Zanedbává Vás přítel?

Stalo se to někomu z Vás taky?Jak ste to řešili?

Vim že mě miluje,já miluji jeho! Ale tohle mě už začíná dost vadit

To mě moc mrzí , mohu se zeptat na věk vás obou a kdo co děláte (pracujete nebo studujete)?

Já si myslím, že to záleží na věku. Podle toho, co píšeš mi přijde, že jsi hodně mladá. Já jsem se svým přítelem začala chodit, když nám bylo 18. A bylo to právě naopak, čím dýl jsme spolu, tím víc jsme spolu. Na začátku jsme se moc neviděli, ale pak víc a víc, a pak jsme spolu začali bydlet a i když jsme nějak šli tak spíš spolu. Pro svoje kamarády jsme měli striktně vyhrazenej pátek, to si pak každý plánoval podle svého. Teď jsme se spolu přestěhovali do zahraničí, takže pokud nepracujeme, tak jsme spolu pořád. Nemám pocit, že by mne zanedbával.

To mi připomíná mě. Taky jsem byla já iniciativnější a nechápala jsem, proč on není nadšený. Moc mi pomohla knížka, kterou jsem dostala od mamči: Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč. Opravdu ti ji doporučuju. Přítel se tak k tobě chová, protože tě má jistou. Ví, že když kdykoli pískne, ty přiběhneš jako pejsek a to není dobře.

Mně přijde, že co se týče chlapů, tak je ve většině případů pravda, že vztah k ženský, když ji už má jistější ochládá... Četla jsem také knihu, kde se věnují problematice vztahů. Píšou, že chlap potřebuje svou volnost, kdežto žena má pocit, že se k němu chce emocionálně přiblížit (ačkoli chlap má pocit, že toto už víc nejde, tak ona se snažím čím dál víc a víc a tím víc a víc on se snaží oddálit - osamostatnit se). A ten pocit ženy je čím dál tím vtíravější čím déle ve vztahu je. Což vlastně nemůže nikdy fungovat, pokud si ti dva neuvědomí tyto genderové rozdíly mezi nimi. Píšou tam také třeba to, že muži jsou zaměření na práci, peníze, sex.. Kdežto ženy hlavně na emoce a například shromažďování věcí (nakupování).. Prostě má každý odlišné priority. A prý ti, kteří do vztahu vnášejí romantické představy o vztahu mají sice intenzivní a nádherné začátky o to však hořčí je pak, když se vytrátí ze vztahu ten pocit "novosti" a hormony... Já tohle zažila, ale to bylo trošku jiné, specifické. Měla jsem tehdy chlapa, který byl hrozný proutník a když jsme se rozešli, tak jsem se dozvěděla, že nebyl zas tak svatý... Ale jinak si myslím, že pokud tomu chlapovi za to stojíš a myslí to s Tebou vážně, tak by se měl snažit se Ti věnovat a plánovat...

Koukám, že než jsem to napsala, objevily se tu další příspěvky...
Souhlasím s

Taky mám takový pocit, že čím větší je ženská na chlapy potvora tím víc se na ni dotyčný lepí - a lehce to asi platí i ve vztahu... Páč já vždycky potřebovala svobodu a jakmile jsem se po delším čase, co vztah trval začala chovat, že mi na něm hodně záleží, tak byla znát změna chování. Asi je něco na tom instinktu lovce...

Přesně tak to je. Když jsem změnila své chování a přestala být pro přítele jistota, obrátil chování o 180° a teď by se pro mě rozkrájel .

Reaguji na kristiana: Přesně tak jsem to měla a mám i já s přítelem akorát žijeme v ČR. Jelikož spolu už dva roky bydlíme, tak se vidíme každý den. Je pravda, že z toho nejsem tak ,,vyplácaná" jako když jsme se viděli jednou za týden kvůli škole atd ale jsme rádi, že jsme spolu.. chodíme na nákup potravin ale i mezi lidi, do kina atd.. případně si doma pustíme film, uděláme hezký večer a prostě jsme šťastnia rozhodně nemám pocit, že by mě zanedbával..

A myslím si mishulko, že jestli tě miluje a záleží mu an tobě, tak by ti neměl říkat, že jsi histerka a měl by tě chytnout za ruku a někam s tebou vyrazit... A pokud na tebe bude mít času míň a míň tak asi nění něco v pořádku (může mít nějaké problémy a nebo už není tak zaláskovaný).. Achjoooooo

Začni se chovat jako on a uvidíš, že za tebou bude běhat jako pejsek. Ale nic se nesmí přehánět. Na to bacha

To by Mischulka musela být lesba Tohle totiž většina chlapů neudělá. Možná ne proto, žeby nechtěli, ale oni si prostě pořád budou hrát na mistry světa, nebo snad na Bohy

Když mě to nejde se tak chovat dycky si řeknu že mu řeknu at třeba nejezdí,že nemám čas atd,ale pak jsem ráda že přijede,tak mlčim..A nebo on nemá rád moje kamarádi ( myslím tim kluci) a oni mě zvou at s nima jedu pařit,nebo ted mě psal že by jsme zašli na kafe pokecat..ale za prvý se mě ani moc nechce a za druhý kdybych takhle někam s nima šla nebo jela,tak to mám na talíři ještě hodně dlouho a on by mi to vrátil zas s nějakou holkou.. My jsme měli už takovou větší krizi asi před 4 měsícema,ale překonali jsme to..on své chování zlepšil,předtim byl opravdu veškerý čas s těma svejma..ted je to sice lepší,ale stejně..

Mívá o víkendech nabitý program? Napadlo mě, jestli si pro sebe třeba nechcete vyhradit spíše sobotu než takle přes týden na 2 hoďky cca..
Z vlastní zkušenosti totiž vím, že za ty 2 hoďky se nedá skoro nic stihnout a je takové.. No co si budem povídat... My se většinou s přítelem vídali už od začátku jen o víkendech-on byl na intru.. Když po dvou letech dodělal střední, byli jsme každý ve městě kde bydlíme a ty od sebe jsou cca 5km.. Vídali jsme se většinou o víkendech plus většinou ve středu, kdy sme měli každý trochu volno (dojížděl na vš).. a popravdě mi to moc nevyhovovalo.. Bylo to takové, jak jsem psala.. nic moc se nedalo naplánovat, protože za tu chvíli (třeba ty 2hoďky) člověk moc nestihne, tak sme si se většinou užili až o vík...

Problém je, že tvůj přítel si zřejmě myslí, že když se vidíte 3-4krát do týdne tak to stačí, ale pro tebe to je asi tak jak jsem psala.. prostě málo času, nic si spolu neužijete... Co třeba navrhnout, jestli to je zhlediska školy možné, ať se nevídáte 4krát po 2 hodinách, ale 2 po 4 hodinách?

Taky jsem si to myslela, ale jde to a jakou má člověk pak radost, že ho dostal přesně tam, kam chtěl

to chápu.. To taky moc neumím v tomto ohledu-říct dneska nejezdi, pak je mi vždycky hrozně smutno, když si představím, že sme mohli být spolu.. spíše sem myslela třeba psaní zpráv nebo tak.. Jakmile uvidí trochu nezájem, už se snaží a věř, že je to tak, mám to vyzkoušené nebo mu třeba nepiš, jestli se uvidíte nebo jestli dojede.. počkej, jak se zachová.. nevylučuju, že třeba první týden se uvidíte míň, protože bude rád, že má "volněji" ale druhý týden už mu to bude divné a to se pak budeš divit chápu, že to nejde dělat donekonečna, ale někdy to ti chlapi potřebují drž se

Holky, jak tu píšete, že jste se začaly chovat tak, aby neměl pocit, že vás má jistou, co konkrétně jste začaly/přestaly dělat? Když to tu tak čtu, tak kamarádka má na vlas stejný problém jako tady slečna, radila jsem jí něco podobného - udělat se mu "vzácnou", chtěla konkrétní radu, ale v oblasti tohohle teda nejsem vůbec zběhlá, já mám asi vztah "z Marsu", který se vymyká snad veškerým obecnějším charakteristikám.

Neodepisovat okamžitě na esemesky, nevyvolávat mu pořád a ukončovat alespoň někdy telefonní hovory s ním jako první, nečekat, až on zavolá a udělat si "svůj program" ( i kdybych rovnou právě neměla s kým a měla sedět doma u internetu ) , když navrhne, že se máte sejít ve čtvrtek, říct : je, ale mně se to hodí až v pátek, atd. Dělat se prostě trochu suverénní a ukázat mu, že není středem jejího vesmíru.
Užívejte si tuto možnost, kým to jde - ono když budete spolu bydlet x let, tak už to tak jaksi nejde, dělat se nedostupná