Ženy raci, jaké opravdu jsme?

Mám to naprosto stejně, jen jsem o kousek mladší...akorát si tak nějak myslím, že se to nezmění, holt si velmi často vystačím bez chlapa. Prostě od muže nic nepotřebuju tak strašně moc, abych na to obětovala svobodu - ať fyzickou, či duševní.

amen pod to se podepíšu
Co se peněz týče, tak jsem asi spíš Lev korunky mám, ušetřím, ale když přijde nálada, tak roztočím s dobrým pocitem fakt hodně a pak zase spořím ale dluhy bytostně nesnáším.

Souhlasím, s věkem se mi tak nějak obrousily hrany. Jsem podstatně odolnější, spíš vyloženě citové chvilky mne rozněžní, nebo brečím, jinak už jsem drsoň.
Měla jsem dříve pocit, že mne to oproti okolí dost znevýhodňuje.

Jsem v půlce a sedí, že jsem citlivá, rodina je pro mě vším, ráda "vytvářím zázemí" a jsem náladová...ale zase jsem tak trochu diktátor, musí být po mém a jsem vzteklá, když věci nejdou tak, jak si je naplánuji - to na raka moc nesedí .

Reaguji na ivonnet:

Toto platí i u mě Jinak jsem náladová, citlivá, pro rodinu udělám vše. Miluju svoji svobodu a asi jsem sobec. Partner mě nesmí "svazovat". Velice rychle se dokážu stáhnout do sebe, když mi někdo ublíží a je problém se mnou hnout. Málokdy se svěřuji, protože se bojím, že se to obrátí proti mě. Jinak jsem společenská, otevřená dobrým nápadům, mám smysl pro spravedlnost - asi to vypadá staromódně v dnešní době. Mám ráda útulný domov, praktičnost, nepotrpím si na luxus.

Hodne sa vciťujem do druhých ľudí, čo mi je niekedy na príťaž -napr. návšteva domova dôchodcov a pod., vciťujem sa aj do zvierat (tu trpím asi viac). Som náladová, tiež ma muž nesmie moc zväzovať. Som najlepšia mama račice sú velmi dobré mamy. Velmi o všetkom premýšlam a viem si z vela vecí robiť ťažkú hlavu. Som tak stredne sebavedomá, v detstve som moc nebola ale tak po 20-ke sa to zlepšilo a teraz je to v norme. Ani moc ani málo. Som rada sama ale nie príliš - ak chcem spoločnosť vyhladám si ju. Mám rada rodinu a nevedela by som odísť do zahraničia bývať, mám rada rodnú zem/miesto. Milujem zvieratá.

Tak se přidávám taky jsem tak trošku "diktátor" a vadí mi,když v pro mě důležitých věcech není po mém.Náladovost jsem hodně pozorovala v pubertě,teď už je to myslím mnohem lepší Naopak v sobě začínám vidět velkého puntičkáře.Problémy řeším spíše sama se sebou,tedy uvnitř sebe,ale často se mi stane,že po chvíli vybuchnu a vše to jde ven. No a samozřejmě je tam i přecitlivělost na určité věci