Ahoj holky, (téma mi smazali, takže zakládám deníček)
těď je mi 21 let, minulý rok úspěšná maturita na osmiletém gymnáziu (půl roky vždycky dálkově) na severu Čech (více v mém profilu) a od 15 let jezdím každý rok do Francie (i jinam do záp. Evropy) dělat na půl roku modelku (většinou jaro - léto,podle potřeby agentury). Mám moc ráda cestování a navíc jsem se naučila výborně jazyky (Aj, Fr, It, Nem), poznala spoustu úžasných lidí, ale vím, že tahle kariéra netrvá moc dlouho a navíc - baví mě studium a chci mít jistotu dobrého povolání po celý život. Minulé léto jsme se školou jeli na zájezd po jižní Francii a já už jsem tam dělala spíš něco jako průvodkyni, protože jsem o některých těch místech věděla víc než naši profesoři
V 15 letech (poprvé ve Fr. "pracovně") jsem v Monaku poznala výjimečného kluka, kterého miluju dodnes. On v Monaku bydlí vlastně celý svůj život (je mu 25), má tu rodinu, kamarády, prostě své "kořeny", letos na Monacké univerzitě promuje jako magistr financí. S přítelem se co nejčastěji navštěvujeme, ten půlrok si vždycky moc užíváme i když jsem tam "pracovně" a zbytek roku se tak nějak střídáme, kdo za kým přiletí, zatím se to dá vydržet (nestihnem si lézt na nervy ), ale nejde to tak udržet na pořád. Takže mě partner přemlouvá, abych studovala právě na této univerzitě, on sám je s ní spokojen a aby jsem tam bydlela už trvale. Peníze z modelingu jsem si šetřila a rodiče mi něco přispějí, takže na studium mám, ale byt platí přítel, tam už bych přispívat nemohla (takže pokud bychom se rozešli, tak bych si musela najít levnější byt v oblasti francouzských hranic), alespoň než dostuduji a najdu si práci. Takže právě se rozhoduji mezi studiem a trvalým životem v Monaku nebo vztahem na dálku a studiem v Čechách.
Jinak Monako je krásné místo, hlavně pro podnikání (daně), žijí i studují tu lidé ze všech koutů světa, je to kousek od metropolí ve Francii i Itálii, od letiště v Nice, skvělé z hlediska kultury, sportu, zábavy i bezpečnosti, ale co mi tu vadí je "snobismus" a nadřazenost některých obyvatel
Zajímalo by mě, jak byste se zachovaly vy, holky/dámy? Budu ráda, pokud s něčím podobným máte nějaké zkušenosti ať už osobní nebo od někoho z rodiny/známých Vím, že jsem se dost rozepsala, ale ono to snad ani nešlo zestručnit. Budu Vám moc vděčná, když mi poradíte, Děkuji