Žárlíte na bývalé vztahy partnera/manžela?

Reaguji na Eleny:

pro jedno kvítí, slunce nesvítí a pro jednoho osla jsi tu nevyrostla

současný partner ví, proč s tebou je a vztahy si nevybíráš ty, ale vztahy si vybírají tebe, buď je přijmeš takové jako jsou nebo je necháš běžet jinam

to, že ti bývalý rozhodil sebevědomí, ještě přece neznamená, že jsou takový všichni

věř trochu víc tomu současnýmu a nekaž si vztah tím, že budeš žárlit, nemá to cenu, když bude chtít, tak tě stejně opustí a to může celé dny a noci sedět vedle tebe doma na gauči a nepustit si počítač, jak je rok dlouhý a jednoho dne ho pošleš pro noviny a už se nevrátí - prostě někoho potká a je to

Reaguji na Eleny:
Ahoj, strašně moc ráda bych ti poradila, ale teď použiji hlášku Simony Stašové z Románu pro ženy: "Podívej se na mě, copak já můžu někomu radit?" . Jsem na tom v lehčí verzi podobně jako ty. Sice se nedá říct, že si s jeho kamarády nerozumím, já když chci, tak jsem oblíbená všude ( pokud to seznámení netrvá déle ) ale hrozně žárlím.. jako ty. Můj přítel je mlaďounký, je mu 22, ale to, co všechno už prožil a co se mu protočilo v posteli, na to snad nemá kdejakej třicátník. Někdy na něj vyjedu, když mi vykládá o svých zážitcích, že to nechci vědět. Já jsem ještě mladší, je mi 19, ale zkušeností mám na svůj věk taky dost. Přítel ale nežárlí tak jak já. Jednou jsme se kvůli tomu dost ošklivě pohádali a tvrdil mi, že jsem na něm závislá. Nejsem, jen mám moc bujnou fantazii a hlavně je nejvíc bujná co se týče představ o jeho popíjení s kamarády. Sice se mi pak omlouval a zůstal sedět doma a já se šla bavit s holkama, ale otevřel mi oči. I když mě to moc bolelo a stálo to nekonečno úsilí a nervů a peněz za alkohol, přestala jsem mu cokoliv vyčítat (ne zakazovat - nikdy jsem mu nic nezakazovala) a řekla jsem si, že pokud mě miluje, tak jak říká a jak mi to dokazuje, tak nic neprovede. Jestliže mu totiž budu něco zakazovat nebo ho v něčem omezovat, uteče nebo si najde milenku, která je bezstarostná a svěžejší než já a z nervů ze vztahů jí nepadají vlasy jako nám, přítelkyním/manželkám (vím to, protože - ač je to dost ošklivé - hodně dlouhou dobu jsem milenkou byla a ne jednoho muže). Takže jsem úplně převrátila a moc se o sebe starám, abych vypadala co nejlépe a líbila se mu a taky aby ze mě vyzařoval optimismus a všechno, co se chlapům líbí. Pak bude mít menší choutky ode mě utíkat za kámošema a případně s nimi dělat něco, co by má psychika už nezvládla. Je to těžký, ti poradit, abys to zkusila taky, jsi mnohem starší než já a váš vztah je asi vážnější, ale milujeme všechny stejně a svůj píseček si poctivě všechny chráníme. Takže doufám, že ti třeba aspoň pomohlo to, že ve mně se taky skrývá pěkně nabroušená nas*aná stíhačka a doufám, že už nikdy nevyleze zase napovrch .

jedna rada, kterou asi nebudete chtít číst

nemůžete mít plnohnotný v ztah s někým, koho si nedokážete představit jako bývalého partnera, věřte, že až se smíříte s tím, že i on může jednou odejít - nebo vy můžete jednou odejít - pak z vás všechno spadne, stanete se otevřenější, přímějši, nebudete se muset snažit, na něco si hrát, přetvařovat se, přemýšlet nad tím, co udělat, abyste se mu zalíbily, aby nechodil jinam, nehledal si milenku, a hlavně se nebudete trápit

neříkám, že se musíte rozejít, jen pravda je taková, že až s s tou myšlenou smíříte - tedy že i vy se můžete rozejít - uleví se vám a i pro partnera budete zajímavější, krásnější - bo i on pozná, že jste vyrovnané a spokojené a šťastné

No ale zní logicky a je to přesně to, co jsem ve svém prvním vztahu nevěděla (ani ex to nevěděl), tak se roztočilo postupně šílené kolo žárlivosti a lhaní, úplně zbytečně.

Tohle znám, i když ne v téhle nechutné podobě.
Chce to sednout si s partnerem, svěřit se, měl by pak pochopit, co se děje, když tak žárlíš a měl by Tě uklidnit. Ale zárověň se musíš snažit i sama se s tím smířit. Je to velká práce pro vás oba.

Jinak já to měla v prvním vztahu tak, že na začátku mi to vůbec nevadilo, probírali jsme o jeho ex všechno, jak vypadala, jaká byla, jak se seznámili a tak. Já se na to i vyptávala. No a jednou vzal hřeben, začal mi česat vlasy, mně se to líbilo a řekl, že už dlouho nikoho nečesal. No já blbec naivně se ptám :,,svoji ségru?" Ne, bývalku. Pak mě začalo žrát, že měla vlasy do půl zad a mně moc nerostou, tenkrát jsem měla tak po ramena, a že ex zbožňuje dlouhé vlasy! Tak to byl první bod, kdy mi to začalo vadit, pak už jsem nechtěla radši o ní nic slyšet, ale on si nedal říct, já miu rukou zacpávala pusu. Pak taky šel vztah do háje, jak píšu o příspěvek výš, tak mi pořád říkal, jak té jeho bývalce nesahám ani po kotníky.
Ještě perlička: Já blbec se ho ptala (bylo mi 17), jestli je pravda, že ta první láska je nejkrásnější, a odpověď byla:,,Má to své kouzlo!" Holt na blbou otázku blbá odpověď.

No a ta averze vůči bývalce se přenesla do druhého vztahu, kde já se na nic neptala, ale jednu jeho bývalku jsme potkali, tak mi říkal tou jsem chodil," A byl oheň na střeše, přitel nevěděl, co se děje. Takových příhod, kdy já se na nic neptám, přítel sám o tom nemluví, ale rodina se u oběda zmíní, bylo dost. Já jsem přiteli vysvětlila vlastně to, co píšu zde v prvním odstavci, pochopil to a spolu jsme to zvládli. Ale nebylo to ze dne na den.
S jednou jeho bývalkou i kamarádím, mám ji ráda, je vidět, že ona nám drží palce, a tak mě mrzely i ty moje dřívější výbuchy kvůli ní (ale výbuchy nebyly naštěstí v její přítomnosti).

Nežárlím a nikdy jsem nežárlila. Se mnou si žádnej na bývalku ani nevzpomene .

Reaguji na matadi:
Naopak je to dobrá rada, to zas na to, jak na něj žárlím vím a jsem srozuměna s tím, že láska je pomíjivá a nic netrvá věčně. Možná jednou odejde, možná ne, ale všechno končí proto, aby mohlo začít něco nového. Pokud jednou bude chtít odejít, tak to zřejmě vycítím a bude trvat dýl. Určitě se to nestane hned zítra. Takže jak říkám, není samozřejmost, že se vezmeme a budeme spolu žít navěky.
Reaguji na Žraloček: To se ti nedivím ale ani trochu, že jsi tak žárlila, když ti předhazoval, že ex byla lepší. Když se mu tak líbila, měl s ní zůstat, pacholek jeden. Já mám taky obdobný problém, akorát teda vím, že já jsem o dost lepší než jeho ex. Ona je tlustá, já sice nejsem žádná hubendíra, ale tlustá nejsem (navíc přítel si potrpí na pěstování postavičky), ona má krátké vlasy, já je mám skoro po pás (což příel taky zbožňuje), mám lepší školu, jdu studovat dobrou výšku, rozumím si a mám ráda jeho rodinu a přátele, což ona neměla a nebyla vůbec oblíbená. I tak mu pořád vypsávala celýho půl roku, co jsme byli spolu .. on jí třeba odepsal na něco, ale pak už ne, i přesto, že mi slíbil, že jí už nenapíše. Navíc mi říkali jeho přátele, že je z toho, že si někoho našel prý úplně hotová a hrozně žárlí a vymýšlí si různé povídačky o nevěře. Pak už jsem se naštvala a napsala jsem jí za sebe z jeho telefonu. Nebyly to vůbec pěkné smsky, ale vyhrála jsem. Už mu nenapsala a já doufám, že už nikdy nebude mít takovou odvahu mu napsat znova! Navíc jsem se fakt už naštvala, když já jsem kvůli němu pořád úplně hotová a on mi furt tvrdil, že já mu vůbec nedávám důvod se o mně bát. Takže jsem s tím pěkně přestla a schválně mu o svých bývalých taky říkám nebo mu ukazuju, kdo z nich mi teď napsal nebo prozváněl. Že se teď bude bát on, mu vůbec neuškodí!

A co v případě když nežárlím, ale mám právě pocit,že má v hlavě bývalou i když o ní nemluví? Byla to bývalá,kdo se s přítelem rozešel a byl prý z toho pěkně v háji,byli spolu docela dlouho.Nevím,mám obavy,že kdyby ji po té době uviděl,vše by se to vrátilo

Já jsem s přítelem nejdřív myslela, že vše zůstane jen u kamarádství, takže jsme se i dost bavili o jeho bývalkách. Čehož jsem později litovala, protože jsem věděla např. že jednu strašně moc miloval a pak byl 4 roky s další holkou a že tu druhou prý zdaleka tolik nemiloval. Pak prostě člověka napadne, že když tu minulou nemiloval a byl s ní přesto dlouho, tak jak je to se mnou? A pak, celkem často se z nějakýho důvodu koukal na fotky tý bývalý, kterou miloval, přestože už pár let nejsou v kontaktu. Takže žárlivost mě taky dost užírala. Ta druhá bývalka mu zase každou chvíli psala, ať jdou venčit psa atd. Jemu to asi moc nevadilo, ale když jsem já výjmečně šla venčit psa s mým ex, tak byl oheň na střeše. No jsou to 2 týdny, co jsem se s ním rozešla (určitě ně kvůli ex nebo žárlení) a stejně mě ještě pořád štve, že mu teď napsala ta bývalá č. 1. Ale tak časem to snad přejde. Ale poučení pro příště je, že nikdy nebudu s budoucím partnerem rozebírat bývalky. Co uši neslyší, to srdce (později) nebolí.

PŘESNĚ TAK!

Reaguji na Justix: Z tohodle mi jde docela mráz po zádech... Přemýšlet nad tím jestli tebe miluje nebo zdaleka ne jako tu č.1. Takový problém mám zrovna já teď,ačkoliv se mi naštěstí nesvěřil s tím,kterou miloval více či méně..

Reaguji na adelheid:
Je to fakt nepříjemný, přála bych si, aby mi nikdy neřekl, že tu předchozí nemiloval tak jako tu, se kterou byl před x lety....A právě jsem taky dost přemýšlela, jestli mě miluje, nebo to jen tak dělá... Ale u přítele jsou důležitější činy než slova. Takže jestli se chová tak, že tě miluje, tak je k ničemu řešit, jak měl kterou bývalou rád. Ten můj se choval tak rozpoluplně. Na jednu stranu vím, že mě miluje, ale na druhou stranu mi hodně věcma ublížil, což se milovanýmu člověku nedělá.. taky proto jsem se s ním rozešla.

Reaguji na Justix: Nejspíš máš pravdu, chová se ke mně hezky i mi řekl,že mě miluje,což jsem myslela,že to snad nikdy neudělá, někdy mám ale období,kdy si myslím,že ještě s tím rozchodem není vyrovnaný.. Asi to chce čas

Holky, co si myslíte o tomhle ? Manžel měl přede mnou, už jsme spolu 9 let, přítelkyni, která je dnes vdaná má děti, ale bydlí v USA, semtam přijede k rodičům, kteří bydlí v našem městě. Manžel se s ní nerozešel ve zlém, ale prostě se rozešli. Ona má narozeniny ve stejný den jako já. Každý rok jí posílá přání, buď SMS nebo e-mailem nebo přes FB. Mám pocit, že nejdřív jí a potom jde popřát mě. Je to extrémně slušný chlap, věrný a vychovaný k rodinnému životu, takže nemám důvod domnívat se, že by s ní něco měl, to VŮBEC ! Ale prostě si myslím, že na ní pořád myslí, proto nikdy nezapomene. Včera večer zase koukám na FB a tam má dotyčná na zdi od mého manžela : Milá ...! Vše nej k tvým narozeninám, pěkně to oslav, posílám pusu, pa,pa. Zhruba tak. Vylítla jsem jako raketa a strašně jsem ho seřvala, že už mi to se.re, že jestli jí furt miluje, tak ať se sebere a jede za ní do států a nedělá ze mě flastr..No, hrůza. Koukal na mne, nechápal, pak se mě snažil udobřovat, jenže já byla jak nas.aná fůrie, takže jsme šli spát každý sám a od večera zatím žádná komunikace. Předesílám, že se vůbec nehádáme, nemáme absolutně žádné problémy. Já vím, že jsem asi přestřelila, ale děsně mě to štve ! On je tak slušnej, že je snad slušnej i ke svým bývalkám . Já ani už nevím, jak se moji bývalí jmenovali a exmanžela bych s chutí nechala deportovat do gulagu !
Vím, že bych se měla asi omluvit za neadekvátní reakci, ale na druhou stranu mě to děsně sejří ! Nemusel by jí psát, že jo ? Prostě nevím, jestli je to ze slušnosti, ze setrvačnosti nebo jí má pořád rád..

Reaguji na amelie1111: A proč si myslíš,že první napíše přání jí? Teda já si přečíst takové přání, tak vyletím jak čert z krabičky.. oslovení milá a posílám pusu, brr! To, že tě to štve ti naprosto rozumím! Akorát co mě docela zaráží, že i po 9-ti letech máš pocit,že na ni pořád myslí.. Píšou si jen v případě narozenin nebo i jen tak,co je nového atd.?