Cituji danyjelka: Lilliana
Ahojky, já to mám přesně jako ty a jsem takhle spokojená
Alespoň někdo. Takže svatbu úplně vylučuješ a co na to přítel, rodiče, rodina, kamarádi, nedávají Ti zabrat?
Lilliana
na okolí se vyprdni, to ti může být úplně jedno, co kdo říká. další plus v manželství vidím v tom, že pokud se pohádáte, budete mít problém atd, překonáte to snáz než jako svobodní, prostě odejít už nebude tak snadné, jestli mi rozumíš. myslím si, pokud člověk toho druhýho miluje, svatba by se neměla brát jako strašák, pro mě svatba a děti znamená vrchol vztahu. asi jsem trochu konzervativní, ale je to tak. zkus brát v úvahu také pocity přítele, co pro něj svatba znamená. třeba tě až překvapí, jak moc vážně to bere a hlavně ve spojitosti s tebou...
Lilliana
úplně mi mluvíš z duše. už teď mi běhá mráz po zádech při představě svatebního dne.. brr. jinak na svatby chodím ráda, když nejsem hlavní aktér. a taky mi vadí to handrkování typu - tyhle musíme pozvat, oni nás taky pozvali.
Cituji Lilliana: Skoro mi to příjde, jako by jsme museli, nerada dělám, něco, co musím, na příkaz...
a jak teď otravujou se svatbou, hned jak byste se vzali začnou otravovat s dětičkama. a jak nebudeš do roka těhotná, už se začne spekulovat kde je chyba...
danyjelka
kdyby mě takhle okolí nutilo, asi bych vzdorovala, ale tím, že se nás nikdo na nic neptá a jediná zmínka o dítěti byla ta, že když jsem po mami chtěla ségru, tak mi řekla, že si ji mám udělat sama, tak proto plánujeme svatbu až na dobu, kdy začneem přemýšlet o dětech
Lilliana
Já neříkám, že se jednou nevezmem, ale na spoustě věcí bychom se museli dohodnout a to podle mě nehrozí, takže fakt netušim, jak by to proběhlo.
Občas se někdo zeptá, to se mi pak otevírá kudla v kapse, co je komu do toho. Já ještě studuju, tak přece nemůžou počítat s tím, že hned po škole budu zakládat hnízdo, děkuju nechci.
lucinkaf
To nebylo konkrétně že mě by někdo nutil, ale je to automatická otázka, když se někdo zeptá jak jsme spolu dlouho (5 let). S těma dětma jsem to taky viděla v okolí a to ten pár nikde neroztruboval, že by se o dítě snažil. prostě jsou svoji delší než krátkou dobu, tak kde to mimino vázne.
Cituji lucinkaf: tak proto plánujeme svatbu až na dobu, kdy začneem přemýšlet o dětech
to mi přijde rozumný.
lucis
já v tom vidím plus. takhle tu krizi člověk překoná a pak je za to rád, že nevzal do zaječích, tak to myslím
Cituji Lilliana: netlačil na pilu
netlačím na pilu zeptám se maximálně dvakrát do roka, už jsem vyléčená a neptám se
To Zdenka73: Předpokládám, že už jste oba byli jednou v manželství (proto možná přítel nechce). 13 šťastných let je daleko důležitější, než svatba.
Cituji alous: pro mě svatba a děti znamená vrchol vztahu. asi jsem trochu konzervativní, ale je to tak. zkus brát v úvahu také pocity přítele, co pro něj svatba znamená. třeba tě až překvapí, jak moc vážně to bere a hlavně ve spojitosti s tebou...
Pro mne je vrchol vztahu, že jsme spolu dlouhá léta šťastní, že se i po takové době milujeme a až příjdou děti. Je pravda, že kdyby se měl přítel kvůli tomu trápit a byl nešťastnej, tak ho šťastným udělám.
Cituji Lilliana: : Předpokládám, že už jste oba byli jednou v manželství (proto možná přítel nechce). 13 šťastných let je daleko důležitější, než svatba.
to určitě já jsem strašně spokojená s tím čím mám, vdávat se mi chce ale ne zase tolik. Spíš jak jsem psala v jiné diskuzi chci aby jsme byly oba zaopatření když by se tomu druhému něco stalo a nenastal problém že mě jeho dcera vyhodíla z bytu. Já už přemýšlím o krok dopředu.
Já žiji s partnerem na "psí knížku" už tři roky a v ničem mě to neomezuje. Myslím, že je lepší si partnera "vyzkoušet" na nečisto ve společeném soužití. Pravda ale je, že oba dva chceme (max. do pár let) svatbu i děti, v tomto pořadí a vdát se opravdu chci. Nechtěla bych žít celý život "jen tak" hlavně kvůli majetku (kdyby se jednomu z nás něco stalo), dětem (podle mne je to pro ně lepší, jména, vzor rodiny aj.) a právě taky kvůli krizím, které když přijdou v manžlství se lidé více snaží je řešit.
Cituji alous: takhle tu krizi člověk překoná a pak je za to rád, že nevzal do zaječích
Tak nějak.
Ale myslím, že to lidem může klapat v pohodě i bez svatby, záleží jen na nich jestli po ní touží nebo ne. Nepříjemné je, když se neshodnou.
Cituji alous: já osobně vztah vdaných kamarádek vnímám trochu jinak než u svobodných, které s někým chodí...
Pls. jak jinak vnímáš vztah vdaných a svobodných, ale těch dlouhodobých třeba nad 5 let?
Cituji Lilliana: jak jinak vnímáš vztah vdaných a svobodných, ale těch dlouhodobých třeba nad 5 let?
vdané beru tak, že prostě k sobě patří, beru jejich vztah víc vážně. měla jsem dlouholetý vztah (6 let) a krachl. myslím si, že pokud bych tehdy byla vdaná, tak by třeba jednou taky krachl, ale ne tak rychle..nevím jak to jinak vysvětlit...
martinam
taky si myslím, že to může lidem klapat i bez svatby. nejdůležitější je, aby na to oba měli stejný názor...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.