Marki
No dobře...beru jsem potvora...jeho žena měla šanci bojovat...měla ji skoro rok než podal žádost k rozvodu...a taky bojovala..jezdila za mnou, dělala mně scény...pak se zas omlouvala a prosila mně...neskutečně se ponižovala....šly jsme spolu na vínko a vyříkaly si to...já ji jen prostě řekla, že ho miluju, ale rozhodnout se musí on sám....netlačila jsem ho do ničeho, řekla jsem mu rovnou ať netrápí dvě ženský a rozhodne se co chce....a on odešel ke mně...tak to holt v životě chodí...mimochodem časem jsem se od jeho známých doslechla, že ten vztah opravdu nefungoval a ona prý taky nebyla svatá a když byl celý týden pryč tak si žila po svém...ale to opět není obhajoba, jen konstatuji...ono totiž v jejím případě spíš šlo o to, že když odejde tak jí utne přísun peněz, které měla a děti používala na vydírání...jednou řekla, že když odejde tak už je v životě neuvidí...podruhé zas ať si je vemu já, že ona se o ně starat nebude...víš ono je to těžké.....nikdy nevíš jak přesně to v té rodině funguje a pokud to nevíš tak nás nesuď! Já svého přítele miluju a proto jsem s ním, nic víc nic míň....A jak říká Viola....proč být s chlapem, který tě už nemiluje? Kdybych to nebyla já tak třeba časem někdo jiný, ale pokud chlap není spokojený a ženská o něj začne bojovat až když zjistí, že si našel jinou, tak se na mně nezlob, ale měla se k němu chovat jinak a nemuselo to takto dopadnout. Toť můj názor....
Hannah5
toť otázka "už nemiluje". On se může na čas pobláznit do jiné, nevíš jak to bude pokračovat třeba za 5 let. Jak ona mohla bojovat s někým, kdo si jde za svým? A ty peníze? V rodině zpravidla je jeden, kdo se stará o děti a druhý dělá kariéru. Ono se to dobře mluví někomu, kdo to zatím nezažil. Souhlasím s Marki.
Když máš problém, můžeš vyhledat odbornou pomoc a řešit. Rozvod, notabene jsou ze malé děti, by měla být ta poslední věc. Ono je lehčí si najít někoho, kdo mu bude mazat med kolem pusy než řešit problém.
Delfi
Holky já jen nechápu, proč za každou cenu udržet něco co nefunguje? Vy si prostě nepřipouštíte variantu, že ten chlap se opravdu může zamilovat do jiné? Vždycky to nemusí být pobláznění...myslím, že kdyby to bylo pobláznění tak už se mnou není 6 let.....
Třeba v případě mého přítele ta svatba s jeho bývalou byla víceméně nutnost...ona otěhotněla a jeho pobožná matka holt nepřipustila, aby si ji nevzal....měla jsem to štěstí, že jeho otec mě (kupodivu) chápe a jako jediný mě přijal a řekl mi, že ho zrazoval už před svatbou ať si ji nebere.....a potvrdil mě, že to tam nefungovalo (oni totiž žili u rodičů mého přítele celých 10 let co byli spolu). takže až po těchto slovech jeho otce se mi velice ulevilo a necítila jsem už takovou tíhu a vinu....a já si opravdu nemyslím, že držet vzhat kvuli dětem je to pravé ořechové...děti jednou odejdou a ty zjistíš, že celý život žiješ po boku s někým s kým si ani nemáš najednou co říct? A ještě bych se bála jedné věci..pokud chlap zahne a vy si ho teda udržíte...nebude vás stejně už navždy v hlavě strašit představa, že to udělá znovu? Nebude ta nevěra už navždy stát mezi vámi?
Hannah5
Na tobě je krásně vidět, jak si to omlouváš, snažíš se přehodit "vinu" na jeho ženu, ale ono to stejně nepomůže. Vím to, protožejsem si prožila to samé, jen o pár let dřív a taky už mám za sebou poznání, jak to mezi nimi doopravdy bylo a to vědí jen ti dva lidé, žádné okolí.
PS: A ty se nebojíš, že když zahnul své ženě s tebou, že něhazne s jiou ženou tobě? Já jsem se toho bála a nakonec se mi to také stalo. Vlastně stejný scénář, akorát já už nebyla ta nová, ale ta stará. Možná proto už mám na věc jiný pohled než ty.
Dnes říkám, že když chlap odejde od rodiny s dětmi za jinou ženou, nen to kvalitní člověk a klidně mě tu kamenujte, stojím si za svým.
Hannah5
Kočko nesoudím nikoho....já jsem potvora první kategorie,naši měli ošklivej rozvod když mi bylo 7let,střídala jsem chlapy až se za to stydím,ale NIKDY,NIKDY,NIKDY,ženatýho s dětma!!!!!!!!Jednou mi to zatajil...pěknej právníček...Měl tehdy 3letýho syna...jak ten se mi líbil...byla bych zajištěná...hmmmm...kousla jsem se,nešlo to.Vyděla jsem tu dětskou kebulku a skončila veškerý kontakt.Teď už po XX letech jsou z nás přátelé(právník se hodí vždycky)a on se stejně rozvedl...tedy ona s ním.Takže opravdu těžko soudit druhé...tebe.Jen tady s Delfi říkáme náš rezolutní postoj o rozbití manželství.Přeju každému jen dobré(kromě jedný mrchy co myslela,že bude mít mého manžela a mé děti a dělala pro to vše)No jo jsem hrozná.....
Marki
Beru..jak už jsem říkala, každá tady obhajujeme svůj postoj k životu....hlavně ať jsme všechny šťastné a o to přece jde ne? Taky jsem říkala ženatého nidky jenže ze začátku jsem to nevěděla a pak už bylo pozdě...ale jak říkám, já ho nevydírala, jen mu řekla ať se rozhodne co chce...chlapů jsou na světě mraky a já se kvůli jednomu na zadek neposadím...
Hannah5
A mimochodem neměla bys tak věřit lidem...chlapům co ti říkaj...mě jeho otec v té největší krizi sdělil,jak klukovi domlouvá,že drží za mnou,že hlavně aby rodina zůstala pohromadě...a pak...JEL ZA PIZDOU na zahradu na kafčo a plánoval společný pobyt na chatě...moje děti,manžel,pizda,děda a její máma....Tak to jen tak pro orientaci,jací lidé tě mohou taky potkat např.
caramel
ve všem s Tebou souhlasím!!!
Přeji hezký den
Hannah5
máte děti? Ono se to dobře mluví, když jsi u toho nebyla, jak to bylo mezi něma. No a bydlet u jeho rodičů, to taky není to pravé ořechové. Já bydlela asi 10 měsíců a nebylo to ono. My bydleli v přízemí a oni v 1.patře se samostatných vchodem. Když jsme se přestěhovali do svého, tak se naše vztahy zlepšily a s tchýní mám velmi dobrý vztah. Vy bydlíte asi jinde, že?
zdravím vás všechny tady holky, souhlasím s názorem, že se vše jednou vrátí jako bumerang! Žiji s přítelem 8 let, máme spolu čtyřleté dítě, začala jsem si sním, když byl zadaný (ubezpečoval mě, že se svou přítelkyní delší dobu nic nemá a že s ní končí). Tak jak řekl, tak se stalo, dneska už půl roku žije s novou přítelkyní a ke mně si jezdí pro čisté oblečení. Nejsem nemladší a kvůli ostudě před lidmi jsem to snášela doposud, ale psychicky se to už nedá vydržet, končím s ním i za cenu, že je na něm naše dítě dost závislé.
Děti zatím nemáme, uvažujeme, teď jsme řešili bydlení....krom toho nevím, jestli je budu moct mít, jsem po pár operacích takže možná vás nebudu moci nikdy pochopit...
My bydlíme naštěstí sami..teď jsme koupili byteček takže zařizujem...ráda bych teď třeba vzala jeho děti na víkend, ale nevím, už jsme o tom mluvili, nevíme jak bude reagovat ona....já ji přeju ať je šťastná, třeba už někoho má, ja nevím..jak říkám, nestýkáme se, ale po těch letech už by to mohlo vychladnout....
Každopádně můj názor na bydlení u rodičů je jednoznačný...NIKDY!!! Já vím, že je to někdy těžké (peníze, děti atd), ale snažím se toho vyvarovat a naštěstí se zadařilo...
anelis
to je mi malého líto, ale sama jsi napsala, že se to vrátí jako bumerang. Některým chlapům se nedá věřit.
Hannah5
Tak vidíš, bydlíte sami a nikdy y jsi nechtěla bydlet s rodiči. Co jeho bývalá žena (nevím, proč ji oslovuješ ona) ta neměla nárok bydlet ve svým? A to budeš chtít, aby ti jeho děti říkaly maminko? To nikdy!
Marki
S těmi rodiči to sedí i u nás, jak ze mě byli nadšení, že tamta s ním byla z vypočítavosti, když jsme měli krizi my, tak to my chodil tchán vypravovat, jak stojí na mé straně a jak ví, jaký je jeho syn a když dolšo skoro na rozvod, tak mě ani nepozdravili a všude vyprávěli, jaká jsem špatná já, že jsem s němu určitě musela chovat hrozně, když nám to neklape. Takže řeči rodičů nebrat.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.