Zapomínání češtiny

Ano těmi modelkami jsem myslela mj. i Petru Němcovou
Reaguji na Jully: Reaguji na DanielaM: Reaguji na Crannie:
Děkuju za zkušenost, uklidnily jste mě. Jestli to zůstane u zapomínání slovíček tak budu št'astná. Dneska jsem si zrovna nemohla vzpomenout na hřeben.
Reaguji na Jully:
Také mám většinu vzdělávací literatury v angličtině a na nic jiného nemám téměř čas

zrovna včera večer u nás doma zazvonil zvonek a za dveřma neohlášen stál kámoš,který před 16ti rokama odjel do Ameriky,po té dlouhé době teď prvně v Čechách a až jsem se fakt divila,že nemá ani jiný akcent natož aby hledal slova i jsem to řekla a on sám konstatoval,že ten kdo zapomene česky je ************ to se prostě nezapomíná stejně jako lyžování,plavání,jízda na kole a podobně.

Ta návštěva byla jak vánoční dárek až mi vyhrkly slzy.

Já se nedivím.O Vánocích mi přijel z Anglie kamarád, je tam 3.rokem a když mi něco vysvětloval tak si dostkrát nemohl vzpomenout na český význam. I moje lektorka, která byla v zahraničí cca 7let, nyní je rok v ČR a většinu slovíček neumí přeložit a často hádáme co má na mysli Říkala, že v zahraničí nikdy nepoužívala anglicko-český slovník ale vždy si hledala slovíčka ve výkladovém slovníku. I přízvuk má trošku jiný.

Můj otec žije v zahraničí už skoro 10 let a česky mluví dobře Ale jednou se mu stalo, že po použití slovíčka "super" najednou pokračoval v angličtině a nemyslím si, že by si na něco hrál Jinak souhlasím, že rodný jazyk člověk úplně zapomenout nemůže, ale změna přízvuku možná je. Mám kamarádku - Vietnamku, která tu žije od svých 5 let, česky umí perfektně, ale s vietnamštinou už má trochu problémy, prý má hodně silný český přízvuk.

Maminčina kamarádka emigrovala, když jí bylo 16, teď už jí je okolo 50 a když si s ní mamka volá přes skype, tak nemá ani jiný akcent ani nezapomíná slova, nic, její dcera, které je teď 15 let, mluví jak anglicky, tak česky, oba dva jazyky umí dokonale, nepoznali byste, že není rodilá češka nebo angličanka. Ok, emigrovala s maminkou, takže doma mluvily česky, ale třeba mamčin další kamarád emigroval, když mu bylo 18 úplně sám do Ameriky, (teď už mu je taky okolo 50, možná i víc) neznal tam žádné čechy a češtinu vůbec nepoužíval a mluví taky úplně normálně. Myslím, že to, že někdo neumí svůj rodný jazyk, je dost velká póza.

Přesně to teď mám .. od té doby, co se intenzivně věnuju jiným jazykům a zvlášť francouzštině, kterou už mluvím skoro jako česky. Zapomínám slovíčka, ale hlavně i gramatiku, přemýšlím třeba často, jakou koncovku mám použít v nějakém pádě, nikdy jsem nepsala hrubky a teď se musím víc hlídat, protože už prostě nemám tak dobrý cit pro češtinu. I ty otrocky přeložené obraty mi vyklouznou (např. "vezmu autobus" ). A to žiju tady v ČR a čtu docela dost (česky) atd. - ale myslím, že když se člověk na jeden jazyk nesoustředí úplně, tak opravdu zapomíná.

Já nežiju v zahraničí, ale celkem dost komunikuju anglicky s cizinci, čtu anglické texty, koukám na anglické filmy a seriály a ne že bych zapomínala česká slova, ale často se mi dřív než český výraz vybaví anglický ekvivalent nebo použiju krkolomný český překlad anglické fráze Začalo to, když jsem chodila s cizincem a bavili jsme se jen anglicky, od té doby se mi občas i zdají sny v angličtině.
A pokud někdo žije v zahraničí, vůbec bych se nedivila, kdyby měl pak problém se do té češtiny zase dostat, kamarádka žije v Kanadě od 9 let, rodiče jsou oba Češi, mluví doma převážně česky (chtějí, aby jazyk ovládala) a stejně má v češtině přízvuk a prokládá ji angličtinou

Já myslím, že se čeština může o něco zhoršit, ale nijak zásadně. Kdybys se vrátila na týden do ČR, tak se do toho zase dostaneš bez problému

Zajímalo by mne, kdo z těch, co se tady tomu tak vysmívají, žil někdy v zahraničí. Když napíšete, že máte známé tam a tam, kteří nikdy nezapomněli jediné slovíčko a mluví jakoby nikdy nevycestovali, tak se vsadím, že jsou v pravidelném kontaktu s dalšími Čechy, takže denně češtinu používají, viz matka s dcerou, pár a podobně. Já jsem v zahraničí sice nebyla nijak extrémně dlouho, ale stačily dva roky, kdy jsem mluvila denně anglicky a slyšela jen angličtinu a při hovorech s rodiči po skypu jsem s potížemi lovila některá česká slovíčka. Plus spoustu slovíček a frází jsem se naučila až v zahraničí, takže jsem je znala pouze z kontextu, ale nikdy jsem neřešila přímý překlad do češtiny. Ta jsem pak měla problém popsat česky. Takže rodný jazyk samozřejmě nelze zapomenout, ale určité menší problémy se vyskytnout mohou. Záleží na okolnostech.

moja skúsenosť - necelé dva roky som bola v Nemecku. Keď som sa vrátila, ťažko sa mi hladali slová. Teraz som 5 rokov v ČR, kde jedinú slovenčinu, ktorú počujem je tá moja a raz za 3-4 týždne volám s mamou (TV pozerám veľmi málo, a kvoli slovenčine sa mi fakt nechce sedieť pred TV). V práci používam nemčinu/nemeckú klávesnicu a mám česko-nemecké kolegyne, doma mám českú klávesnicu a českého manžela. Slovenský mäkký, spevavý prízvuk som stratila po vyše roku. Po česky síce nehovorím vobec, ale v slovenských slovách používam český prízvuk a uplne inak intonujem. No a napísať niečo po slovensky mi dá najviac zabrať, gramatiku zabúdam asi najviac, i keď som ju ovládala perfektne. Občas keď počujem v TV slovenčinu, tak mi až po chvíli dojde, že to bolo po slovensky a nie po česky. Občas keď chcem doma niečo povedať, tak ma napadajú nemecké slová. A občas poviem vetu s nemeckým slovosledom.

Mě se prostě některé anglické slova líbí víc, takže je používám Ale jenom když mluvím s přítelem, protože je mi naprosto jasné, jak to působí trapně. Takže jen v soukromí, tajně

Jinak jsem teď při uklízení našla svůj diář z doby, kdy jsem žila v zahraničí a normálně jsem čuměla, že jsem ho psala v angličtině. Asi jsem si to nepamatovala.

Takže podle mě ano, může se to stát, ale spíše bych to viděla na zapomínání nebo nahrazování slovíček, ne přízvuk.

ja som sa narodila v čechach, prvy jazyk bol čeština...... uz 18 rokov žijem na Slovensku ( viem ze to nieje extra zahranicie ale ide o ten jazyk ....jazdime do čiech 3x do roka, ked som v čr, mluvim...doma na slovensku samozrejme slovensky...ale je fakt, že spisovne nehovorim ani jednym jazykom veľakrát si neviem spomenúť na slovenské slovo tak ho poviem česky, alebo naopak ....ja mam skor problem ten, že jakmile počujem češtinu tak do nej automaticky prepnem a potom sa mi stavaju veci tipu, ze som s kamaratkou von, najednou mi zavolá sesternica z čiech, s ňou mluvim, a potom neviem prepnúť naspäť do slovenčiny tak zbytok večera s kamoškou mluvim..... už si na mňa zvykli, nehrajem to, len tym, že su to pribuzne jazyky neuvedomujem si rozdiel niekedy a potom z toho vznikne krásna československá hatlanina

jo a ešte mam najlepšieho kamoša, ktorý žije už 10 rokov v Anglicku a teda nemá okolo seba žiadneho slováka..... akcent má strašný, to je počuť, že rozmýšla anglicky, a pbčas sa mu stáva, že mu vypadne jedno dv slovíčka tak mi ich povie anglicky...ale inak jazyk nezabudol ani nič...myslím si, že to zabúdanie je normálna ve, lebo tie slovička občas vypadnú aj rodenému slovákovi, ak ich nepoužívaš často...napríklad ja som si minule nevedela ani za toho frasa spomenúť na ,,observatórium" a že: mamiii? ako sa povie to čo je na Lomnickom štíte, kde sa pozorujú hviezdy a planety...mamka na mňa čumela jak na debila....ale tak predsa to slovo použijem raz za čas a nie v normalnej každodennej debate

abych tohle zhodnotila, nemusím umět perfektně anglicky

Já jsem se zrovna o tomhle včera bavila s mojí logopedkou (to jsem ani nevěděla že tu vznikla tahle diskuze) a ta říkala že to klidně možné je aby člověk začal zapomínat svůj rodný jazyk.