Žijeme v zahraničí

To já taky, protože sotva si zvyknu na nízké zimní teploty, tak přijde léto. Ano léto, protože jaro opět jaksi vynechalo Ale jinak mám teplo radši než zimu

Grrrr bych se asi sbalila a vypadla stanovat někam k moři Půjdem trsat?

No to je fakt protivný Absence jara není dobrá ani pro organismus, ani pro přírodu.. co už.

Kdyžtak se seberem a povalíme zpátky do teplých krajin Teda možná, třeba už zůstaneme doma

Hele ale to bychom fakt mohly kočko
Jak Ty to vidíš s návratem do Londýna?

Lulu33
Vím přesně, o čem mluvíš. Byla jsem pryč sice jen na 2 měsíce (na jihu), ale tak nějak jsem se tam zabydlela, zvykla si na to, že tam jsou lidé milí, užívají si, nepředhánějí se, nezávidí si, prostě si dál žijou ten svůj život a snaží se být šťastní, jsou přátelští, věčně usměvaví... (aspoň tak se mi opravdu jevili, samozřejmě to asi nebude platit o všech), je tedy fakt, že také ale byli o něco hlučnější než jsme my, a to mi zase až tolik nevyhovovalo, ale to je maličkost... Taky jsem si stačila tak trochu zvyknout na ten luxus tam, ať už se to týče pohodlí pří cestování (vlaky i autobusy paráda, silnice taky), nebo toho, jak u nich vypadá běžně vybavená domácnost (trochu luxus na české poměry).
Pak jsem přijela do ČR, a nějakou dobu jsem z té změny měla depresi, vůbec nevím, jak to popsat. Najednou mi přišlo, že ty lidi tady se mračí, že jsou takoví chladní, chamtiví,... I to, jak to tady u nás vypadá na mě nepůsobilo nejlíp, ty naše paneláky, naše školy, vlaky.. neříkám, že tím pohrdám, přece jen jsem Češka a tak se musím snažit nehanit to všechno tady (ono taky není úplně všechno špatné), ale po příjezdu z ciziny mi to prostě přišlo, jako bych se vrátila zpátky v čase a to na mě působilo špatně psychicky. Možná tak 2-3 týdny mi trvalo se tady aklimatizovat, zvyknout si zase na to všechno a přestat o těch rozdílech tolik přemýšlet. No a tak to bylo pouze po 2 měsících, což je vlastně jen jako taková delší dovolená. Kdybych byla v cizině například rok nebo víc, nevím nevím, jak bych se tady s tím pak vyrovnávala.

Těžko těžko... Už je to dlouho, co jsem pryč, nemám se už moc kam vracet Teda vím, že tam mám lidi, kteří by mi pomohli zas ze začátku (nějaký to bydlení a tak), ale ... Nevím, vzpomínám a pořád si Londýn nechávám jako jednu z možností, co dál do budoucna, ale momentálně to nechávám ležet ladem...

mishka999
Však se Ti to nějak vykrystalizuje
Zase než vycestovat za každou cenu viď..
Jsem zvědavá, jestli si k Aténám taky buduji podvědomě takovou citovou vazbu. Zatím mi to nepřipadá, spíš to beru jako takové poznání a kdyby bylo na mne, ještě rok bych zůstala tady, a pak zase někam jinam - Španělsko, Francie, Emiráty.. Že být několik let na jednom místě mě nyní neláká, ale třeba se to změní

Na to tak nějak možná čekám

To je právě ono - mně to taky nepřipadlo, dokud jsem tam byla. Pocítila jsem to až když jsem se vrátila do Čech.

Já mám všeobecně ráda změny a tak ten rok na jednom místě mi ted přijde už nekonečně dlouhý a chvílema už nevím co by

Najde se tu take nekdo kdo žije v Mnichově?
Jsem již druhým rokem v Bavorsku a nemůžu si to vynachválit. Ale je pravda, že se domu vždycky hrozně moc těším a když jsem doma u rodičů, přijde mi to jako kdybych nikdy ani pryč nebyla. Je to zvláštní pocit - jako by dva životy.
Ale celkově je to po všech stránkach lepší a považuji to za jedno ze svých nejlepších rozhodnutí.
Hodně času se také pohybuji v okolí Salzburgu a dost možná, že se tam přestěhuji. Nejste náhodou některá usídlená tam?

Žije někdo nebo je teď někdo zrovna na Maltě??

sunnymoon

na Maltě nebydlím, ani jsem tam nidky nebyla.....ale jednu dobu jsme s přítelem vážně uvažovali, že to by byla asi ideální země pro nás...přítel je ital, a co jsem z internetu vyšetla tak tam italština celkem frčí spolu s angličtinou, což by pro nás bylo ideál, navíc je to stále Evropa a klima musí být užasné....i když v létě asi úmorné teplo.
ty žiješ na Maltě?
Tygřice

no tak takhle já se cítím jedině když jsem někde pryč, tak vlastně začnu cítit to své vlastenectví.... když jsem tady, tak bohužel musím přiznat, že se často za ten náš státeček musím stydět (doufám, že tím nikoho neurazím...ale co se tu děje poslední dobou...je fakt síla...i když je možné, že to tak je všude, akorát jsem to prostě nezažila)....jinak já jsem vyloženě letní typ......sluníčko, žabky na nohách a kraťasy....to by se mi líbilo. Nelyžuji, a sníh můžu akorát tak na štědrý den (ale ani to se již několik let nezadařilo , ale je fakt, že dle mého máme překrásné lesy a louky jak říkáš...nicméně bych to ihned vyměnila za vůni a šumění moře

Co takhle Belgie - Brusel, je tu nějaká sousedka ?? Všem, které žijí na jihu závidím to teplo, tady většinu roku prší, ale teď už třetí den ne Výhodou téhle placky je rozhodně možnost výletovat do okolních zemí až do bezvědomí. Na víkend do Paříže TGV, děti se tu taky docela vyřádí, ale ty se vyblbnou vlastně kdekoliv. Jinak do ČR se vždycky rádi (občas ) vracíme, rodina a staří přátelé jsou nenahraditelní.

Tygřice

my máme ty ohřívače, ale moc to nepomáhá. máme i jeden na plyn, ten je lepší. Jinak ted tu začíná být teplo. byla jsem si sednou na chvíli na pláž a opálila jsem si dost záda. za týden začínám pracovat, turistická sezóna se rozjíždí . voda ale na koupání taky zatím není. teda turisti se koupali, ale mi by byla zima.

Ahoj holky, chci se zeptat, jak jste se rozhodly, že odjedete z čech? Já mám teď skoro rok přítele a on se rozhodl, že pokud to půjde, odjede pracovat na jih španělska a mě nabídl, že bych jela s ním. Možná na rok, možná na pořád
Rodina mi řekla ať jedu, babička mě zrazuje, ať nikam nejzdím, ale já nevím. Nikdy jsem nebydlela ani mimo Prahu..

Neumím ani pořádně anglicky, přítel by mě živil, že bych chodila do školy na španělštinu a pak mohla pracovat někde, nebo u něj, nebo můžemem mít rodinu. Já z toho mám takový divný pocit, samozřejmě to nebude hned, nejdřív se tam pojedeme podívat na dovolenou, pak by on cestoval do čr a já za ním a pak možná někdy bych tady prostě se vším práskla a jela za ním.
Jsem ale strašnej skeptik a bojím se být na někom závislá a tak daleko od domova, od přátel, od někoho, kdo by m pomohl.

Jak se to povedlo Vám?

Myslím, že je to přirozené, mě doma taková melancholie taky moc nepřepadávala

Jojo, v Česku mě to kolikrát taky štvalo, vlastně i proto jsem chtěla na chvíli vymajznout..
Když jsem zde, musím napsat, že jsem hrdá Češka a těšinká mě, jak skutečně drtivá většina Řeků, s nimiž jsme debatili, naši vlastičku zná! A hnedka dodávají, že Praha is beautiful a jmenují pana Havla nebo nějakého věhlasného sportovce , tak to mně přijde super*

Vidíš, tak už ohřívátka ani nepotřebuješ
Jo tady se taky pár šílenců koupalo, my smočili nohy a měli jsme dost, ale už se též budem jezdit jemně opalovat
Užíváš si to v ruchu žhavé sezony, nebo Ti spíš vyhovuje klid mimo?

Pikola
Ahojík, doufám, že Ti poradí i holky, ať máš vícero pohledů..
Můj znamená jeď. Teda pokud cítíš v partnerovi oporu a jistotu, plánujete budoucnost, není Ti osmnáct..
Osobně bych sice po necelém roce známosti s miláčkem neodjela, jsem asi hodně opatrná, ale jiný to je ve 20ti a třeba v pětadvaceti, třiceti.. To už tak nějak víš, kam směřuješ, seš samostatnější, odhodlanější..
Chodit do školy je skvělá příležitost plus samo to, že by Tě milý finančně podporoval a nemusela bys někde ze začátku zřejmě podřadně brigádničit.
Pro mě teda nebylo rozhodování žádný, my se s manželem dohodli předem a chtěli odjet oba. Až se naučíš jazyk, můžeš skočit do práce a dělat něco, co Tě naplní, než založíte rodinu. I když určitě ty možnosti jsou individuální, např. tady v Řecku bych s angličtinou vysněné místečko nedostala. Kdybychom zůstávali déle a naučila se alespoň komunikativně řecky, vím, že můžu pracovat třeba v galerii nebo ve svém oboru, zde jsou pro to velmi příznivé podmínky, což je prima.
Taky je druhý aspekt - práce přítelova, zda-li v ní bude trávit celé dny a Ty budeš víceméně sama, nebo to bude v normě či naopak. Můj muž má mnoho volného času, takže je to báječné, ale my jsme taky typy, které spolu mohou být neustále a spokojeni jak želvičky
Prostě uvažovat tak nějak napůl srdcem a rozumem doporučuju..
Rodina Ti chybět bude, jinak to nejde, ale budeš se moci vracet, pozvat blízké.. Přátelé si najdeš, bude to chvíli trvat, ale najdeš, a Tví nynější Ti zůstanou doma.