vega
Věřím...může se to stát..někdy to, že muž odejde od ženy chyba být může...a pak si uvědomí, že s ní byl šťastnější...ale jak říkám, to už si musí každý chlap srovna sám v hlavě co od života vlastně chce.....já bych do ženáče už taky nešla...jak říkám, kdybych si měla jednou hledat nového chlapa tak první co budu chtít vidět je občanka...
caramel
Nepřehazuji vinu na jeho ženu..to ne....vinu na tom, že se jim rozpadlo manželství mají ale bez pochyb oba....to mi nevymluvíš....nebojím se, že odejde...není každký chronický záletník...já se snažím chovat tak, aby neměl důvod....já si opravdu stojím za tím, že někomu to holt napoprvé nevyjde a proto to zkusí znovu a jinde....i jeho žena má toto právo....
Nikde není psáno, že koho si vezmu, s tím budu až do smrti...a bohužel ve větsím procentu to takto opravdu nefunguje....
Hannah5
Mě na tom asi nejvíc vadí to trápení, jak na straně manželky, tak nové partnerky a to si ti chlapi často ani neuvědomují.
vega
I já ji přeji to nejlepší..nejsem vůči ní zahořklá nebo naštvaná..je to hezká ženská, určitě si chlapa najde....já se snažili s ní vyjít už kvůli těm dětem...ale ono to holt vždycky nejde tak jak by jsme chtěli...
Někdy je lepší pro děti, aby se děti rozvedli a to mi prostě nevymluvíš. Když v domově dítě necítí lásku, tak sám nebude umět milovat. Prostě rozvodxděti, to je práce pro psychology, ne pro nás. S tím asi souhlasíš. Někdy je lepší to a někdy zase ono.
Přesně jak píše Hannah, situace byla u mýho táty obdobná. Prostě bejvalka byla vyšinutá...a to chtě nechtě musíš uznat, se prostě stává, že některý lidi jsou psychicky labilnější.
vega
Ano...my jsme spolu zašly na vínko a shodli se obě na tom, že vlastně on je ten který trápí nás a upřímně jsme se tomu zasmáli.....to byly takové světlé chvilky..pak jak definitivně odešel ke mně tak se mnou přestala komunikovat...snad ji i chápu
Na život, na manželství na cokoliv (kromě elektrospotřebičů apod.) prostě nejsou pravidla. Jednou to je tak, jednou to je onak. Lidský faktor je nevzpytatelný a cokoliv řešit a posuzovat tady, stejně nejde, tak aby to bylo plnohodnotný.
Já jsem se chtěla jenom vyjádřit, že Hannah5 chápu. Nic víc, nic míň.
Hannah5
já jsem nechtěla, aby jsi napsala její jméno. Jen jsem předpokládala, že je to slušnost, než psát ona-ta. Mohla jsi ji oslovovat třeba bývalá manželka-exmanželka atp. Jeho bývalá žena asi byla už zoufalá, že podnikala takové kroky a to je smutné. Docela ji chápu. Jistě ho měla po tom všem ráda a možná i ještě má.
Maiden
Tak trochu se tímhle zabývám a už to tu někdo psal, možná i já, že střídavá péče pro děti rozhodně není ideální, děti pak nikde nemají pocit omova a zázemí. MImoto představa, ž svého sourozence doma nevidím, že on žije jinde by mě dost iritovala. Asi nejsem dostatečně samostatná a jsem víc fixovaná na rodinu. Dále pak jak by to ty děti nesly, co když by to co he u táty chtělo být u mámy a naopak? J8 v tom prostě nevidím přínos pro ty děti, jen pro ty rodiče a o ty přeci nejde ne.
Vždycky když tyhle diskuse čtu, tak se jen modlím, aby až si mého manžela vyhlídne nějaká další osoba, o mě nebude rozšiřovat, že jsem taky vyšinutá.
Marki
věřím Ti a je to moc dobře, že Váš vztah takhle dopadl. Evidentně jste ale, na rozdíl od přítele Hannah, OBA měli tu vůli, ještě to spolu zkusit. Je samozřejmě docela možné, že Tvůj muž narazil na, mírě řečeno, nezodpovědnou, bezohlednou, citově nestálou potvoru, ale taková přece není každá, např. moje nejlepší přítelkyně, taky pevně odhodlaná, že se ženatým nikdy, se takhle zapletla, protože jí ten její strašně dlouho tvrdil, že je rozvedený a provalilo se to, až když už byla zamilovaná po uši a vycouvat z toho nedokázala ...
Vego a co je vlastně ideální, že? Dokud se to nezkusí, tak to prostě nezjistíme.
Kdyby jsi znala mýho tátu...jsem taky vychovávaná v rodině, kde ať se děje, co se děje, držíme pohromadě. Možná to tenkrát od něj byl zoufalý pokus udržet si tu svou rodinu. Holt to nevyšlo a rozhodně mu z toho nebylo dobře. A nechci, aby ho nikdo soudil, jakkoliv.
Máš pocit,že by jsi mohla být vyšinutá? Já, upřímně řečeno, bych mohla, ale manžel je takový kliďas a tolerantní člověk, že by mi snad musela být i hanba. Proto navštěvuju takovéhle diskuze, abych to měla v palici srovnané, co je a co není správné, aspoň přibližně. Kdyby náhodou přišlo na lámání chleba, abych nemusela na Mírov za dvojásobnou vraždu
Maiden
Pocit nemám, ale zažila jsem, když o mě jedna slečna, kteé se nepodařilo ukořistit mého muže, rozšiřovala ´takové věci, že je mi z nich dodneška špatně.
Tvho tátu nesoudím, věřím, že v tom nebyl zlý úmysl, ale někdy to co si myslímea přejeme je to nejhorší řešení.
Taky si sem chodím číst a určitě bych to doporučila každým zaláskovaným do zadaných, aby viděly, že i ty jejich manželky jsou naprosto normální nešťastný ženský.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.