Zatím nechceme dítě - jsme divní

....bože bože....demonstrovat to, že nechci mít děti na případu absolutní tragédie ala případ Anička...radši no comment...ve tvém věku mi nepřipadá ještě nechtít děti jako nějak raritní postoj, tím spíš ho není potřeba radikalizovat podobným, z mého pohledu stupidním příměrem...mimochodem jsou ženy, co mají klidně 4 děti, třeba Heidi Klum a nějak nevidím zhyzděné tělo...je to o disciplíně, sebeúctě a vůli...jako všechno ostatně

Ty kecy, že jste divný ignoruj, jsou lidi, kteří jsou bezdětní a jsou snad divní?ne, spíš jsou divní ti, co spěchají a pak dětem zničí život tím, že nejsou úplná rodina, protože přijde rozchod, to jsou deme+ti, takže žádný spěch třicítka je daleko a 2 roky vztahu je hodně málo na založení rodiny.

Taky nechápu...
Mně bude 30, partnerovi 40 a otázky na potomka dostávám hlavně od obou rodičů. Ale nic hrozného, se jen zeptají, proč jsme si pořídili štěně a ne dítě a je to Jakoukoli debatu na toto téma rázně utínám. Ne, že bychom dítě neplánovali, ale nemám ráda podobné dotazy - je to moje věc a tečka. Znám to moc dobře, pokud se na dotaz o dítěti odpoví kladně, pak budou postupem následovat otázky další - snažíte se o miminko? kdy už to bude? apod.
Pro mě je to otázka dost intimní, tak nevím, proč bych to měla roztrubovat po všech čertech.

Jsem momentálně sama, ale když se s někým začnu bavit o miminech tak:
1. starší lidi, co už mají děti a je jim dvacet let a více, tak říkají: do týhle doby bych si dítě nepořídila

2. holky kolem třiceti co už děti mají, tak mi přijde, že se ty druhý do toho snaží "záměrně namočit"... povídají, jak mít dítě je super a pak se dozvíte z druhé strany, že se o dítě spíše starají babi s dědou...

3. no a pak tu jsou ty, co mají taky děti, starají se o ně, chtěli je a ty mi nic necpou..

Zatím nám o dětech nikdo moc nemelduje, většina známých totiž už přešla z "Děti jsou super, taky si je musíte pořídit" do stádia "Na děti máte dost času, užijte si to bez dětí, dokud můžete".
Horší je neustálé vyptávání na svatbu. To hned odpovídám, že momentálně ani nemáme kde a za co bydlet, natož strojit svatbu. A s širokým úsměvem dodávám, že kdyby nám chtěli přispět, tak budeme strašně rááááádi! (To říkám hlavně těm osobám, jejichž otázka byla motivována hlavně vidinou najíst se a pořádně se zlít zadarmo.)

Tyhle otázky jsou jak mor, fakt, pokud je ti 23 let, tak za normální a běžné považuji, že dítě člověk spíš nemá než má. Mě bude 28, v mojí rodině (vyjma babičky, ale to je generace, která začala rodit po svatbě a skončila před 40kou) se na takové věci díkybohu nikdo neptá. Zato z přítelovy strany si nikdo skrupule nebere - tam se mě ptají i jeho sestřenky. Dnes má člověk na výběr a je na každým jestli si vybere "sobečtější" verzi života - tzn. užívat si min do třiceti, jezdit ven, na hory, vzdělávat se, budovat kariéru nebo tu "sebeobětovací" a pořídí si dítě, tím pádem se jen tak nikam nedostane (hlavně žena) a má starosti, odříkání a zodpovědnost na dalších 18 let. Děkuju pěkně, zatím se spíš vidím za pár měsíců ve franc. horách na lyžích než v čekárně na gyn s břichem Ale každého volba a zároveň soukromí, tak by měly být takové dotazy TABU.

Já si říkám, jestli žiju někde mimo, ale v naší šíleně rozvětvený rodině se nikdy nikdo nikoho neptá jestli se už vezmou a kdy bude dítě Přijde mi to, že snad žijete v jiné době, vždyt rozumní lidé ví, že jsou otázky, nakteré se slušný člověk neptá...

Když jsem si tohle přečetla, myslela jsem, že se mi to jenom zdá.
Děti se ti líbit nemusí a nemusíš je ani chtít, ale tenhle příměr sis mohla odpustit. ( v překladu to znamená, žes to dost podělala). Kdybych byla tvůj pes, pardon pejsáneček, tak tě rovnou kousnu do pr.dele.
Zakladatelce se omlouvám za OT.

To je samozřejmě tvoje věc, ale to s tou Aničkou je masakr. To jsi měla vynechat. Nikoho nesoudím, ale tohle je na hlavu...

Pokud se na dítě necítíte, není kam spěchat. Až budete chtít, tak o něm začnete uvažovat a budete na něm pracovat. Divné to není

My jsme spolu 7 let,z toho půl roku manželé,mě je 23 manželovi 26 a rozhodně taky ještě dítě neplánuju ale tim že jsme se vzali tak se na to všichni ptají. Nechápou že někdo se taky může vzít z lásky a ne kvůli tomu že chce hned prcka. Máme labradorku jsme spokojený doděláváme si barák.Takže tě úplně chápu.

Reaguji na Krvinkaxxx: Týjo, tak to se divím, protože mě spíš přijde, že v dnešní době je "divná" spíš holka, co chce dítě dřív než ve 25letech. Já 23 a přítel 26 a jsme spolu přes 3roky a na dítě se budeme (hlavně já) cítit tak nejdřív za 3roky a po různých dokumentech o porodech možná ani to ne Sice mám 4spolužačky, které mají děti, ale nestýkám se s nimi a vlastně ve svém okolí nemám nikoho s malými dětmi. Zatím to jde mimo mě. Děti bych jednou chtěla, ale zatím si pořídíme radši kočky Je to asi i tím, že jsem teď čerstvě dostudovala, přítel taky studuje, bydlíme v pronájmu a zatím si nemůžeme dovolit ani svatbu, natož děcko.

no úplně nejlepší, jak se dotazů na dítě zbavit je mít v rodině špatný příklad, tzn. pokud si sourozenec nebo osoba blízká v rodině pořídila brzy dítě a nezvládají to pak je to spíš naopak, slyšíme "jste ještě mladí na to máte času dost" a toho pejska bych si pořídila úplně v pohodě, taky to tak máme a je to jak naše dítě, ale na druhou stranu nic se nemá přehánět, protože pes je a zůstane pořád jenom psem

Reaguji na Cvrnďa: nápodobně

Doporučuji toho psa koupit za vlastní peníze až se s přítelem rozejdeš pes bude tvůj Jinak to je každého věc samozdřejmě, ale zase bych se nevysmívala těm, kteří to díte třeba už v 18 letech mají. Ve 30ti je dítě starší a vyspělější a vy si zase můžete užívat. Když je vám 35 a plánujete dítě máte problém sehnat muže, který vám ho rád udělá a rád se o to postará. A i když někdy chlap hlásí jak dítě nechce klidně se po x letech s vámi rozejde a do roka to dítě má s jinou Dost teorií, když se na to necítíš, tak to neřeš a žij si život podle sebe