Zápory Vašich partnerů a jejich dopad na Váš vztah

Ahojky..Tak já na svém partnerovi přímo nenávidim, když je opilý. To bych jaktakš snesla, kdybychom bylo spolu někde,ale když je sám, tak mi např. řekne, že přijde v tolik a v tolik a nakonec přijde třeba o tři hodiny později a ani mi nedá vědět( v tu chvíli když je s kámošema a chlastá, tak já mu jsem u p****e a to nemluvim o tom, že je docela hnusnej na mě ). Kvůli tomuhle jsme se i rozešli ( ..ale pak dali dohromady). Já totiž nesnášim ty lidi se kterýma se baví a jinak v maličkostech mi třeba tak neříká úplnou pravdu a někdy mě šílěně mrzí, že si se mnou nedokáže sednout a vážně si promluvit ..

Neuvěříš, ale uvažovala jsem nad založením podobného tématu - Co vám nejvíc vadí na vašem protějšku ) mně na příteli nejvíc vadilo, že mu nedělá problém řešit partnerské věci a dělat scény na veřejnosti.. jsem spíš ten typ, co si to rád v klidu vyjasní v soukromí, on to věděl a ne, vše se musí řešit tak, aby to věděli ostatní...

třeba si myslí, že to není důležité a že by z toho třeba byla zbytečná scéna?

partnerský vztah je o kompromisech... a taky o respektování některých nedostatků.. zkuste si popovídat o tom, co vám vzájemně na sobě vadí a třeba to nějak vyřešíte ke spokojenosti obou...

Asi neporadím, ale já celoživotně tvrdím, že nejdůležitější je vědět to, co v životě nechcete, protože to, co chcete se mění v závislosti na věku, zkušenostech atd..a to, co vám zásadně vadí (pokud nemluvím o hloupostech) většinou přetrvává.
Nesnesla bych lhaní (byť v nepodstatných maličkostech), podrazáctví, to že mu nemůžu důvěřovat...jsou to hodně podobné věci.
Už je mi přes třicet a v některých věcech nehodlám slevovat, takže je mi jasné, že bych to v současné době (pokud bych hledala), vzhledem k možnostem výběru partnera, měla asi těžké.

Můj přítel je strašně tvrdohlavý a když se s ním snažím něco vyřešit, tak v tom ta tvrdohlavost hraje hlavní roli, po nějakém čase se mu to rozleží v hlavě a pak sám uzná, že řekl blbost, ale kvůli tomu se hodněkrát pohádáme. Taky si myslí, že má ve všem pravdu, i když si tou věcí není vůbec jistý, tak si za svým názorem stojí, to je sice hezký, ale když vím, že já mám pravdu, tak nastává další hádka...prostě tvrdohlavost. Ale k tomu tvýmu problému...chlapi se mají ze všeho nejvíc chválit, chválit a zase jenom chválit. Tohle mi vrážela do hlavy mamka a je to pravda, jamile chlapa chválíš i za blbosti, tak je rád a chová se jinak.
S tím mým se o něčem nedokážeme normálně bavit a i když se třeba bavíme, tak nikdy neřeknu, to co bych chtěla, jednou jsem mu to napsala na papír, aby si to přečetl, nechal si to uležet v hlavě a až pak mi odpověděl. A o tom alkoholu jsi s ním už mluvila? Mě by se teda nelíbilo, kdyby se přítel někde opil a pak tam dělal nevím co...

Reaguji na misulkazem:
tak to vypadá dost podobně jako u nás..... ale mě už to tak moc deptá, mám pak zkaženou náladu i několik dní, mám i pocit, že už to prostě není citově co to bývalo.....

Mě nejvíc vadí že manžel je puntičkář, je schopný vést hodinový monolog na téma proč na jídelním stole nachází mojí kosmetiku, proč si beru pokaždé novou skleničku, proč nezavírám dveře do chodby když zapínám topení atd... A jak s tím bojuju? Nijak, jednoduše počkám, až se vypovídá a všechno odsouhlasím

Mně na to mém vadí občas trošku větší žárlivost. Ale nejvíce asi to, že se někdy chová jako malé dítě, třeba se urazí nebo je dotčený, když s ním v něčem nesouhlasím.
Ovšem jak se již psalo, vztah je o kompromisech. Já taky nejsem dokonalá, mám své chyby a ty zase toleruje on.
Ale pokud by se jednalo o něco závažnějšího, jako je třeba ta opilost, tak to bych už tak tolerantní nebyla a na rovinu si s přítelem promluvila.

Reaguji na Christal:
takže jsme tě předběhla

ano, tak to už se taky stalo, že přítel začal řešit a říkat věci, které by ani nikdy říkat asi neměl a ještě k tomu u toho byl náš kamarád

scény kvůli maličkostem nedělám, takže nevím jaký k tomu má důvod. ale když jsem se ho na to ptala, tak je pravda, že mi řekl, že je to samozřejmě kvůli mě-aby mě nezatěžoval malichernostmi, protože se bál chudinka říct mi to atd...

Každý dělá něco, co může druhému vadit. Můj vztah ztroskotal na jedné vlastnosti a to určité sobeckosti. Přítel byl takový egocentrik, že mu ani po rozchodu nedošlo, čím mi vlastně ublížil. Prostě se nesnažil, měl rád svý pohodlí, svůj byt, svého psa, své rodiče... já následovala až po tom všem.

jojo přesne..ale pak se tak nějak uklidním, vstřebám to a je to dobrý, ale neteším se na ten den, až řekne, že jde za těma ***(ani na jméno jim nemůžu přijít už) . Prostě tohle je ničitel našeho vztahu chlast a jeho návšteva hodpod( a to nemluvím o tom, že dělá jeden sport v hodpodě a turnaje má čtvrtek, pátek, a neděle :/ )

Reaguji na Lauritta:
no já už taky nejsem úplně nejmladší......brzo mi bude 26 let
a právě co je hlavní problém z toho vyplívající je ten, že si nejsem momentálně vůbec jistá, že bych tento vztah chtěla takovýmto způsobem pěstovat do budoucna.....
ale na druhou stranu právě vím, že vybírat moc není z čeho...
to je to co mě ted zžírá...nejsme si jistá tím co cítím, tím co by bylo pak a hlavně co za individua budu muset pak zase poznávat a hledat

Je toho spousta .. vídáme se jen o víkendech a přes týden je na koleji a prostě přes ten týden spolu skoro nekomunikujeme .. jenom si večer zavoláme (já volám) a to je vše .. a když má v pátek přijet za mnou tak přijede až pozdě večer i když vím, že nic nedělá .. jenom má rád pohodlí a nechce se mu dojíždět tak to odkládá .. a já přijedu vždycky nejrychleji co můžu .. a je to takový napůl mamánek .. když máme víkend jenom pro sebe a maminka mu zavolá že v sobotu musí přijet dopoledne protože bude se musí uklízet tak prostě jede ... a je toho více .. ale prostě vím, že bez něho po těch třech letech už nemůžu být .. už několikrát jsem uvažovala o rozchodu, ale vždycky mě to po jeho přesvědčování, že se všechno změní, přejde ...

Reaguji na Jackobie:
tvdohlavost je taky šílená vlastnost, tou můj přítel naštěstí ale moc netrpí alespon něco

o alkoholu jsem mluvila vícekrát a pak už také udělala celkem scénu-protože už to bylo moc a ruply mi nervy.
od té doby je zatím klid, ale zatím nebyla žádná velká "zkouška výdrže" je to celkem čerstvá věc a pokud by se něco takového mělo dále opakovat, budu nejspíš nucena ho postit k vodě.....já totiž lidi v opilém stavu nějak nemůžu akceptovat. vyvolávají ve mě negativní pocity.

Do tohodle tématu ráda přispěju
Takže: přehnaná žárlivost, neschopnost si něco za/vyřídit, nevyzrálost a hlavně jeho lenost díky, které jsem minimálně 5kg přibrala
Dopad na vztah? Po třech letech rozchod .. a uvědomění si, že jsem to měla udělat už dávno....

Jo na to jsem málem zapoměla