Život na vesnici s dětmi

Právě jsem se z jedné takové zapadlé vísky vrátila. Byla jsem tam pár dní. Příroda krásná, vzduch, výhled. Ale i to je vlastně najednou furt dokola. Nakonec se okouká i to. Bus jezdí jeden ráno za kuropění, jeden večer a to je vše. Vlak nic, muselo by se pěšky xkm. Jeden obchod otevřený párkrát do týdne a jedna hospoda otevřená vždy v pátek. Lidi se hodnotí podle návštěvy hospody a návštěvy potravin - ti jsou hodní, protože dávají vydělat majitelům. Takže řešením jsou nějaké procházky do okolí, jízda na kole a bez auta by tady člověk nepřežil. Pak ještě existuje jeden taxikář. Uffffff. Je to o pěnězích, dá se tam žít krásně, stačí mít peníze. V městě je život mnohem levnější a to včetně potravin a drogerie. Město má větší obrat, tak si může dovolit hodně slev. Je to paradox. A to nemluvím, co bude do budoucna. Mladých je tam hrstka a práce jen v místním JZD. Takže všichni dojíždí. Vesnice se tragicky vylidňují, krize zrušila zastávky vlaků, zastávky busů, protože za každou zastávku obec platí. Jsou vesnice opět s pojízdnou samoobsluhou a starostou s autem, který vezme stařenky, zajede s nima do města k doktorům a pak je zase veze zpět. Pro mě je to prostě PŘÍLIŠ VELKÝ LUXUS.

To je ten rozdíl mezi mini zapadlou vesnicí daleko aspoň od okresního města a vesnicí s řekněme dvěma tisíci obyvatel. U nás se i staví nové rodinné domy a jsou to většinou rodiny s dětmi. Navíc pokud na vesnici chceš ušetřit, tak máš taky možnosti, ale je s tím hodně práce - ovoce, zelenina, brambory na zahradě, slepice a kdo se do toho chce opravdu vrhnout, tak i králíci nebo prasata Pak je ta úspora dost velká.

Rodina v produktivním věku musí chodit do práce/z něčeho se musí zaplatit hypotéka/,takže moc času na vypěstování čehokoliv není.

Moc času není, to je pravda, ale doma i v okolí vidím, že je to boj, ale jde to.

Reaguji na Lew: Kolik ta vesnice má obyvatel?
Reaguji na EmaMaira: Souhlasím.

Ale jde to. My, přítelovi rodiče, tety- všichni pěstují rajčata, okurky, ... vzdyt to zabere par minut.

Je to téma zajímavé. Já jsem se odstěhovala "jen" na okraj města a i to už mě štve a budu se přesouvat zpět k centru. Pracovat musím a budu muset asi ještě dlouho a nechci celý život řídit podle jízdních řádů, jak je to nyní. A to jezdí bus ještě dost slušně každý den. Přesto jsou to šílené hodiny a hodiny promarněné na cestě, i když si čtu atd. Stejně mě to začalo tak štvát, že jsem se rozhodla pro změnu. Nedokážu si vůbec představit, ještě se starat o zahrádku a pěstovat ovo-zel a bát se počasí, plísně, neúrody, hlodavců, potřeba mít auto, nebo dvě, sekačku, garáž, kůlnu, kupovat uhlí, řezat dříví, neustále něco opravovat, obskakovat drůbež, králíky, řešit žumpu, kominíky Tohle vše dělají rodiče, já jim pomáhám, ale je to koule na noze. Záleží samozřejmě na člověku a nátuře.

Nj byt je pohodlnější... Já si zas nedokážu si představit nemoct si ugrilovat kdykoliv na zahradě (to zrovna včera řekla tchýně), být zavřená v bytě (sestra má a zrovna jsem se po celém víkendu vrátila) a nejít na zahradu, kde najdu kocoura v trávě, přiběhne pes - hraju si s nima, jdu si zobnout rybízu, natrhám si maliny a trnky na snídani, mrknu se do sadu jestli už jsou jabka a zrovna to vemu kousek na pole kde se pes proběhne a dojde za náma kocour a vyfotím pár krásných fotek.. no nevzdala bych se toho zatím
Ale to co popisuješ teď i předtím jsou spíš extrémy, žiju na statku ale o slepice se stará babi, no uplna starost to není, pak stačí jen zalít kytky, na zimu budeme asi sekat dřevo ale to je záležitost pár hodin, jinak vytrhat plevel, poséct zahradu a to je asi vše, žádné starosti, spíš radosti Nebo to možná extrém není a pro mě to je naprosto přirozené a normální a nevidím to jako nevýhodu. Záleží na člověku..
Ale jinak sekačka,garáž,kůlna - naprosto normální věc, kominík,žumpa - 1x za x let, neuroda - nejsi zemedelec a nemas pole, uhli - nepotrebujes, drevo defakto taky ne pokud mas plyn coz kazdy druhy má

Ono je to fakt většinou o nátuře, někdo je prostě městský člověka někdo spíš vesnický.......Snad jediný, co mě na bydlení v bytě štve je to, že si nemůžu přes rok grilovat, ale to je jediné, na vesnici by mě toho štvalo mnohem víc. A není to tím, že jsem se ve městě narodila, moje mamka třeba prožila dětství an vesnici )tam, kam jezdíme na chalupu - tj. pár baráčků a jinak nic) a za město by fakt neměnila......

Ono dle mého ty negativa člověk pozná v krizových situacích, kdy místo 15 minut jede do nemocnice třeba hodinu......... mě třeba musel přítel eltos volat sanitku, protože prostě byl jen jeden řidičák a já se shcopna odvést nebyla.......

Jinak v okolí naší chalupy žije rodina trvale, celoročně a děti jim vylétají z hnízda do města, nechtějí tam žít dál......

K zakladatelce - myslím si, že nejlépe radila Tiakia, do doby, kdy budete mít děti a kdy budou starší se může lecos změnit a prodat můžete barák vždy. Takže pokud je to Váš sen tak bych do toho šla, jen to chce dopředu uvážit, že bydlení "mimo civilizaci" má opravdu jisté nevýhody a komplikace, ny které je třeba myslet ideálně od začátku....

Reaguji na Lintu: Určitě je to super, já právě bohužel na tohle nemám peníze . Náklady by mi stouply asi o 500% a mám ráda jednoduchost a spíš minimalistický životní styl. Takže je to o přístupu. Sestra má dům, rodiče také, já byt. Cítím se tak svobodnější. Pro jiné je ale svoboda právě ta zahrada. Já jí mám u rodičů a bohužel nedokáží moc relaxovat a to bude asi kámen úrazu.

Záleží to hlavně na tom kde ta vesnice je a jak je velká. Já bydlím v takové, která má 6km na východ jedno větší město, 6km na západ další větší město, do toho je vedle nás další vesnice tkž busy musí jezdit častěji (min.10x za den jede). Za barákem mám cyklostezku, mám to 2km k hlavní cestě kde autobusy jezdí co 15min.. Takže tak.
Zrovna včera jsme byli na tůře a šli malou vesničkou, pár baráčku, samota.. tam bych bydlet nechtěla.
Reaguji na Lew: Chápu.

Tak to zrovna nic moc k jídlu není žádná velká úspora.
Reagovala jsem na toto

To při zaměstnání a dojíždění nelze stíhat
Nebo je možné,že to vidím jinak.Každopádně bych na vesnici nebydlela ani kdyby mi tam denně někdo dovezl komplet nákup.Lidé z vesnic jsou jiní.
Tím nic proti obyvatelům vesnic,jen holt mají jiný životní styl,který moc nechápu.

Já bydlím na vesnici, ale 15 km mám Ostravu, 15 km Opavu, máme dva obchody, tři večerky, 4 hospody, všude cyklostezky, cukrárnu, doktory, školu i školku, kavárnu a spoje na všechny strany taky jezdí skvěle, takže já si nestěžuju. Jediná potřebná věc, pokud nechceš být otrokem jízdního řádu je auto. Přesně jak tady někdo zmiňoval, do mých 18 byli rodiče taxikáři. Někdy přespávám u kamarádů nebo u babičky ve městě a jiný rozdíl mezi bydlením nevidím. Ale mluvím o vesnici, která by se spíš dala považovat jako okrajová čtvrť města, v zapadlých vískách, kde lišky dávají dobrou noc bude život vypadat odlišně.

Já osobně jezdila vždy na prázdniny na větší vesnici (4tis lidí) k babi a bylo to super jen díky kamarádům. Když jsem už byla starší,nad 15 a chtěla jsem na diskotéku,posedět a tak,museli jsme vždy mít někoho s autem aby nás odvezl do cca. 15km vzdáleného města. I za ty prázdniny mě to přestalo pak ke konci bavit a rozhodně bych tak žít nechtěla.

Ještě edit.,co tu čtu tak většina píše o mini vesnicích,kde mají třeba jeden obchod,to už je ale opravdu extrém...

Jde, znám takové lidi, ale jak jsem psala, je to boj. Já se taky omezuje jen na tu drobnejší zeleninu a ovoce.
Je to prostě o volbě životního stylu, lidé z vesnic zase čato říkají, že lidé z města jsou jiní

Tak já taky bývám na vesnici a dojíždění mě nijak nevadí,teď idu na střední do většího města ,moje dětství bylo šťastné,mnohem lepší než ve městě,velká zahrada,zvířata a ani teď bych neměnila ,ikdyž mě je 16.a co se týče zábav tak u nás bývají většinou akce o prázdninách Základní obchody tu jsou,záleží na výběru vesnice a i teď,když mám 4letou setru,tak je spokojená v klidu si běhá na zahrádce jako já za dětství