Zdrobněliny

Původně jsem se sem rozepsala, jak mě ty zdrobnělinky seríčkujou, ale pak jsem si přečetla ten článeček, kterej mluví za všechňoučko... No, radši jdu, čusky busky holčinky, dokoukávám seriálek. Škoda, že nemám po ruce broučínka, jinak bych si na dobrou noc musela snad dát nějaké to tuleníčko.

Taky.
Ale koukej na svůj nick například. Ty zdrobněliny dolezou i k lidem, kteří je nesnáší.
Já zdrobněliny bytostně nesnáším, ale už jsem se také kolikrát přistihla... u něčeho mi to tolik nevadí - možná to co mám zažité už z dětství (slovo sluníčko mě nepobuřuje... ). Moderní zdrobněliny mě moc neříkají a speciálně u chlapa silně odpuzují.

Sak to mám schválně

No to je uplně nejhorší. Jednou mi na internetu napsal pohlednej chlap ale v prvním vzkazu bylo cosi jako Ahojíček, jak trávíš víkendík? Měj pohůdkový dník. Tak na to sem fakt neměla nervy reagovat

mám podobné zkušenosti.
Já se tedy i vyděsila v intimní chvilce s bývalým přítelem (cizinec), když jsem si z legrace zkusila přeložit co říkal do češtiny. Od té doby radši nepřekládám. V češtině mě to rve uši nějak víc.

Jo, je to děs. Čeština je super bohatej jazyk, ale když kolikrát vidím, co z ní lidi dělaj... no fujíček

Mě hrozně irituje jak tady dospělé ženské používají slovo vlásky

zapomněla jsi napsat podobný sračičky No jo, taky mě to štve a ještě víc takový ty patvary: Moc tě lásinkuju. Ale občas se přistihnu, že taky občas nějakou zdrobnělinu řeknu Ale mám tendenci zdrobělovat jména a to taky nevím, jestli je špané, co? Honzíku, Janičko, Péťo, Pavlí....
Ale jinak jak retard nemluvím, na pejsky ani děti nešišlám...tak by to nemuselo být tak hrozné, jen ty jména... Co, je to se mnou tak špatné?

Myslíš mocinky moc tě lovískuju?

taky ale napsané to ještě snesu, ovšem když mi pětatřicetiletá dáma na ulici sdělí, že by s těmi vlásky měla něco dělat, jdu do kolen :-/
všecko je dnes tak slaďoučké, i jazyk vzdych...

je pravda, že takhle na internetu na diskuzi mi to také nevadí tolik jako ve skutečnosti, což je zvláštní...možná to i sama občas použiju - nehtíky, krémík, gelík... ale ve skutečnosti bych to vůbec neřekla. Zvláštní...

Reaguji na Patty: Tak jména ještě ujdou, když je to v rozumné míře

Mě to štve neskutečně. Některé mi vadí méně (zde zmiňované "sluníčko" -- ale všeho s mírou; ale záleží i na situaci), z některých mi hrůzou téměř vstávají vlasy na hlavě (například to "vlásky", "lidičky", "človíček" -- to je fakt šílenost)

Občas nějakou zdrobnělinu použiju, ale to bývá jenom s kamarádem, který to nesnáší zhruba stejně a děláme si z toho srandu

Článek je výstižný, ale je mi skutečně záhadou, kde se ta šílená mluva vzala. To používání anglických výrazů (v téměř zrůdné české podobě) mě irituje taky. Ještě to pochopím u slov, která nemají český ekvivalent (nebo se neuchytil), pochopím to u spousty věcí třeba v IT sféře, ale jinak mi to opravdu vadí.

Opravdu nechápu, kde se v někom bere touha používat (naprosto bezdůvodně) zdrobněliny, u mužů to nechápu už vůbec (jak jste tu některé zmiňovaly, to mě skutečně až odpuzuje)

Přesně tak, "vlásky" mě taky dováděj k nepříčetnosti, připadá mi že "vlasy" tak nějak na tomto fóru neexistují. Jinak nehtíky, tričenko, kočandy, manžílek nebo manža jsou taky výživný Jsou to prostě suprátkový slovíčka

to mi připomnělo, že se používá slovo "ajťák", což je také hrozný patvar

Tak to jsem holky ráda, že v tom nejsem sama