterej by se dal připsat "duchům". Třeba jednou změním názor.

Reaguji na StřeLenka:
no mě to k smíchu nepřijde,já se hrozně těchto věcí bojím,ani nevím proč...pamatuju si,jak sem jednou spala u kamarádky ve jejich starším domě a říkala mi,že u nich trošku straší,tak ať se nebojím..to vám řeknu to byla noc...spala sem na posteli její sestry a nemohla sem tam vůbec usnout a najednou v noci,jak kdyby někdo byl v místonosti a škrábal nehtama o koberec,úplně takovej ten otřesnej zvuk...přesně v místnosti...všude tma,klid a jen ten zvuk-no bylo po mě...a ráno mi kámoška říkala,že to je normální a že na té posteli,co spím já,tak její setre taky moc nemůže spát,že má i noční můry...a nebo má v pokoji psací stůl s počítačem a často ji vrže,jak blázen...jako kdyby na něj někdo sedal...no brrrrrr nevíte náhodou proč někdo z těchto věcí má strach a někdo ne?...ráda se zajímám o tyto věci,ale strašně se toho bojím
a jinak si myslím,že zlí duchové by ti chtěli uškodit....

Tak mě zas okosilo uplně všude kde to jen jde Nemám s takovými věcmi zkušenosti, u nás doma je to v pohodě. Ale hodně jsem toho načetla a to co se děje u některých rodin doma, no asi by mě odvezli Praskající žárovky, vrzání parket, jednou jsem četla že se slečna probudila a viděla v pokoji siluetu brrrr.

No tak já se s těmahle věcma setkávám dost často ale opravdu se nemůže všechno svádět na duchy. Pokud jde o ztracené věci.Duch není tak mocný aby ty věci odnesl z domu někde pryč. Takže možná by nebylo marné jen prohledat barák a určitě je najdeš a nakonec ti samotné dojde, že si je tam ve své roztržitosti dala sama.Jinak jak už tady bylo psáno žádný ať už hodný nebo zlý ti fyzicky neublíží. Maximálně tě pořádně vyleká a o to těm zlým právě jde. Takže až uslyšíš škrábání, kroky... prostě toho dotyčného pošli do háje, tím mu dáš najevo, že se nebojíš a pokud není moc tvrdohlavý dá ti pokoj. Další způsob je pověsit do středu místnosti kříšťál a poslední fáze je zavolat kněze nebo dobrou čarodějku.

K těm ztraceným věcem...kamarádka má hodně načteno ohledně duchařství a všechno to kolem a říká, že věci berou skřítkové Že když ho hezky poprosíš, aby ti tu věc, kterou hledáš vrátil, že ji fakt vrátí Zkuste to

Já na tohle věřím. I když se mi nic takového nestalo, tak prostě věřím Kdysi jsem spala u tety (nemají nijak starý barák) a měla jsem otevřené dveře od pokoje a pořád jsem slyšela v noci takové zvuky z chodby, jako kdyby někdo chodil po koberci v ponožkách. Půl noci jsem kvůli tomu nespala a pak jsem to ráno říkala tetě a ona na mě: jooo, to jsem taky párkrát slyšela. Byla jsem se podívat, ale nikdo tam nebyl Tak nevím, možná jen nezvyk, že jsem nespala doma. Nebo třeba když mi umřela babička ze Slovenska, tak na hrobě byl vlastně napsaný děda a babička tam měla jen jméno a datum narození. A datum úmrtí tam zatím ještě nebylo dodělané a u tety se o půlnoci párkrát sama zapla televize nebo se pustila hifi-na a tak. A holky to tetě říkaly, že se to stalo několikrát od té doby, co babi umřela. A pak tam nechali na hrob dopsat i datum úmrtí a byl klid... Těžko říct, jestli to bylo tím nebo ne. Ale já si myslím, že jo. A zase na druhou stranu, jak tu bylo napsáno - vše se dá nějak vysvětlit. Člověk podle mě je nějak "nahlodaný" všemi těmi filmy a povídkami, že tomu věří

Reaguji na bucinek07:

Jo jo, o těch skřítkách jsem to taky slyšela a je fakt, že jednu dobu jsem neustále hledala věci a pak mi jedna paní řekla tohle, ze začátku jsem si myslela, že je blázen, ale nakonec jsem tomu uvěřila a skřítka poprosila, aby to nedělal a světe div se, věci se začali vracet a už se mi nic neztrácelo.

Chce to asi celkově méně koukat na televizi

Jinak duch by měl být v nehmotném světě, my jsme v tom hmotném, takže by neměl mít sílu, aby věci shazoval ze zdí. Ale můžete mít divný pocit, že v té místnosti nejste sami, buď máte dobrý pocit - což je dobrý duch (většinou někdo z příbuzenstva - anděl, který se o Vás stará) a nebo zlý pocit a to je duch, který tady na hmotném světě prováděl špatné věci a je zde uzavřený, aby pochopil co vlastně dělal špatně. Toto jsem vyčetla z jedné knížky.

Reaguji na Laky:

To fakt nemám z televize když se bavíš s bylinkářkama nebo lidma, kteří jsou senzibilní, tak ti tohle poví

Hodně často jsem doma potkávala duchy, někteří byly pěkný hajzlové, jednou se mi stalo,že na mě bafnul,když byla zrovna ve sprše a fakt jsem se hodně lekla. Nechápu proč to udělal. Pak na mě zase jeden letěl. Bydlíme ve starým domě a vidím je tu jedině já. Jo,ale co taky z radosti dělaj, že nám nejde pustit světlo na chodbě a tak musím jít po tmě. Brr to mám teda obvykle fakt strach. Pak se mi často stávalo,že jsem viděla jít duše za pár lidma. Pak se mi stávaj příjemnější věci a to,když vidím,nebo slyším Anděli. Je to krásný,,jak vždycky máchnou těmi křídly. Málokdy se mi stane,že je vidím. Spíš je slyším. Mají takový něžný hlas. Skřítky doma máme občas taky,dost se mi někam ztrácely věci a pak to utlo.Mám toho také dost načteno,ale spíš teda dávám na vlastní zážitky a těch mám opravdu hodně,ani by se mi sem všechny nevešly.

Holky,když ty "duchy a skřítky vidíte" ....... kolik máte promile v krvi?

Reaguji na Laky: