Zážitky z venčení psa

Já mám takový zážitek, nebo spíš zkušenost..
Za zahradou, za plotem máme velký sad, pár stromů ale není ze dvou stran oplocený avšak málokdo tam jde bo vede na pole a k řece, ale vytáčí mě když přes něj chodí jeden soused, (který nemá ani dokončenou základní školu) s rotvajlerem bez vodítka, mám kocourka seniora a mám o něj vždy strašný strach, on je sice posera ale člověk nikdy neví jestli zrovna nebude slyšet, neuvidí toho psa apod..
Nevadí mi sousedka s labradorem, má ho na vodítku, přejde přes náš sad a na poli ho pouští, na druhou stranu si říkám, že chudák labrador se nemůže ani přes ten velký sad pořádně proběhnout ale asi to je tím, že vím, že jejich labrador je zlatý a za to ten rotvajler je agresivní a nemůžu ho ani vidět..
Řešili byste to nějak, třeba ceduli s nápisem "soukromý pozemek" (ale podotýkám, že jsme menší vesnice a byla by to "trapné" dle rodičů) nebo řekli sousedovi ať si ho bere na vodítko?

Reaguji na Lintu: Řešila bych to buď tím nápisem a nebo když tam není plot, tak alespoň nějakými symbolickými závorami, aby bylo vidět, že to není veřejné prostranství. Chápu tvůj strach o kocoura, takže bych zkusila překousnout, že by se to u vás považovalo za trapné a nějak to tam udělala

Jsou to tu samé negativní zážitky z venčení, bohužel...Co si tak všímám, lidi co mají psa, vlastně psům nerozumí. Nepoznají, kdy si chtějí hrát nebo se seznámit od toho, že jsou agresivní. Zbytečně stresují svého psa, hysterčí, přenesou to na svého pejska a nedokáží řešit naprosto banální situace.

sasanka - take si to myslim.
K te pozitivni motivaci, jasně ze nemydlim psa hlava nehlava, taky je moc miluju, ale když něco provede, co uz je fakt moc, jakože každy pes někdy provede,tak holt ji na tu prdku dám. Dítěti taky človek lupne, když moc zlobí.

moje zkušenosti z velkých prů jsou hodně smíšené. Musím říct, že psy mám ráda, ale jak vidím bojového psa, obejdu ho obloukem. A to hlavně kvůli zkušenosti, když jsem venčila našeho dědouška pejska -japánka. Ten už byl tou dobou hluchý, takže byl na vodítku. Pesan si tak kadí, já si vyndavám pytlík z kapsy a vidím jak proti nám běží obrovsek bojovej hafan. Trochu jsem zpozorněla, ale nechtěla jsem dělat právě tu paniku. Když vidim jak páníček v pozadí absolutně nereaguje, pes uslintaný beží furt ,svýho psa jsem chytla do náručí. Bojový pes mě povalil, začal mi škubat bundu a prostě šel mýmu psovi po krku. Byla v tu dobu zima a měla jsme zimní bundu, tak se mi nic nestalo. Na svýho psa jsem si lehla tělem a nechala se škubat. Když "páníček" milostivě došel došel ke mě a já ze země ječela ať si ho zavolá, začal na mě ječet, že jsem *****, a sprostě mi nadávat,že si chce jen hrát. Když ze mě pes slezl, já čapla svýho psa a letěla s nim dom. Byl oslintanej jak blázen a naštěstí měl jen krvavé oko. Jak jsem došla dom, začala jsem se klepat jak ratlík. Když mamča viděla co se stalo jak se klepu, okamžitě vyrazila za tím "páníčkem" a taky mu pohrozila policí. Řekl amu že ještě jednou takový incident, kdy napadne mě a mýho psa okamžitě volá policii. Ten člověk bydlel u nás v paneláku v podnájmu a naštěstí se odstěhoval. Jeho pes napadl několik psů jen u nás v domě. Naštěstí od tý doby co na něj mamča vyletěla se nám pes klidil z cesty. Pes byl tak agresivní, že jsme nemohli ani vystoupit z výtahu. Pokud by na mě tedka šel takovej pes, budu se bát a asi budu reagovat přehnaně, sic ne jako paní ale prostě se jí nedivím. Teďka si řikám, že naštěstí jsem ragovala jak jsem ragovala a panikařit jsme začla až doma, kdoví, jak by to dopadlo.

Reaguji na pmendy:
tak to je mazec. No ono taky dost platí, že jaký pán, takový pes a jestli byl pán blb...
Jako nás tenkrát napadl ten vlčák nějakých bezdomovců jak jsem psala výš, ten si sám čvachtal po městě a napadal psy, byl teda odvážnej, že se pustil do takový přesily, jako jsou moje dvě holky, ale přesně, rozběhl se k nám a začal se s nima prát a pak s tim psem (ten byl taky velikej) toho pána, jak šel okolo. To jsem tu policii chtěla volat teda taky. Ale pak jsem si řekla, že třeba kdoví, jestli by agresivního psa nezastřelili nebo neodvezli někam pryč a pak se mi nějaký bezďák pomstí tim, že mi třeba otráví moje psy nebo mi něco udělá. Pak jsem si zas řikala, že jsem to měla opravdu udělat, co kdyby napadl dítě, no měla jsem fakt veliký, veliký dilema.
Teď jsem slyšela, že pes už se tam nevyskytuje, no tak zaplaťpánbu, ale kdoví, jak to s nim dopadlo.

Z puštěného rotvajlera, co nereaguje na přivolání, bych asi taky byla nervózní.. Ale na druhou stranu někde za městem prostě musíte počítat, že někdo si jde pejska vyběhat, když jinde to není možné. Svého psa (cca 10 kg) nechávám normálně vydovádět i s o hodně většími psy/fenkami. Přivolání úplně stoprocentní nemá, ale když jdu na delší procházku, uberu na ranním krmení a volám ho na pamlsky (s plným bříškem je to méně spolehlivé).
Co se týče zážitků z venčení, hysterii jsem taky zažila - měla jsem pejska právě na volno, vesele pobíhal kolem a najednou koukám, že se blíží paní s kokršpanělem.. no začala ječet, že má taky psa (můj je navíc kastrovaný) a ať si svýho OKAMŽITĚ vezmu k sobě, že se přece napadnou a pokoušou a kdovíco. Tak jsem si ho zavolala, šel na pamlsek u nohy a paní stejně dál vřískala, jak si to jako představuju, že já si jdu se psem navolno a ona toho svýho snad má na obojku uškrtit, aby ho můj nepokousal... no nechápala jsem vůbec, náš kříženeček je takovej milovník, na všechny vrtí ocáskem...
A ještě jedna taková kuriózní věc se mi stala - potkali jsme na procházce pětiletou holčičku s mladou fenkou, velkou asi jako náš Dobbík, evidentně hyperaktivní. Holčička jí nezvládala ani udržet na vodítku a já jsem se jí nějak zalíbila, tak se na mě nalepila a řekla, že půjde na procházku se mnou a ať jí s fenkou pomůžu.. a s těmito slovy jí pustila z vodítka. Když jsme kupodivu bez nehody překonaly několik silnic do parku, sdělila mi, že tam sama nesmí, ale se mnou je to ok.. fenka jí samozřejmě neposlouchala, takže všechno bylo na mě - starost o psa, cizího psa a cizí dítě jako třešnička na dortu. Moc nechápu, že rodiče takhle samotnou holčičku pošlou...

Mám psici-trpaslíka a taky jsme se staly terčem pár incidentů. Nerada vzpomínám na procházku, kdy jsme šly podél Labe, čuba na vodítku, procházíme kolem pána, který měl na vodítku vzpínajícího se vlčáka, který se mu vzápětí vykroutil z obojku a než jsem jsem stačila jakkoli zareagovat, přiskočil k nám, zvednul moji čubu do vzduchu a začal s ní mávat. Jediný co mě v tu chvíli napadlo bylo chytit psa za kůži na krku a držet ho, dokud nepřijde majitel s obojkem. Buď pes v jádru nebyl až takový hrdina nebo jsem měla štěstí, že se neotočil i proti mně. A jaký pán takový pes se v tomto případě projevilo, neboť chlápek se ani neomluvil a ještě sprostě vynadal okolostojícím babkám a nakvašeně odkráčel. Druhá krizovka opět vlčák, tentokrát bez majitele a tam jsem udělala právě to, co se nedoporučuje, jakmile jsem ho viděla, vzala jsem psa do náručí. Na mě si netroufl, takže se rozhodl pokračovat v tažení a napadnul malého knírače, kterého vedla paní na vodítku kus za náma. Volala se k tomu i policie a vzpomínám na to opravdu nerada. Takže po těhle zkušenostech úplně nesdílím názor, že psi si mají všechno vyřídit sami a malého psa nezachraňovat a nebrat na ruku.

nedá mi to a musím také něco napsat Mám fenku zlatého retrívra.Můj názor je takový, že psi ať už velcí nebo malí mají být na vodítku na veřejných prostranstvích, myslím že každé město má ohledně psů nějakou vyhlášku.U nás tam kde psi musí chodit na vodítku běžně bez vodítka běhají, sama se svým psem chodím na vodítku a pouštím ho jen kde vím že je to povolené, pak na polích a tam kde vím že je to pro psa bezpečné.Psi mám moc ráda ale mě osobně vadí když jde někdo s jakýmkoliv psem bez vodítka ať už velká rasa, malá nebo mini je to uplně jedno a pes jde k naší fence a začne ji očichávat, nikdy nevíte jak psi zareagují, kdyby to bylo naopak že já bych šla se svým psem bez vodítka a někdo držel psa na vodítku už by byl asi problém a neodpustilo by si myslím že spoustu lidí nějakou připomínku.Chápu že některé lidi se psů třeba bojí nebo mají před nimi respekt a přijde mi nevhodné aby můj pes očichával cizí lidi, tak jak je to nepříjemné když ke mě přiběhne cizí pes nedejbože bez vodítka tak to může být nepříjemné také jim.Teď mluvím pouze o cizích lidech, jiné je to s lidmi které běžně na vycházkách potkávám, pak s přáteli a lidmi které když vidí mého psa dají se se mnou do řeči a chtějí si třeba mojí fenku pohladit nebo aby se naši psi navzájem očichali samozřejmě pouze na vodítku!Ikdyž víte že váš pes poslouchá klidně na 100% i tak si myslím že by měl chodit na vodítku.

Co se týče velké/malé plemeno tak když jsem bydlela s rodiči měli jsme malá, střední i velká plemena a nebudu zastávat názor ani jednoho, ale ze svého okolí vím jak už tu někdo psal, že když je malý pes na volno, je to chudinka malá která nic neudělá ale ostrý jsou někteří ještě více než velké plemena a jsou schopni vás i vašeho psa kousnout, ikdyby se to stalo a vy nebo i váš pes jste se bránili, a třeba váš pes v obraně toho ''neviného'' malého pejska kousnul budete za to moct vy! a ne ten maličký který na vás štěkal a vyjížděl! Kdyby byla situace opačná že byste šli s velkým plemen bez vodítka a kolem vás šel někdo s malým psem na vodítku, váš pes by se na malého jen podíval tak už vidím výrazy, připomínky nebo dokonce i urážky ostatních!Proto já osobně se svým psem ať už je malý nebo velký chodím jedině na vodítku tam kde bez vodítka chodit nemůže a ikdyž ho mám puštěného a vidím že někdo kolem nás bude procházet ať už se psem nebo bez něj, psa si vždy připínám (ikdyž třeba na pár metrů) na vodítko nebo alespoň chytnu za obojek.

K tomu lesu bych chtěla říct že jsem slyšela to že pokud je pes puštěn na volno v lese už je braný jako lovná zvěř a myslivec ho může zastřelit pokud bude lovit zvěř v lese.Můj děda je myslivec, nevím možná je to jinde jinak ale i moje teta která má chov irských vlkodavů a nyní má čtyři psi stálé se kterými chodí na velké procházky hlavně do lesa se bavila s myslivci a má s nimi takovou dohodu pokud budou volně pobíhat po lese a mít všichni náhubky nebudou střílet.

Jak už jsem psala mám fenku zlatého retrívra která nedávno hárala a nevidím důvod proč by hárající fena nemohla chodit ven! To bych ji jako měla mít podle některých lidí celý tři týdny co hárala zavřenou doma?! Nechápu uvažování některých lidí co říkají jak tu už někdo psal že jí jeden pán povídal venku že s hárající fenou má být doma!Když hárala celé tři týdny chodila na vodítku i po tom poli, měli jsem stopovací vodítko aby se alespoň trošku proběhla ale opravdu mi vadilo to když jsem s ní šla a někoho jsem potkali se psem který nebyl na vodítku a samozřejmě pánečka neposlechl a běžel za mojí fenkou a ihned jí olizoval a snažil se jí oskočit!

Říkejte si co chcete ale já zastávám takový názor přesně jak se říká : JAKÝ PÁN TAKOVÝ PES. Opravdu to na hodně lidí sedí po přečtení všech příspěvků v tomto tématu kdy jsem četla kdy zlý pes který chtěl kousnout nebo neustále štěkal měl pěkně nervozního pánečka.Když si někdo pořídí psa, měl by se mu neustále věnovat, pes není hračka na hraní ale jeho majitel by měl si svého psa řádně vychovat, pokud si tohle někdo neuvědomuje ať si psa raději nepořizuje.

Tak také přidám nějaký příspěvek k tématu týkající se mojí fenky (má 1 rok) pořídila jsem si jí z útulku kdy ji někdo nechal uvázanou celý den u jednoho obchodního domu, po pár dnech jsem pochopila proč asi se jí někdo zbavil, když se fenka doma rozkoukala z nové prostředí chtěla si hrát ale hrála si takovým způsobem že kousala, někdy kousla opravdu hodně až to bolelo, dlouho jsem s přítelem ji to odnaučovali, dále když jsem přišla z práce nebo k nám domů přišla návštěva každého vítala tak že po něm skákala ale takovým způsobem až to bylo otravné, první vycházka dopadla tak že jsem měla sedřené prsty na rukou od vodítka jak neustále tahala (asi nikdy na vodítku dle mě nechodila), při venčení chtěla neustále za každým jít a skákat po něm když jsem ji někam táhla kam nechtěla začala po mě tak šíleným způsobem skákat že jsem ji musela přirazit k zemi a klečet na ní dokud se neuklidní chodila jsem už domů skoro s brekem a oblečením jako bych se válela v blátě když venku kolem nás prošel pes šíleně tahala a chtěla za ním připadala jsem si před lidma jak blbka když jsem musela (byl sníh) táhnout psa za sebou na vodítku tak že klouzal po namrzlé cestě, pamlsky v tomto případě nepomohli a ani to když jsem měla klacík a dostala na zadek to potom začala po mě zase skákat jak šílená Když si na to dnes, po čtyřech měsících co jí máme vzpomenu už se tomu směji ale na začátku mi bylo hodně krušno a měla jsem i takové skryté myšlenky kdy jsem začala litovat toho že jsem si ji vzala, protože když jsem ji tenkrát viděla na stránkách utulku hned sem ji chtěla,přítel byl spíše odtažitý a říkal že rozhodnutí je na mě a pokud si ji vezmeme bude se se mnou o ni starat, dnes je o ní uplně pos... přijde z práce a vítá se nejdřív se psem a pak až se mnou

Mám jeden zážitek z prvního dne v Novém roce.Na silvestra jsem byla s přítelem a psem doma jelikož jsem nevěděli jak se bude chovat a nakonec to dopadlo tak že jsem musela všude zavřít dveře pustit rádio aby neslyšela to střílení venku.Na zahradu po třech pokusech ani nešla poprvé ušla pár kroků a už byla skoro na trávě tak jsem si řekla asi se už vyčůrá ale vystřelil dělbuch a to byli trysky dom podruhé to samé ale dostali jsem se jen ke venkovním dveřím a po třetí už nevyšla ani z pokoje, jenže chudinka se nakonec doma pos... asi to držela hodně dlouho, byla jsem vedle v místnosti a najednou rana jako by něco spadlo na zem šla jsem se podívat vedle a taková hromádka První den v Novém roce jsme šli ráno na procházku jako vždycky, fenka měla chudinka průjem ale když kadila po třetí už z ní šla jen krev, po čtvrtém kadění kdy z ní vyšla kulička malinká krve jsem to už ani zvedat ze země neměla v plánu jelikož tam nebylo ani co zvedat, zrovna jsem telefonovala s mamkou a stála na místě kde vykonala potřebu.Slyším nějaké volání.. podívám se a v nedaleké bytovce stála postarší paní na balkoně a něco na mě volala, nevnímala jsem ji stála pořád na místě a mluvila s mamkou po telefonu.Viděla jsem že se řítí jiná starší paní se psem na vodítku tak jsem hovor ukončila abych pořádně chytla psa.Ihned po položení telefonu na mě volala zas ta paní co stála na tom balkóně a odměřeným hlasem na mě volala že doufá že si to po tom psovi uklidím, také jsem jí odpověděla že se nemusí bát že si to uklidím a měla další připomínky tak jsem jí drze řekla ať se nestará a zaleze nejsem povahy takové že si nechám všechno líbit, paní zašla domů.poté kolem mě procházela ta paní se psem kvůli ní jsem ukončila hovor a pustila se do mě.to jsem už sbírala to ''nic'' kde bylo jen trošku krve do pytlíku a bylo mi do breku že z mojí fenky jde samá krev.Kdybych nebyla rozhozená z toho že z ní šla jen krev asi bych paní řekla rázně svůj názor.Nemám ráda takové lidi co se starají o co nemají paní na Nový rok neměla asi nic nastarosti než to aby stíla za balkonovými dveřmi a vyhlížela co se děje venku.Upozornuji že jsem nestála u bytovky ale asi cca.100metrů od bytovky kde pozemek už k bytovce nepatřil! Začínám být alergická na takové lidi co se starají ale zajímalo by mě jestli paní co stála na balkoně (vím že má velkého černého psa) také uklízí výkali po svém psovi a to stejné i druhá paní.Když si na to vzpomenu ještě ted se mi rozproudí krev Po incidentu jsem viděla při další procházce po pár dnech jak se řítí paní co stála na balkoně se svým psem a s manželem, čekala jsem že mi něco řekna (pokud mě tedy pozná ale podle bundy bych řekla že poznala) už jsem se těšila až si ji vychutnám a řeknu jí z hrdla co si myslím ale paní jen prošla a nic neřekla... na takový zážitek opravdu nezapomenu a ty lidi co poučují druhé by měli prvně zvážit co vypustí ze svých úst! Já vždy a všude ve městě po svém fence hovínka sbírám a házím do veřejných odpadkových košů.To že to někdo nedělá je už jeho věc a doufám že bude za to také jak město hlásí řádně potrestán.

uf to byl můj nejdelší příspěvek tady na omlazení a to že jsem jich už napsala no zabral mi 3/4 hodinky

přidávám fotku naší fenky

Pes má být na vodítku at´je malej nebo velkej,protože nikdy nikdo neví co se může stát...já mám dva malý psy a nikdy bych si nedovolila je nechat bez vodítka,byla by to ode mne nezodpovědnost.Pak když vidím,jak si to k nám šine nějakej velkej pes a jeho páníček je kilometr za ním a vodítko drží za zády jak ozdobu,tak bych mu jej nejraději z těch rukou vytrhla a s pár pořádnými šlehanci přes ten jeho xicht bych mu vysvětlila k čemu se takové vodítko používá.Takoví mi opravdu pijou krev...

no ale kde teda necháš psy vyběhat, dyť oni to taky potřebujou, nemůžou být furt přivázaný?

taky už jsem malý radši pořídila náhubek, snad i ty lidi pak budou klidnější. Šly jsme tuhle po ulici bez vodítka ale s náhubkem a nikdo po nás blbě nekoukal, ale bylo to opět někdy dopoledne ve vilové čtvrti, takže jsme ani moc lidí nepotkali. A ona jak byla bez vodítka, kde to nezná, tak jak je strašpytlíček, stejně mi furt šla u nohy snad líp než s tim vodítkem

no to jsem psala já, jak mi za to ten chlápek div nevynadal, to byla přesně ta samá situace...

Ale já abych řekla pravdu, tak tomu moc nerozumim, když mám psa na vodítku někde v parku apod., ostatní na mě koukaj jak div ne na trapitele psů, že ji nenechám vyběhat. Když ji nechám na volno, lidi koukaj, že takovej pes nemá na volno co dělat...

Reaguji na Ellenuschka: já myslím ať už je pes na vodítku nebo není stejně se nikomu nezavděčíš a někteří lidi mi oprad pijou svými trapnými kecy krev, ale chápu ty kteří když k nim běží pes a neznají ho tak se ho prostě bojí a když páneček na něj volá a neposlechne tak hold se ozvou a nadávají, nehorší v tomto si myslím jsou asi důchodci a postarší lidé