Ženy které se rozhodly být doma - nepracovat a starat se o rodinu

Já jsem si ve dvaceti říkala, jak chci být samostatná, na partnerovi nezávislá, pracující, s vlastní kariérou... Nechápala jsem ženské, co nechodí do práce. No a teď jsem jednou z nich
Starám se o barák(y) (od zajištění dřeva, malování, drobné opravy), dva psy, partnera, jeho rodiče, plus mi pár hodin týdně zabere práce pro partnera (účetnictví, administrativa). A jsem ráda, když mám čas jednou za čas na dvě hoďky zajít za kamarádkou na kafe.
Samozřejmě jsem připravená jít kdykoli do zaměstnání, když to bude potřeba. Vím, jaké to je pracovat, zastávala jsem několik funkcí, obstarávala chod cestovky, reklamky, realitky,... Pracovala jsem 16 hodin denně několik let. Ale vůbec mi to nechybí, nechybí mi ani kolektiv, ani práce, ani nic jiného, lépe je mi doma.

)) každý to má holt v životě jiné... abych řekla pravdu, kdybych měla kámošky, které to mají stejně, tak bych se zabavila... mám docela dost koníčků, na které není tolik času... neříkám, že bych to vydržela těch 20 let, ale kdo ví...
neodsuzuju ani tohle ani kariéristky... hlavní je, že je ten člověk spokojený s životem, který má...

no a já třeba vubec nejsem kariéristka.Takže kdybych mohla být doma,tak se nerozmýšlím ani pět minut a jsem tam. Sice bych to tak nepřehánela jako je toto:

tohle už nepotřebuju,zvládnu si okopat zahradu,zvládnu si uklidit,zvládnu si povesit obraz na zed a i sešroubovat skřín,proto bych byla doma,protože bych tohle všechno mohla dělat sama,mela bych na to čas atd..prostě nic pro kariéristku..ale pro mě ráj Bohužel se mi to nikdy nesplní,možná jedině kdyby se stal zázrak..Ale přežiju to i v práci, jen prostě tím,že nejsem žádný kariérista,tak nebudu mířit nikam extra vysoko,jen tak abych byla spokojená(což je podle me velký luxus ,být spokojená)

nehledě na to, že je pro mě nepředstavitelné, aby do "mého" prostoru chodili cizí lidé...

já bych si to taky dělala sama, protože tohle mě baví, ale když to někoho nebaví a má peníze na to, aby si někoho zaplatil, tak proč ne... já bych třeba zase nikoho zadarmo neučila anglinu..
ale spíš se mi líbí ten styl života... nemuset do práce, kde na mě bude nepříjemný šéf, budu dělat zbytečnou práci, protože někdo jiný jí neudělal pořádně atd.
prostě se věnovat rodině, sobě... hned bych si pořídila koně, chodila na jogu, masáže, sportovala, chodila na kurzy vaření, studovala jazyky atd. )) uměla bych se zabavit a myslím si, že by mi práce někde ve firmě fakt nescházela...
ale jak už jsem psala, otázka je, zda bych to vydržela 20 let ...ale rozhodně momentálně je to hezká představa...

Ze všech mých známých, které to tak mají zařízené, to vydržely všechny, tak to nebude tak zlé a k nevydržení.

Reaguji na Delbinka: Nečítala som príspevky v diskusii ale je možné že ti to tu už niekto napísal. Príklad mojej mamy. Keď sme sa jej narodili my (najprv brat a o tri roky ja) tak jej otec navrhol aby ostala doma, že on sa o nás postará a finančne nás zaistí, nech sa venuje rodine. Nič horšie nemohla spraviť. Ludia sa menia a otec jej už niekolko krát dal pekne najavo, že on je živitel rodiny a sú na ňom všetci závislý, čiže aj ona. Samozrejme že nie je uplne nešťastná, inak by si niečo našla. Ale cíti to od neho, že je "nad ňou" a nemôže si v istých situáciách moc dupnúť a podobne. Dalo by sa o tom hodne písať, ale to si každý asi vie predstaviť. A potom sa raz zobudíš, a bude neskoro. Budeš stará, so žiadnou praxou, nikde ťa nevezmú (leda tak niekde za upratovačku). A budeš mať zlosť lebo sa z toho nebudeš vedieť napr v 45 rokoch dostať, ako moja mama. Je plno mladých, ktorí zháňajú zamestnanie, tak prečo by brali ju... Ja som teraz v lete skončila VŠ, nikdy som nemala tpp, prax mám len zo školy čo som chodila robiť čašníčku. Po škole som otehotnela, teraz som v 6.mesiaci ale už teraz viem, že hned ako sa bude dať, pôjdem robiť. Aj ked len predavačku zo začiatku, ale pojdem.

Reaguji na redzac: reaguji na tu angličtinu ...tak většinou to lidé učí za účelem výdělku, to je jistá věc...já jsem jiný případ, nedělám to pro peníze, navíc, kdybych si to měla účtovat, tak v tom rozsahu časovém, jakém to dělám, a při ceně na hodinu, by se ti lidé nedoplatili....letošní školní rok naštěstí nikoho nemám, i když zájemci byli, ale když se mi to sešlo, tak třeba jsem učila čtyřikrát týdně v kuse tři až šest hodin jednoho žáka, protože ty lidi tlačí čas, a musí se jim to v krátké době nalít do hlavy...při ceně, kterou by si třeba bral někdo jiný, by jim to vyšlo tak draho, že by se nedoplatili...dělám to proto, abych někomu pomohla, aby dál mohl třeba provozovat svoje povolání...ale byla to časová zátěž, už jsem se tolik nemohla věnovat dítěti, takže mám teď volněji a je pohoda...ale zas musím říct, že tolik čokolád a čajíčků a všeho možného se mi dlouho doma nesešlo, jako pozornost za tu ochotu...i pytel brambor jsem dostala za výuku darem...

Reaguji na Natulinda:
Tak alespoň jedno plus,
než houpat se na lustru.[img]

tak to obdivuju též, já bych to zadarmo dělat nemohla....protože jsem taky párkrát někoho doučovala - sice ne anglinu, ale i tak...a hrozně mi to lezlo na nervy....pořád něco vysvětlovat, když to ten druhý pořád nechápal, fakt hodně mě to psychicky vyčerpávalo.....
asi bych si naúčtovala symbolickou odměnu

Reaguji na Deniska1234: no, myslím, že ti může být jedno, co doma dělám či nedělám...

Reaguji na pulspuls: nemám potřebu si účtovat ani halíř, protože naši rodinu by ten příjem nevytrhl a druhému to pomůže...kdo může, měl by druhému pomoci, když je třeba...dám ráda vydělat někomu za úklid, protože tu práci potřebuje a ten příjem je pro něj otázka jeho existence, i když uklízet si umím dost dobře sama...ale ani ten můj chlap nechce, abych se doma dřela zbytečně, když to může dělat někdo jiný, kdo ocení, že dostal příležitost si vydělat....naše paní na úklid má těch domácností více a vydělá si hodně slušné peníze - tolik tady u nás zhruba berou manažeři v nějakých průmyslových zónách....super práce, v klidu, má na všechno grif, ještě si pokecáme, pokouříme, probereme, co je nového - pohoda pro ní, žádný stres a výdělek výborný...u nás má paní největší objem práce, chodí dvakrát týdně, takže my jí tvoříme dost podstatnou část toho příjmu...spokojeny jsou obě strany...

Myslím, že jí to je jedno. Stejně jako všem ostatním

tak já to samozřejmě nemyslela jako přivýdělek...
ale prostě, když lidé za cokoliv zaplatí, tak si toho váží víc, než když to dostanou zadarmíko...
a peníze bych dala třeba na charitu...
ale tohle je moje představa, ty máš jinou, která tě naplňuje...

Reaguji na redzac: tak to se spíše týká cizích lidí, se kterými nemám nic společného, tam by platilo, že za peníze by si vážili víc...já učím jen dobré přátele naší rodiny, takže naše vztahy jsou vystavěny na tom, že si vzájemného přátelství vážíme už z podstaty...placením angličtiny nebudou mít lepší pocit, že dostávají víc, než když to mají bezplatné....a ty provozuješ nějakou činnost, ze které přispíváš na charitu??